Severské státy se dohodly na užší spolupráci při obraně proti Rusku

Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko budou úžeji spolupracovat při své obraně. Jako největší současnou hrozbu bezpečnosti v Evropě tyto státy vidí Rusko. „Představitelé Ruska ukázali, že k dosažení politických cílů neváhají prakticky a efektivně využít vojenské prostředky, přestože tím porušují principy mezinárodního práva,“ připomenul ministr zahraničí Islandu a ministři obrany dalších čtyř zmíněných zemí ve společné deklaraci.

„V Pobaltí stejně jako v našich státech jsou Rusové stále aktivnější jak zpravodajsky tak i vojensky. Ruská armáda nás testuje v okolí našich hranic. V Pobaltí došlo v několika případech k jejich narušení,“ připomíná deklarace. Bližší spolupráce mezi severskými státy a větší solidarita s Pobaltím podle ministrů přispěje ke zlepšení bezpečnosti skrze strategii zastrašení, čímž by měla klesnout pravděpodobnost vzniku ozbrojeného konfliktu.

Ruské ministerstvo zahraničí na podepsání dokumentu reagovalo prohlášením, že rostoucí spolupráce Finska a Švédska s NATO Moskvu značně znepokojuje.

Kam dál?
Ruský diplomat pohrozil Dánsku použitím jaderných zbraní (23.3. 2015)
Švédsko uzavírá po Finsku vojenskou dohodu i s Dánskem (4.3. 2015)
Norsko: Vztah s Ruskem se nevrátí do normálu, ten neexistuje (26.2. 2015)

Zdroj: EurActiv (Francie), The Guardian (Velká Británie), Reuters (USA)

---

Ruská delegace při NATO se musí zmenšit, jedním z důvodů jsou ruští špioni

Z padesáti na třicet lidí se bude muset snížit počet členů ruské delegace v bruselské centrále Severoatlantické aliance. NATO totiž rozhodlo, že delegace všech 41 partnerských států Aliance budou muset zmenšit velikost své mise při NATO. Aliance oznámila, že se tak rozhodla z administrativních důvodů. Například ruská delegace v Bruselu má více členů než zastoupení mnoha členských států NATO. Partnerské státy se samy rozhodnou, které lidi v Bruselu ponechají. Na implementaci rozhodnutí mají devět měsíců.

Aliance se tak rozhodla i z dalšího důvodu. Podle důvěrné zprávy Civilního zpravodajského výboru NATO jsou totiž mezi ruskými delegáty také špioni. „Nikdo není překvapen, že by součástí ruské mise byli tajní agenti, a snížení počtu Rusů na jejich zastoupení při NATO jen těžko jejich činnost přeruší,“ uvedli zástupci NATO, kteří si přáli zůstat v anonymitě. Nicméně by podle nich teď mohlo být jednodušší se s tímto problémem vypořádat.

Rusko očekává, že Aliance svůj krok objasní. „NATO by mělo vysvětlit, jak toto rozhodnutí zapadá do základních dohod mezi Aliancí a Ruskem, stejně jako do rétoriky představitelů Aliance, kteří tvrdí, že NATO chce nadále udržet politický dialog a vojenské kontakty s Ruskem,“ komentoval rozhodnutí stálý ruský představitel při NATO Alexandr Gruško.

Kam dál?
Rusko pohrozilo jadernými zbraněmi kvůli Krymu a Pobaltí (3.4. 2015)
Polsko se připravuje na hybridní válku s Ruskem (26.3. 2015)
Západ prohrává informační válku s Ruskem. Ukažme pravdu, apeluje SACEUR (24.3. 2015)

Zdroj: The New York Times (USA), RT (Rusko)

---

Indie si objednala 36 francouzských stíhaček Rafale

Nové Dillí si od Francie objednalo 36 stíhacích letounů Rafale. Po setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem v Elysejském paláci to oznámil indický premiér Naréndra Módí. „Požádal jsem prezidenta Hollanda, aby nám dodal 36 bitevníků Rafale připravených k okamžitému použití,“ uvedl Módí a dodal, že „Francie vždycky byla spolehlivým indickým dodavatelem vojenské techniky od stíhaček po ponorky“. Indie chce francouzskými stíhačkami nahradit zastarávající flotilu současných indických bitevních letounů MiG-21 a MiG-27.

Rozhovory o nákupu celkem 126 letounů Rafale se rozjely již v roce 2012 a obě země nadále budou jednat o možném dodání všech 126 letounů. Indie dohodu o nákupu stíhaček oznámila několik dní poté, co si její regionální rival Pákistán objednal patnáct útočných vrtulníků Viper od USA.

Kam dál?
Turecko zvyšuje zbrojní obchod s Pákistánem (21.5. 2015)
Ghání: Indie a Pákistán nepovedou svoji válku v Afghánistánu (26.11. 2014)

Zdroj: Khaama Press (Afghánistán), Hindustan Times (Indie)

---

Sebevražedný atentátník zaútočil na americký konvoj v Afghánistánu

V afghánské provincii Nangahár zaútočil na projíždějící americký konvoj sebevražedný atentátník. Při útoku zemřeli čtyři afghánští civilisté a deset jich bylo zraněno. Po relativně klidném zimním období tak Tálibán za krátkou dobu zaútočil již po několikáté. Na jiném místě na východě země zase vybuchla improvizovaná výbušnina a zabila 12 lidí jedoucích v minivanu. Podle tamějších zástupců se taktéž jedná o práci Tálibánu, který podle nich stojí za všemi útoky tohoto typu.

Útoky Tálibánu na zástupce afghánské vlády a tamějších institucí stejně jako na lidi, kteří s nimi spolupracují, jsou v poslední době stále intenzivnější.

Kam dál?
Afghánistán: V přestřelce zemřel americký a afghánský voják (9.4. 2015)
Afghánci zahájili samostatnou ofenzívu proti Tálibánu (3.3. 2015)

Zdroj: Washington Post (USA)

---

Ilves: NATO by mělo poslat vojáky do Estonska a zbraně na Ukrajinu

Nadešel čas, kdy by Severoatlantická aliance měla nastálo vyslat své vojáky do Estonska, a tím vyslat jasný signál Kremlu, domnívá se estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. NATO se v roce 1997 zavázalo, že na východ od Berlína nastálo neumístí své vojáky. Podle estonského prezidenta by však Aliance měla uznat, že se bezpečnostní prostředí v Evropě od té doby změnilo, a měla by proto v jeho zemi zřídit stálou misi aliančních vojáků.

„Sto padesát amerických vojáků v Estonsku není mnoho a přidání dalších vojáků by bylo nanejvýš rozumné,“ poukazuje Ilves na dočasné umístění 150 amerických vojáků v jeho zemi. „Za našimi hranicemi cvičí 40 až 80 tisíc ruských vojáků. Přesto nás obviňují z vyhrocování situace. Respektive, obviňovány jsou Spojené státy, protože zde jako jediné mají vojáky. A Rusko tvrdí, že na to musí reagovat a přijímat protiopatření,“ upozornil Ilves.

Evropa a Amerika jednotně reagovaly na Ukrajinskou krizi sankcemi, nicméně podle Ilvese by měly jít mnohem dále a dodat Ukrajině zbraně (jako jsou protitankové střely Javelin), se kterými by se Kyjev mohl bránit. „Diplomacie mezi silnou, vyhrávající armádou a prohrávající stranou moc dobře nefunguje. Útočí na vás moderními zbraněmi a vy potřebujete moderní zbraně na sebeobranu, jinak vás obsadí,“ varuje estonský prezident.

Kam dál?
Finsko nevstoupilo do NATO pro obavy z povinnosti bránit Estonsko (25.3. 2015)
Litva spoléhá na ochranu NATO (11.3. 2015)

Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)