Co psala světová média o Severoatlantické alianci

Stoltenberg: Rád bych Kanadu viděl vést alianční prapor v Pobaltí

Vydáno 17.06.2016

Harjit Singh Sajjan v předvolebním klání s šéfem liberálů a novým kanadským premiérem Justinem Trudeauem | foto: CLP

Stoltenberg: Rád bych Kanadu viděl vést alianční prapor v Pobaltí

Kanadský premiér Justin Trudeau spolu se svým kabinetem v současné době jednají o návrhu vyslat do Pobaltí a Polska vojáky na novou alianční misi a vést tam jeden ze čtyř mnohonárodních praporů, které mají odstrašit Rusko od agresivity v regionu. „Jsme velmi vděční za kanadský příspěvek NATO, rádi bychom ovšem viděli Kanadu ve vedoucí pozici čtvrtého praporu v Pobaltí,“ sdělil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Stoltenberg připomenul, že Ottawa již například přispěla stíhacími letouny CF-18 na misi Baltic Air Policing a poskytla taktéž námořní fregatu na alianční hlídkování ve Středozemním moři a v Černém moři. Kanadský kabinet se ovšem zdráhá porušit svůj předvolební slib, ve kterém se liberálové zavázali být aktivnější v mírových misích. Dalších několik stovek vojáků pro NATO v Pobaltí by mohlo znamenat, že se Kanada nebude moci podílet na mírových operacích OSN například v Africe. Definitivní slovo zatím ještě nepadlo.

Kam dál?
Britové povedou alianční prapor v Estonsku, Kanada možná v Lotyšsku (15.6. 2016)

Zdroj: CBC News (Kanada)

---

Bulharsko se po varování Rusů nepřipojí k flotile NATO v Černém moři

Navrhovaná stálá černomořská flotila Aliance nemůže počítat s pomocí Bulharska, sdělil bulharský premiér Bojko Borisov. Den po varování z Moskvy, že by větší alianční přítomnost v černomořském regionu ohrozila tamější bezpečnost, Borisov prohlásil, že v Černém moři nechce válku. Nehodlá se přidat k flotile, která by měla posílit, a vyrovnat tak síly s Ruskem. Sofie se naopak zapojí do mnohonárodní alianční brigády pozemních sil, která se formuje v Rumunsku.

Turecko a Rumunsko volají po větší přítomnosti NATO v Černém moři. Chtějí v oblasti rozmístit více vojáků a vytvořit stálou alianční flotilu. Černé moře je důležité pro Rusko i Alianci zvláště kvůli přírodním zdrojům a blízkosti k Blízkému východu. Bulharsko je země z bývalého východního bloku, která má v současnosti nejužší vztahy s Ruskem.

Kam dál?
Turecko: Mise NATO v Černém moři je nedostatečná (12.5. 2016)

Zdroj: Reuters (USA)

---

Finsko a Švédsko se na summitu NATO připojí k pracovní večeři

Logo summit NATO ve Varšavě

Švédský premiér a finský prezident se zúčastní pracovní večeře na nadcházejícím summitu Aliance ve Varšavě, a to jako jediní alianční partneři. Oba státy jsou označovány za nejdůležitější partnery Severoatlantické aliance. Jejich speciální postavení vychází z toho, že přispívají značným dílem do operací NATO.

Finsko ani Švédsko v dohledné době nehodlají do Aliance vstoupit, nicméně kvůli Rusku stále více prohlubují spolupráci s celým NATO a také zvlášť s Američany.

Kam dál?
Rusko varuje Švédsko před vstupem do NATO (19.6. 2016)

Zdroj: EUobserver (Belgie)

---

NATO nemá jasnou kyberstrategii, na ruské útoky neumí odpovědět

Zatímco Rusové jsou v kyberprostoru stále agresivnější a jejich útoky nízké intenzity jsou téměř na denním pořádku, velitelé Severoatlantické aliance nejsou připraveni podnikat ofenzivní protiopatření. Ruské špionážní průzkumy a kyberútoky jsou prozatím pod takovou úrovní, která by podnítila Alianci k vojenské či ekonomické odpovědi.

Před dvěma lety se představitelé NATO shodli, že kyberútok na členský stát může být vyhodnocen jako ekvivalent vojenského útoku, a vedl by tak k odpovědi celé Aliance jako celku. Na rozdíl od sofistikovaných ruských, čínských a íránských kybernetických útočných kapacit nemá NATO v současnosti žádné plány a ani rozhodovací vojenský mechanismus v této oblasti.

Kam dál?
Alianční ministři obrany uznali kyberprostor za bojovou oblast (15.6. 2016)

Zdroj: The New York Times (USA)

---

Německá mise v Libyi má za úkol zastavit nelegální dodávky zbraní pro IS

Bundeswehr se připravuje na prodloužení a rozšíření vojenské mise Sophia u libyjského pobřeží. Se souhlasem Rady bezpečnosti OSN mají nyní němečtí námořníci kontrolovat plavidla, u nichž je podezření na pašování zbraní pro samozvaný Islámský stát (IS) v Libyi. Tato mise Evropské unie chce především zabránit rozšíření IS v chaosem zmítané Libyi, protože podle informací zpravodajských služeb získává IS zbraně a munici hlavně po moři. Cílem pašeráků plujících na malých rybářských lodích z Egypta a Turecka je přístavní libyjské město Syrta. Bundeswehr je se svými dvěma vojenskými loděmi v okolí Libye aktivní už od roku 2015.

Zdroj: Der Spiegel (Německo)

mad; natoaktual.cz