„NATO bere svou odpovědnost, tedy zajištění bezpečnosti a integrity vzdušného prostoru velmi vážně. Tato mise je projevem solidarity a podpory pro našeho spojence - Bulharsko,“ uvedl náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow.

Dva americké letouny F-15 budou od 9. září ze základny Graf Ignatievo zhruba týden společně hlídkovat s bulharskými stroji. Zesílení hlídek je součástí balíčku amerických opatření, která mají ujistit o spolupráci spojence na východní hranici NATO a zároveň odstrašit Rusko. Zbývající stroje se zapojí do společného cvičení s bulharským letectvem.

O pomoc se zajištění vzdušného prostoru požádalo samo Bulharsko, které trápí nedostatek provozuschupných nadzvukových strojů. Už počátkem roku tamější parlament schválil dodatky zákona o obraně a ozbrojených silách umožňující, aby bulharský vzdušný prostor střežila letectva členských států Severoatlantické aliance v rámci takzvaného Air Policingu.

Troufalé ruské stíhačky

Ministr obrany Nikolaj Nenčev uvedl, že jen v červenci Bulharsko zaznamenalo nejméně deset případů, kdy ruské vojenské letouny během letu nad Černým mořem porušily pravidla pro létání v mezinárodním vzdušném prostoru a musely k nim startovat pohotovostní stíhačky.

Ruské stroje se podle jeho slov přiblížily k bulharskému vzdušnému prostoru a měly vypnuté automatické odpovídače, tedy zařízení umožňující automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytující základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.

Když je však transpondér vypnutý, středisko řízení letového provozu takový letoun bez identifikace označuje za neznámý cíl a startují k němu pohotovostní stíhačky. Nenčev označil lety ruských letounů za „provokaci“ a upozornil, že jde o vzdušný prostor nejen Bulharska, ale celé Aliance, jejímž členem jeho země je. Moskva obvinění odmítla.

Bulharským migům chybějí motory

Stroje sovětské výroby MiG-29, které tvoří páteř bulharských vzdušných sil, totiž nezadržitelně zastarávají. Letectvo jich provozuje 15 (z toho tři dvojmístné). Koncem loňského roku ale vypršela servisní smlouva s ruskou společnosti RSK-MiG a bulharské ministerstvo obrany ji odmítlo prodloužit.

Argumentovalo především tím, že Bulharsko jako členská země NATO by mělo zmenšit svou dosavadní závislost na Rusku a to především ve světle ruské anexe Krymu a akcím na Ukrajině.

Bez servisu a náhradních dílů, především motorů, má ale bulharské letectvo místo tuctu strojů od poloviny letošního roku pouze několik letuschopných stíhaček. V současné době jsou v provozu pouze čtyři letouny MiG-29 s dostatkem letových hodin, než u nich bude muset být provedena důkladná revize motorů.

Dalších šest letounů už podle ministerstva obrany nutně potřebuje revizi či přímo výměnu motorů.

Vláda v Sofii chce nejméně desítku letounů modernizovat a výhledově pak nakoupit nové nebo „mírně olétané“ stíhačky. Reálné nabídky jsou zatím údajně tři: starší americké stroje F-16, švédské JAS-39 Gripen nebo letouny Eurofighter Typhoon.