Turecko: Zásah NATO v Libyi je vyloučen
Turecký premiér Recep Erdogan rozhodně vyloučil možnost jakékoli alianční intervence v libyjské krizi a kritizoval evropské země za uplatňování politiky dvojích standardů vůči vývoji v severoafrických zemích.
"Co by NATO mělo dělat v Libyi? Alianční intervence v Libyi je naprosto vyloučená, jsme zásadně proti," uvedl Erdogan a zdůraznil, že Turecko nepatří k zemím, které vidí jen ropu, když se podívají na Blízký východ.
Severoatlantická rada minulý týden ve svém prohlášení uvedla, že NATO v Libyi nezasáhne, ale bude nadále monitorovat situaci v zemi, aby bylo připraveno na jakoukoli eventualitu.
Čtěte také:
USA zvažují bezletovou zónu nad Libyí
Castro: NATO napadne Libyi
Zdroj: Today's Zaman (Turecko)
Pro bezletovou zónu nad Libyí by byl potřeba souhlas NATO
Prosazení bezletové zóny nad Libyí, které zvažují Spojené státy americké a jejich spojenci, by vyžadovalo bombardování libyjského protivzdušného systému a nasazení stovek letadel, které by nad Libyí patrolovaly.
Západ by musel vynaložit velké úsilí a mnoho letadel, aby byl schopen kontrolovat vzdušný prostor nad Libyí, a zabránil tak dalším útokům na demonstranty. K uvalení bezletové zóny nad Libyi by došlo jen v případě, že by libyjský diktátor Muammar Kaddáfí nařídil velké letecké útoky na jeho spoluobčany.
Největším oříškem by v takovém případě pro Západ byly libyjské raketové baterie země-vzduch SA-6 umístěné podél libyjského pobřeží. Ty by na začátku platnosti bezletové zóny nad Libyí mohly otestovat piloty aliančních letadel.
Pokud by však USA a jejich spojenci chtěli prosadit bezletovou zónu nad Libyí, potřebovaly by k tomu souhlas NATO. Území jeho členských zemí nacházejících se poblíž Libye by totiž potřebovali využít pro rozmístění svých letadel. To se týká zejména Itálie a Řecka.
Čtěte také:
USA zvažují bezletovou zónu nad Libyí
Zdroj: Los Angeles Times (USA)
Vztahy Norska a Ruska znepokojují některé členy NATO
Norská vláda a armáda chtějí i nadále prohlubovat vzájemné vztahy a obrannou spolupráci s Ruskem. Zintenzivnění norsko-ruských vztahů však vzbuzuje rozpory uvnitř Severoatlantické aliance, jak ukazují dokumenty zveřejněné serverem WikiLeaks.
Oběžníky a další zveřejněné dokumenty americké vlády a armády odhalily, že v rámci NATO vznikly dva tábory, které se dívají odlišně na otázku dlouhodobé obranné a bezpečnostní strategie v Evropě.
Proruský tzv. "gang pěti" je vedený Francií a Německem a patří k němu ještě Norsko, Holandsko a Španělsko, které bývají často podporovány Portugalskem. Naopak do skupiny, která nemá důvěru ve zlepšení bilaterálních vztahů mezi aliančními zeměmi a Ruskem, patří Spojené státy, pobaltské země, Velká Británie, Bulharsko, Kanada, Česká republika, Polsko a Rumunsko.
Čtěte také:
Norsko: Rusko by mělo spolupracovat s NATO v Arktidě
Zdroj: Defense News (USA)
Ministryně zahraničí Francie odstoupila kvůli Tunisku
Francouzská ministryně zahraničí Michele Alliot-Marie zaslala svůj rezignační dopis francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu poté, co byla zveřejněna série diplomatických chyb, kterých se dopustila v souvislosti s lidovým povstáním v Tunisku. Post ministryně zahraničí zastávala pouhé tři měsíce.
Ministryně Alliot-Marie vzbudila kontroverze návrhem, že by Francie mohla pomoci Tunisku potlačit protesty, které vedly k pádu tuniskému režimu, tím, že by francouzští bezpečnostní experti mohli vycvičit tuniskou pořádkovou policii. Později se navíc ukázalo, že Alliot-Marie byla v Tunisku na dovolené v době tamních demonstrací. Do Tuniska letěla soukromým tryskáčem podnikatele, který byl napojen na režim Ben Aliho.
Francouzským ministrem zahraničí se stane současný ministr obrany Alain Juppe.
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
Polskou armádu loni opustilo 5 500 vojáků
V polské armádě slouží po zrušení povinné vojenské služby už jen necelých 100 000 vojáků. Loni polskou armádu opustilo 5 500 vojáků, což je nejvíce od 90. let minulého století. Odcházejícím je navíc v průměru pouze 41 let, a armáda tak přichází o mladé lidi.
Mezi odcházejícími bylo loni třicet generálů, 1 705 důstojníků a 2 844 poddůstojníků. Ještě na konci minulého století přitom mělo Polsko zhruba 400 000 vojáků. Během posledních deseti let opustilo polskou armádu průměrně 3 000 vojáků ročně.
Zdroj: SME (Slovensko)
