Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen se vložil do intenzivní debaty o válce v Afghánistánu, jež probíhá ve Spojených státech. Ve svém projevu ve Washingtonu se Rasmussen přidal na stranu velitele zahraničních vojsk v Afghánistánu generála Stanleyho McChrystala, který ve své nedávné zprávě zdůraznil potřebu zabezpečit afghánská města.
"Musíme učinit více dnes, jestli chceme poté dělat méně," prohlásil generální tajemník a vyzval k vyslání dalších jednotek, které by zajišťovaly výcvik afghánských ozbrojených sil. Rasmussen uvedl, že Aliance zůstane v zemi tak dlouho, dokud neuspěje, ale členské státy musí mít pocit, že existuje "světlo na konci tunelu" a že Afghánci přebírají větší zodpovědnost za vlastní bezpečnost.
Rasmussen také zdůraznil význam vybudování stabilní a legitimní demokratické vlády odpovědné svým občanům. Vzhledem k průběhu afghánských prezidentských voleb a pokračujícím zprávám o všudypřítomné korupci však nejvyšší američtí představitelé začínají vyjadřovat pochyby o snahách legitimizovat stávající vládu prezidenta Karzáího.
Čtěte také:
Šéf NATO chce změnit přístup v Afghánistánu
Taliban hrozí i na severu Afghánistánu
Zdroj: Los Angeles Times (USA)
Kaddáfí ve Venezuele volá po "NATO jihu"
Na druhém summitu zemí jižní Ameriky a Afriky (ASA) vyzval ve svém projevu libyjský vůdce Muammar Kaddáfí k vytvoření "Severoatlantické aliance jihu" do roku 2011. Pro Kaddáfího, který několik dní předtím na zasedání Valného shromáždění OSN ve svém poněkud zmateném projevu radil přejmenovat Radu bezpečnosti na "Radu teroru", by byl vznik obdoby Severoatlantické aliance v rozvojových zemích protiváhou vojenskému bloku Spojených států a evropských mocností.
Celou konferenci, jež se odehrála v přísně střeženém letovisku na ostrově Margarita a jež se soustředila na energetickou spolupráci mezi oběma kontinenty, zahajoval prezident hostitelské Venezuely Hugo Chávez. Ten se již dlouho pokouší o zlepšení vztahů mezi rozvojovými zeměmi. Podle Cháveze toto spojení přispěje k "vyváženému uspořádání světa". Venezuelský prezident také neopomenul vyjádřit obdiv svému libyjskému kolegovi.
Zdroj: AFP (Francie)
Izrael a Jordánsko spolupracují na aliančním projektu odsolování
Program Věda za mír Severoatlantické aliance spolu s Odsolovacím výzkumným centrem Blízkého východu (MEDRC) udělily týmu složenému z pracovníků tří univerzit, po jedné z Izraele, Jordánska a Spojených států, grant na výstavbu dvou odsolovacích stanic v Jordánsku a Izraele.
Projekt má podpořit příhraniční spolupráci mezi dvěma sousedy v regionu známém ne příliš přátelskými sousedskými vztahy. Bude použita nová technologie s využitím reverzní osmózy určená k odsolování brakické vody z podzemních kolektorů. V případě úspěchu by se tato technika mohla využít v mnoha zemích, v nichž je vody nedostatek.
Zdroj: EcoWorldly (USA)
Rogozin: USA by mohly štít vybudovat v Arktidě
Americký projekt protiraketové obrany se stává méně předvídatelným, uvedl ruský velvyslanec při Severoatlantické alianci Dmitrij Rogozin s tím, že nejhorším možným scénářem by bylo rozmístění prvků protiraketového štítu v oblasti severního pólu.
"Věděli jsme s jistotou, že v Polsku bude deset antiraket a v České republice bude stát radar a že my budeme mít naše rakety Iskander v Kalinigradské oblasti…teď budou elementy amerického štítu umístěny na amerických křižnících, u kterých nevíte, kde se budou plavit zítra," uvedl na adresu USA Rogozin.
Dodal, že protože vlivem globálního oteplování dochází k ústupu ledu v Arktidě, připravuje Aliance plány na vyslání bojových plavidel do těchto oblastí. Americké lodě by tak mohly prvky protiraketového štítu zavézt až k severnímu pólu.
Čtěte také:
Rasmussen navštíví tento rok Moskvu
Rusko: Zlepšení vztahů závisí hlavně na Alianci
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
Bosenští Srbové do NATO nechtějí, tvrdí jejich představitel
Nebojsa Radmanovič, jeden ze tří prezidentů Bosny a Hercegoviny zastupující bosenské Srby, nevyloučil možnost uspořádání referenda o vstupu do NATO v Republice Srbské, jež tvoří polovinu federativní republiky Bosna a Hercegovina. Radamovič tvrdí, že je třeba o záležitosti vést diskusi. Zároveň podle něj průzkumy ukazují, že většina bosenských Srbů je proti vstupu do NATO.
Bosna a Hercegovina byla po ničivém etnickém konfliktu mezi lety 1992 a 1995 rozdělena komplikovanou mírovou dohodou na Republiku srbskou a chorvatskou-bosenskou Federaci Bosny a Hercegoviny. Ty spojují některé společné instituce. Představitelé bosenských Srbů zpravidla požadují více autonomie a oponují větším pravomocem federálních úřadů.
Čtěte také:
Bosna a Hercegovina musí provést ústavní reformy
Zdroj: Taiwan News (Taiwan)
