Turecká armáda pod větším dozorem civilistů
Turci schválili většinou 58 % balíček reforem navržený Stranou spravedlnosti a rozvoje premiéra Recepa Tyyipa Erdogana. Ten tlačil na reformu turecké ústavy již od svého nástupu k moci v roce 2002, protože věří, že dodatky k "vojenské" ústavě z roku 1982 jsou klíčové na cestě Turecka k plné demokracii.
Reformní balíček má 26 článků a mimo jiné umožňuje civilním soudům více kontrolovat armádu, propuštěným důstojníkům dává právo na odvolání, redefinuje pravomoci vojenských soudů a civilním soudům umožňuje stíhat vojenské činitele za zločiny proti bezpečnosti státu a ústavnímu pořádku, a tím otevírá cestu k možnému stíhání vůdců vojenského převratu z roku 1980.
Čtěte také:
USA: Turecko musí demonstrovat jednotu se Západem
Zdroj: Today´s Zaman (Turecko)
Soud OSN začne projednávat gruzínskou žalobu na Rusko
Mezinárodní soudní tribunál OSN provede veřejná slyšení ve věci gruzínské žaloby na Rusko. Gruzie zaútočila na Jižní Osetii 8. srpna 2008 ve snaze získat tento separatistický region zpět pod svoji kontrolu. Rusko útok odrazilo v pětidenní válce, poté Jižní Osetii a Abcházii uznalo jako nezávislé státy a na jejich území rozmístilo tisíce svých vojáků.
Gruzie 12. srpna 2008 podala na Rusko stížnost kvůli diskriminaci gruzínské populace, ke které podle Tbilisi dochází již od počátku 90. let. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že gruzínská stížnost má pouze odvést pozornost od velkého porušení mezinárodního práva samotnou Gruzií při začátku války v srpnu před dvěma lety.
Čtěte také:
USA trvají na ukončení ruské okupace Gruzie
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
EU se nedohodla na zrušení zbrojního embarga vůči Číně
Evropa zůstává rozdělena v otázce odstranění zbrojního embarga, které bylo na Čínu uvaleno v roce 1989 po tragických událostech na Náměstí nebeského klidu. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner uvedl, že jeho země je dlouhodobě pro odstranění tohoto embarga, že však o této otázce musí mezi státy Evropské unie panovat shoda.
Podle lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna by Evropská unie mohla po Číně výměnou za zrušení embarga požadovat například ratifikaci úmluvy o občanských a politických právech, zlepšení vztahů s Tchaj-wanem a amnestii pro uvězněné v souvislosti s událostmi na Náměstí nebeského klidu.
Zdroj: Defense News (USA)
NATO odmítlo nařčení z palby na pákistánskou ves
Americké velvyslanectví v Islámábádu odmítlo tvrzení, že alianční vojáci v Afghánistánu stříleli minometem přes pákistánskou hranici a zabili nejméně tři lidi. Z toho je obvinili představitelé pákistánského regionu Severní Wazíristán, který je útočištěm povstalců. Podle nich střely z afghánské provincie Khost zasáhly domy v pákistánské vesnici Saidgi.
"Podle představitelů aliančních sil ISAF nejenže jejich vojáci nestříleli na území Pákistánu, ale nepodnikali ani bojové operace v okolí hraniční oblasti s vesnicí Saidgi," uvádí prohlášení amerického velvyslanectví v Pákistánu.
Zdroj: The Sydney Morning Herald (Austrálie)
Průzkum v Polsku: Bezpečnost se od 11. září zlepšila
Výzkum veřejného mínění, který v Polsku s 1 087 respondenty provedl Institut Homo Homini na deváté výročí teroristických útoků na New York a Washington, ukázal, že 44 % Poláků se domnívá, že mezinárodní bezpečnost se od 9. září 2001 nezlepšila. Naopak 40 % dotazovaných si myslí opak.
"Poláci cítí, že jsou na okraji války s terorismem. Samozřejmě jsme v Afghánistánu a byli jsme v Iráku, nicméně se nás tato válka přímo nedotkla, jako například lidí v Londýně či Španělsku," vysvětlil představitel Institutu Homo Homini Marcin Duma.
Průzkum dále ukázal, že 62 % respondentů se neobává, že by se Polsko mohlo stát cílem teroristického útoku, ale 30 % Poláků vidí tuto hrozbu jako možnou.
Zdroj: Polskie Radio (Polsko)
