Nová strategická koncepce, kterou Severoatlantická aliance vyvíjí, by jí mohla umožnit používat sílu po celém světě. Obává se toho ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle NATO však alianční doktrína možnost použití síly v celosvětovém měřítku nikdy nevyloučila. Podle Lavrova by tím ale byla narušena desetiletí stará pravidla OSN. "Toto nespadá pod Chartu OSN a my jsme tím samozřejmě znepokojeni," prohlásil Lavrov.
Mluvčí NATO James Appathurai nicméně uvedl, že alianční aktivity a plány nejsou v rozporu s Chartou OSN. "Všech 28 států NATO je spolehlivými členy OSN a jsou naprosto zavázáni principům Charty OSN, což se nezmění," sdělil. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen několikrát uvedl, že obrana území NATO někdy znamená provést akci daleko od jeho hranic. Jako příklad je uváděn Afghánistán, kde Aliance operuje pod rezolucí OSN.
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
Afghánistán: Smrt civilistů při útoku NATO
Při leteckém útoku NATO na konvoj v jižním Afghánistánu bylo zabito 27 civilistů a 14 jich bylo zraněno, uvedl mluvčí afghánského ministerstva vnitra Zemeri Bashary. Jednotky Severoatlantické aliance zaútočily na kolonu tří vozidel na cestě do provincie Kandahár, protože se domnívaly, že se uvnitř nachází ozbrojenci. Na místě však posléze vojáci nalezli pouze ženy a děti.
Síly ISAF vedené NATO nařídily okamžité prošetření incidentu. "Řekl jsem našim silám jasně, že jsme tu kvůli ochraně afghánského obyvatelstva a i neúmyslné zabíjení či zraňování civilistů podkopává jejich víru a důvěru v naši misi. Zdvojnásobíme naši snahu, abychom znovuzískali tuto důvěru," sdělil k incidentu vrchní velitel amerických a aliančních sil v Afghánistánu generál Stanley McChrystal.
Civilní oběti napínají vztahy mezi Afghánistánem a Spojenými státy. Jejich počet se však od té doby, co se McChrystal ujal velení, snížil.
Čtěte také:
Nová pravidla ISAF pro boj v Afghánistánu
NATO se omluvilo za smrt afghánských civilistů
Zdroj: CNN (USA)
Ozbrojenci jsou v Mardžáhu "sevřeni"
"Koaliční jednotky postupují v ofenzívě u Mardžáhu, ale kdekoliv bojuje námořní pěchota, tam naráží na odpor," uvedl mluvčí námořnictva Brian Christmas. "Povstalci jsou sevřeni. Vypadá to, že chtějí zůstat a bojovat, ale mohou kdykoliv složit své zbraně a vypařit se," dodal. Podle NATO se ozbrojenci v několika částech Mardžáhu vzmáhají k "odhodlanému odporu", zatímco celková ofenzíva pokračuje.
Velitel aliančních sil v jižním Afghánistánu Nick Carter věří, že získání úplné kontroly nad Mardžáhem bude trvat 30 dní. Mardžáh je centrem obchodu s opiem, z něhož profitují ozbrojenci. Poté, co bude město zajištěno, má v něm převzít moc civilní afghánská správa a mají být obnovené veřejné služby, což má získat oddanost místního obyvatelstva a zabránit opětovnému návratu Talibanu.
Při ofenzívě bylo zabito již 13 spojeneckých vojáků a více než 120 ozbrojenců.
Čtěte také:
Experti: Úspěch ofenzívy se projeví až za několik let
Velitel NATO: Ofenzíva narušila vedení Talibanu
Zdroj: CBS News (USA)
Berlín: Protesty proti NATO v Afghánistánu
Okolo 600 lidí z celého Německa protestovalo v Berlíně proti vojenské přítomnosti NATO v Afghánistánu. Demonstranti byli svoláni Levicovou stranou a různými mírovými organizacemi a měli pochodovat na Spolkový sněm. Míroví aktivisté nesli slogan "Žádní další vojáci. Dejte míru šanci – vojáci musí opustit Afghánistán". Organizátoři očekávali původně až 2000 demonstrantů.
Válka v Afghánistánu je v Evropě celkově tak neoblíbená, že se pro evropské vlády stalo nebezpečným politickým hazardem podporovat ji. Většina Němců stává horlivými odpůrci války a myslí si, že není přínosná. Když v lednu NATO žádalo o posily pro Afghánistán, německá kancléřka Angela Merkel se rozhodla vyslat pouze 500 dalších vojáků.
Zdroj: Tehran Times(Írán)
Turecko odmítá americký radar na svém území
Turecko odmítlo se Spojenými státy uzavřít bilaterální dohodu o umístění protiraketového radaru. Tento radar měl sledovat Írán a nahradit tak podobný objekt, který měl být postaven v České republice. Turecko prý však radar potřebuje, aby získalo od ostatních států NATO finanční a další podporu.
Na druhou stranu se Turecko zároveň snaží zachovat vyrovnaný vztah se Spojenými státy i s Íránem a nechce, aby umístění radaru vypadalo jako bilaterální dohoda namířená proti Teheránu. Ankara proto zvažuje umístění radaru na svém území pouze pokud by byl součástí celkové protiraketové obrany NATO, přičemž by byl financován z aliančního rozpočtu.
Spojené státy mají v současnosti dvě základny protiraketové obrany, Aljašku a Kalifornii. V Evropě by měla být vytvořena třetí, která byla dříve plánována v Polsku a České republice. Pod ruským tlakem a politickou změnou v USA byl však tento plán odmítnut.
Čtěte také:
‘Bulharsko oficiálně o protiraketovém štítu nejedná’
USA nerozmístí části štítu v Černém moři
Zdroj: News.Az (Ázerbajdžán)
