Prodloužení výcviku krajinských vojáků a rozšíření výcvikové mise bylo součástí vládní návrhu na doplňující zapojení českých vojáků v zahraničních operacích a na pobyt ozbrojených sil jiných států na českém území v letošním a příštím roce. Pro hlasovalo 71 z přítomných senátorů a proti byl jeden.
Podle ministryně obrany návrh navazuje na předchozí mandáty a reaguje na aktuální potřeby. „Prioritou je zajistit podmínky pro pokračování výcviku ukrajinských vojáků, a to jak na území ČR, tak i mimo něj,“ řekla v úvodním slovu Jana Černochová.
Stávající mandát pro pobyt ukrajinských vojáků vyprší 31. prosince 2023. Schválený návrh pobyt příslušníkům ozbrojených sil Ukrajiny, členských států EU a NATO na našem území prodlužuje o rok, tedy do 31. prosince 2024.
Počty vojáků zůstávají beze změn, vždy půjde o maximálně 800 osob v jednom okamžiku. Nově se mandát ale rozšiřuje o instruktory ze států NATO pro výcvik i nad rámec asistenční mise Evropské unie pro Ukrajinu.
A také se má změnit počet českých instruktorů, kteří budou cvičit ukrajinské vojáky v zahraničí v rámci mise Evropské unie z 55 na 70 vojáků.
Nově pak mandát umožní zapojení českých vojenských instruktorů (maximálně 20) do výcviku ukrajinských vojáků na území států NATO mimo asistenční misi Evropské unie.
Výcvik bude stejně jako dosud probíhat v několika turnusech, a to na základě konkrétních požadavků ukrajinské strany. Nejde tedy o nepřetržitou přítomnost příslušníků jiných ozbrojených sil na území ČR.
Čeští vojáci doposud přímo na území Česku vycvičili asi 2 700 ukrajinských vojáků a v Polsku pak dalších téměř 500 vojáků. „Zkušenosti ukrajinských vojáků z přímých bojů využíváme nejen ke zlepšení výcviku Ukrajinců, ale také pro zlepšení výcviku našich vlastních jednotek. Tyto zkušenosti pro nás mají opravdu zásadní přínos,“ uvedla Černochová.
Podle senátora Pavla Fischera i přes momentální každodenní zprávy z nového konfliktu na Blízkém východě nesmí Evropa zapomínat na to, že tento konflikt může být svým způsobem propojený s tím, který už drahý rok pokračuje na Ukrajině. „A musíme být velmi pozorní v tom, abychom nepřehlédli, že na Ukrajině se nejenom bojuje za Ukrajinu, ale také za celou Evropu. A že případné poražení Ukrajiny by mělo obrovské dopady celosvětově,“ dodal.
Opoziční senátorka Jana Zwyrtek Hamplová kritizovala, že na první místě by podle ní měly být zájmy ČR, pak snahy o mírové řešení a teprve pak všechny další otázky. „Nechci je tady rozebírat, protože si myslím, že ať řeknu cokoli, tak by to byla ztráta času z důvodu dlouhodobé tendence, která je u nás spíš pro-válečná. Já jsem spíše pro tendenci pro-mírovou,“ řekla.
Ministryně Černochová jí odvětila, že si přeje konec války stejně jako všichni ostatní a právě i výcvik ukrajinských vojáků, ke kterému se přidávají další státy Aliance a EU, přispívá k tomu, aby skončila co nejdříve.
V rámci dalších zahraničních misí počítá nový mandát s rozšířením české účasti v operaci EU Althea v Bosně a Hercegovině (z 8 na 12 osob) a také s posílením námořní operace EU Irini ve Středozemním moři (z 5 na 10 osob).
Naopak mandát pro příští rok momentálně nepočítá s prodloužením české vojenské přítomnosti v africkém Nigeru vzhledem k situaci v zemi po červencovém vojenském převratu.
Pokud nastanou vhodné podmínky pro pokračování výcviku a poradenství nigerijským obranným a bezpečnostním složkám, předloží ministryně obrany vládě k projednání samostatný návrh. „Aktuálně vyhodnocuje možnosti a přínos našeho dalšího působení v této zemi,“ konstatovala Černochová.
Podle senátora Fischera je Niger a obecně oblast afrického Sahelu strategicky mimořádně důležitý region a dopadem na stabilitu celé Afriky. „Může také destabilizovat Evropu, jak vidíme na vysoké koncentraci islamistů, kteří se tam stahují. A na migračních vlnách, které odsud přicházejí. Proto musíme být připraveni rychle reagovat,“ uvedl.