OSN: Výcvik policie je prioritou Afghánistánu
Výcvik afghánské policie je prioritou mezinárodního společenství, řekl nový vyslanec OSN v Afghánistánu Kai Eide. „V celkové architektuře toho, co děláme, je toto stále oblastí, která potřebuje vysokou prioritu a zvláštní úsilí,“ řekl.
Představitelé NATO se dle mluvčího Aliance shodují na přístupu „vyčistit-udržet-vybudovat“. Jednotky NATO a afghánská armáda mají za úkol území vyčistit a OSN je zodpovědná za budování. Právě afghánská policie má klíčovou roli při udržení situace, řekl mluvčí.
Kai Eide také vyzdvihl přípravu na nadcházející volby v Afghánistánu a upozornil na mezinárodní konferenci v Paříži, kde by měl být představen afghánský národní plán rozvoje.
Čtěte také:
Ministři NATO schválili nový afghánský plán
OSN jmenuje Nora vyslancem v Afghánistánu
Zdroj: Xinhua (Čína)
EU a NATO jsou znepokojeny ruským postojem k separatistům
Šéf zahraniční politiky Evropské unie vyjádřil znepokojení nad ruským rozhodnutím zintenzívnit své vazby na dva gruzínské separatistické regiony Abcházii a Jižní Osetii. Generální tajemník NATO vyzývá ke stažení takových opatření. „Jsme znepokojeni tímto jednostranným rozhodnutím. My jsme vždy podporovali teritoriální integritu Gruzie,“ řekla mluvčí vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU Christina Gallach.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer ve svém prohlášení uvedl: „Jsme hluboce znepokojen akcí, kterou Rusko vytváří legální vazby s gruzínskými regiony Abcházií a Jižní Osetií. Žádám ruskou federaci, aby tato opatření odvolala a vyzývám gruzínské představitele, aby i nadále byli zdrženliví.“
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své vládě, aby posílila vazby na Abcházii a Jižní Osetii, včetně uznání obchodních organizací registrovaných v tomto regionu. „Toto je pokus legalizovat anexi dvou gruzínských regionů,“ řekl ministr zahraničí Gruzie David Bakradze. „To odporuje veškerému mezinárodnímu právu. Gruzie užije veškeré diplomatické, politické a legální nástroje, aby zastavila tento proces, který destabilizuje situaci v regionu.“
Čtěte také:
Gruzínští separatisté odmítli nabídku reintegrace
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
Ukrajina reaguje na ruské hrozby
Ukrajinský ministr zahraničí protestuje proti sérii prohlášení, která pronesli významní ruští představitelé. Představa ukrajinského členství v Severoatlantické alianci vyprovokovala významný počet ruských politiků, diplomatů a generálů k výhrůžkám.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov například prohlásil, že Rusko udělá cokoli, aby Ukrajina do NATO nevstoupila, moskevský starosta Juri Lužkov požadoval zrušení rusko-ukrajinské smlouvy o přátelství a spolupráci a přehodnocení ruského nároku na Krymský polostrov. V únoru ruský prezident Vladimir Putin při návštěvě ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka v Kremlu řekl, že Rusko zaměří na Ukrajinu své jaderné střely, pokud na jejím území NATO umístí své rakety.
Tyto hrozby jsou však dle ruského politického analytika Vjačeslava Nikonova vytrženy z kontextu a zneužity jako součást kampaně ve prospěch ukrajinského členství v NATO. Například hrozba prezidenta Putina byla striktně podmíněna umístěním amerických raketových sil a ne pouhým vstupem do Aliance.
Čtěte také:
Rusko bude s Ukrajinou jednat o jejím vstupu do MAP
Vstoupí-li Ukrajina a Gruzie do NATO, Rusko zareaguje vojensky
Rusko by mohlo žádat Krym za Ukrajinu v NATO
Zdroj: Voice of America (USA)
NATO provede cvičení krizového managementu
Členové NATO se zúčastní cvičení, které bude věnováno procedurám krizového managementu na strategické úrovni a do kterého budou zapojeni civilní i političtí představitelé v hlavních městech členských států.
Výroční cvičení CMX-2008 začne ve středu a bude trvat šest dní. Jeho obsahem by mělo být vytváření mnohonárodnostních peacekeepingových operací, zvládání humanitárních krizí, terorismu a reakce na hrozby jednoho státu proti svému sousedovi. Žádné vojenské jednotky však při tomto cvičení nasazeny nebudou. Cvičení se zúčastní i partnerské státy NATO a státy účastnící se Středomořského dialogu.
Zdroj: Turkish Press (Turecko)
Rusko slíbilo řešit narušování finského vzdušného prostoru
Finský ministr obrany Jyri Häkämies na konci své návštěvy Moskvy oznámil, že Rusko pracuje na zabránění narušování finského vzdušného prostoru svými letadly s tím, že Moskva nad tímto narušováním vyjádřila lítost. K poslednímu narušení došlo v prosinci, když ruské dopravní letadlo Tupolev TU-154 strávilo asi dvě minuty ve finském vzdušném prostoru.
Ministr Häkämies diskutoval se svým ruským protějškem Anatolijem Serdjukovem také o Severoatlantické alianci. Häkämies řekl, že ruský pohled na rozšíření NATO zůstává neměnný. Ukrajina a Gruzie jsou ve vztahu k Rusku z historických důvodů ve zvláštním postavení. Häkamies však nechtěl spekulovat, jaké reakce by na ruské straně přineslo finské členství v NATO. Řekl, že Rusko je srozuměno s finskou politikou, takže vztahy mezi oběma státy jsou bez problémů.
Oba ministři obrany také souhlasili s užší spoluprácí v Baltském moři, aby i přes narůstající intenzitu lodní dopravy byla udržena její bezpečnost. Dle finského návrhu by oba státy měly sdílet informace o situaci na moři. Podobné sdílení informací se připravuje i pro leteckou dopravu.
Čtěte také:
Dvě třetiny Finů jsou proti členství v NATO
Lavrov: Zajímá nás možnost vstupu Finska do NATO
Zdroj: Helsingin Sanomat (Finsko)
