USA a Velká Británie se mohou zapojit do vojenských projektů EU
Země mimo Evropskou unii, jako jsou Spojené státy a Velká Británie po Brexitu, se budou moci zapojit do vojenských projektů EU v rámci PESCO. Tato možnost však bude existovat pouze po posouzení jednotlivých případů. Jedná se o kompromis mezi příznivci vnějšího zapojení a těmi, kdo se obávají ztráty lukrativních obranných zakázek.
Evropská unie proto vydala dokument, který určuje, za jakých podmínek se mohou třetí země účastnit. Země by podle něj měly „poskytanout zásadní přidanou hodnotu k dosažení cílů konkrétního projektu“ a „sdílet hodnoty EU“.
Kam dál?
NATO potřebuje, aby EU pomohla s mobilitou vojáků po Evropě (15.6. 2018)
Zdroj: Politico (Belgie)
---
Vyhlídka Makedonie na vstup do EU a NATO je po referendu nejistá
Budoucnost makedonských snah o vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance je po referendu o změně jména nejistá. Voliči sice změnu jednoznačně podpořili, ale účast nedosáhla 50 % nutných pro platnost referenda. Premiér Zoran Zaev chce i přesto v procesu pokračovat a hlasovat o změně v parlamentu. Premiér však bude potřebovat i hlasy opozičních zákonodárců, kteří mají díky výsledku referenda volné ruce.
Země tak pravděpodobně směřuje k předčasným volbám, které proces jen prodlouží. „Je to nyní v rukou politiků ve Skopji, aby rozhodli o cestě vpřed,“ prohlásil k situaci generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Kam dál?
NATO a EU vítají výsledek makedonského referenda, i přes nízkou účast (1.10. 2018)
Zdroj: Reuters (USA)
---
NATO oslaví 70. narozeniny ve Washingtonu
Ministři zahraničí států Severoatlantické aliance se setkají u příležitosti 70 let od jejího založení ve Washingtonu v dubnu příštího roku. Navzdory současnému napětí panujícímu mezi Spojenými státy a evropskými spojenci, státy společně oslaví podepsání Severoatlantické smlouvy. Ke konci roku 2019 by se k tomuto výročí mělo uskutečnit i setkání hlav členských států NATO.
Kam dál?
Američtí představitelé se snažili ochránit deklaraci NATO před Trumpem (10.8. 2018)
Zdroj: Yahoo News (USA)
---
NATO bere kyberútoky vážně, ale chybí jejich společná definice
Vedení Severoatlantické aliance se jednoznačně shoduje, že kyberútoky a hybridní válka jsou stále větší hrozbou. Není však jasné, zda všichni spojenci chápou tuto hrozbu stejně. To vznáší otázky ohledně jejich budoucí reakce. Státy NATO se v roce 2014 dohodly, že rozsáhlý kybernetický útok na jednoho spojence bude chápán jako útok na všechny a může vést i k vojenské odpovědi.
Podle bezpečnostního analytika Stefana Soesanto je právě proto potřeba definovat, co je tímto rozsáhlým útokem myšleno. „Bez publikovaných standardů a zřetelných stupnic, nemají tato varování pro veřejnost reálnou hodnotu,“ uvádí Soesanto.
Kam dál?
Trump zmírnil limity pro použití kyberzbraní americkou vládou (16.8. 2018)
Zdroj: Business Insider (Velká Británie)
---
Rusko odporuje plánům na zvýšení britské přítomnosti v Arktidě
Ruská ambasáda v Londýně protestuje proti britským plánům na zvýšení vojenské přítomnosti v Arktidě, které jsou odůvodněny zvyšující se ruskou agresivitou. „Neoprávněné britské plány na vybudování vojenské přítomnosti v blízkosti ruské hranice povedou jen ke vzniku zbytečného napětí,“ prohlásil mluvčí ambasády. Rusko podle něj považuje Arktidu za prostor ke spolupráci, který nemá konfliktní potenciál.
Protesty byly vzneseny poté, co britský ministr obrany Gavin Williamson oznámil takzvanou „obrannou arktickou strategii“. Podle té by mělo být na nové základně v Norsku nasazeno 800 britských vojáků. Williamson přitom označil Rusko za „jednu z největších hrozeb, kterým dnes čelíme“.
Kam dál?
Británie zvýší hlídky v Arktidě kvůli ruské polární hrozbě (1.10. 2018)
Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (ČR)
