Rusko vystoupilo z CFE
Rusko pozastavilo své zapojení do Smlouvy o konvenčních silách v Evropě (CFE), klíčového dokumentu o kontrole zbrojení. Přeruší tak inspekce Severoatlantické aliance na svých vojenských základnách. Nebudou pro něj též platit omezení počtu tanků a dalších těžkých konvenčních zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret pozastavující platnost CFE, protože se vyskytly "mimořádné okolnosti ... které narušují bezpečnost Ruské federace a vyžadují okamžitá opatření".
Tento krok, kterým Rusko hrozilo už několik měsíců, tak dále zvýší napětí ve vztazích se západními státy. Podle odborníků se jedná spíše o symbolické gesto než o záměr Moskvy posilovat vojska u hranic. Rusko tak vyjadřuje svoji nespokojenost s americkou dominancí v mezinárodních záležitostech, kvůli níž je Moskva odstavená na druhou kolej.
Čtěte také:
Rusko žádá NATO o ratifikaci smlouvy CFE
Rusko přestane hlásit NATO pohyb svých vojsk
Zdroj: Buffalo News (USA)
---
Pákistán žádá po NATO kompenzaci za zabité
Pákistán požádal Severoatlantickou alianci o kompenzaci za zabití 65 nevinných civilistů leteckými údery na jeho území. Žádost učinila pákistánská delegace, která se účastnila parlamentního setkání v sídle NATO v Bruselu. Mezi civilisty, kteří byli zabiti při leteckých a raketových útocích v Jižním a Severním Vaziristánu, byly též ženy a děti. Pákistánskou žádost podpořila i afghánská delegace, která požádala o kompenzaci za zabité afghánské obyvatele.
Člen pákistánské delegace senátor Enver Baig také vznesl otázku oprávněnosti operací NATO na pákistánském území. Alianční síly mají mandát pouze pro operace na území Afghánistánu a NATO tedy provádělo útoky v Pákistánu bez svolení OSN.
Čtěte také:
Pákistán se s NATO dohodl na lepší spolupráci
NATO se obává „talibanizace“ Pákistánu
Zdroj: Pakistan Link (USA)
---
Česko lituje odstoupení Ruska od CFE
Česká republika nevidí žádný pádný důvod pro vystoupení Ruska ze Smlouvy o konvenčních zbraních v Evropě (CFE) a je tímto rozhodnutím Moskvy zklamána. Oznámilo to české ministerstvo zahraničí. Podle jeho mluvčí Zuzany Opletalové je smlouva základním kamenem evropské bezpečnosti, která tímto může být ohrožena. Rusko by se mělo vrátit k jednacímu stolu, protože pouze vyjednávání, nikoli výhrůžky, přináší pozitivní výsledky. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek uvedl, že Česko bude na rozhodnutí Moskvy reagovat a očekává intenzivní jednání v rámci Severoatlantické aliance, jíž je ČR členem.
Politolog Jan Eichler považuje tento krok Moskvy mimo jiné za odpověď na snahu Spojených států o rozšíření protiraketové obrany do střední Evropy. Pro Rusko by to mohla být i možnost k budoucímu posílení armády, ačkoli nemá dostatečnou ekonomickou sílu k radikálnímu zvýšení počtu konvenčních zbraní.
Čtěte také:
Vídeň hostí konferenci o smlouvě CFE
Zdroj: Pregue Daily Monitor (Česká republika)
---
Scheffer navštívil Bělehrad
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer zavítal do Bělehradu, kde jednal s prezidentem Borisem Tadičem, premiérem Vojislavem Koštunicou a ministry obrany a zahraničí. Prvním tématem rozhovorů bylo partnerství Srbska a NATO. Formální dokumenty, které by ho posunuly kupředu, by měly být brzy připraveny k odeslání z Bělehradu do sídla Aliance.
Další jednání se točila okolo situace v Kosovu. Scheffer se vyslovil pro vyřešení statusu této provincie bez dalších zbytečných odkladů. Řešení by podle něj mělo být založeno na návrzích Marttiho Ahtisaariho. Jednotky Aliance v Kosovu KFOR budou i nadále chránit všechny komunity proti případnému násilí.
Čtěte také:
USA a EU přehodnotí plán pro Kosovo
Zdroj: NATO
---
Arménie nechce být členem NATO
Přestože Arménie rozvíjí své vztahy se Severoatlantickou aliancí, nechce se stát jejím členem. Prohlásil to arménský prezident Robert Kocharian. Vstup do NATO by neposílil arménskou bezpečnost, místo toho by mohl poškodit vztahy Arménie s jejími sousedy, především s Ruskem a Íránem. "Vstup do jakéhokoli vojenského bloku by neměl být sám o sobě cílem nebo módou. Přistoupení ke Smlouvě o kolektivní bezpečnosti, jejímž členem je i Rusko, mezitím pokryje naše bezpečnostní zájmy," uvedl prezident Kocharian.
Arménie je též realistická ohledně vztahů s Evropskou unií, do níž neplánuje vstoupit v nejbližší budoucnosti. Přesto by ráda s EU spolupracovala na vyšší úrovni. V otázce jaderného programu Íránu se Arménie zasazuje o politické řešení problému. Podle Kochariana sankce povedou pouze k vystupňování napětí, nepřispějí k řešení a poškodí i další státy, včetně Arménie.
Čtěte také:
Arménie je znepokojena plánem na radar v Ázerbájdžánu
Scheffer spokojen s prací Arménie
Zdroj: Itar-Tass (Rusko)
