Obama posílá dalších 30 000 vojáků do Afghánistánu
Americký prezident Barack Obama v pondělí oznámil, že do Afghánistánu ihned vyšle dodatečných 30 000 vojáků. Podle něj je třeba "převzít iniciativu" a dovést nepopulární a nákladnou, osm let trvající válku do konce. Podle Obamy, velitele amerických ozbrojených sil, je vyslání posil v "životním národním zájmu" Spojených států.
V důležitém projevu před mladými kadety americké vojenské akademie ve West Pointu Obama ale také vůbec poprvé stanovil určité datum pro začátek stahování Američanů z Afghánistánu. Mělo by se tak stát v polovině roku 2011, tedy za 18 měsíců. Prezident však neřekl nic o datu dokončení mise a úplném stažení všech vojáků.
"Afghánistán není ztracen, ale několik let se země ubírala špatným směrem," prohlásil Obama. Sází na to, že více vojáků dokáže rychle porazit al-Káidu, zničit rozmáhající se Taliban, a vydláždit tak pro americké vojáky cestu domů. Ta se však stále zdá být v nedohlednu.
Prezident také zesílil tlak na alianční spojence, po kterých požaduje více vojáků. Podle Obamy jsou totiž také oni ohroženi terorismem přicházejícím z Afghánistánu. Dodal, že afghánská bitva bude určujícím testem důvěryhodnosti NATO.
V projevu určeném pro vícero obecenstev doma i v zahraničí prezident odmítl chmurné paralely mezi válkou v Afghánistánu a americkou tragédií ve Vietnamu jako "falešný výklad historie". "Na rozdíl od Vietnamu s námi jde široká koalice 43 států, která uznává legitimitu naší věci. Na rozdíl od Vietnamu nečelíme široce podporovanému lidovému povstání."
Čtěte také:
USA žádají Francii o posily pro Afghánistán
Brown: NATO pošle do Afghánistánu další vojáky
Zdroj: Defense News (USA)
Mise ISAF posílí o 5 000 vojáků
Evropští a další spojenci USA vyšlou v roce 2010 do Afghánistánu dalších více než pět tisíc vojáků, řekl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen jen hodiny po projevu prezidenta Baracka Obamy s tím, že Afghánistán "není jen americkou válkou." Nyní v Afghánistánu působí 38 000 spojeneckých vojáků.
Vysílat posily do Adfghánistánu je citlivou otázkou pro mnoho aliančních vlád, zvláště době ekonomické krize a snižujících se armádních rozpočtů. Podle výzkumů veřejného mínění je navíce většina Evropanů proti vysílání vojáků do konfliktu, jejž mnozí vnámají jako nevyhratelný.
Na Rasmussenovu výzvu už nicméně reagovalo Polsko, které pravděpodobně posílí svou misi o 600 vojáků na celkových 2600. Dále ochotu posílit své kontingenty naznačily Velká Británie, Slovensko, Turecko, Gruzie, Jižní Korea a Černá Hora.
Zdroj: Associated Press (USA)
Polští vojáci odcházejí z Libanonu
Po 17 letech Polsko končí svojí účast v misi OSN v Libanonu, poslední vojáci by zemi měli opustit v polovině prosince. Polská vláda také rozhodla o stažení svých vojáků z misí OSN v Čadu a v Golanských výšinách.
Podle náměstka polského ministra obrany Stanislawa Komorowského byla důvodem pro ukončení misí vládní strategie, která klade větší důraz na mise Severoatlantické aliance a Evropské unie. Dalším faktorem byly škrty v rozpočtu ministerstva obrany.
Komarowski prohlásil, že mise OSN jsou nyní co do důležitosti na třetím místě. "Obecně si můžeme dovolit mít v zahraničních misích současně 3 800 vojáků. Omezení naší angažovanosti na Blízkém východě a v Čadu nám dá možnost zvýšit naši přítomnost v jiných oblastech."
Čtěte také:
Polsko vyšle do Afghánistánu dalších 400 vojáků
Polsko chce silnější NATO kvůli kontrole Ruska
Zdroj: Polskie Radio (Polsko)
Ruské stíhačky stupňují aktivitu u Norska
Norské letectvo v poslední době zaznamenalo zvýšený počet přeletů ruských stíhacích letounů a bombardérů u norského pobřeží. Za letošní rok norské stíhačky identifikovaly 75 ruských letounů. Podle Larse Saunese ze společného operativního velitelství v Bodø byla tak intenzivní aktivita ruského letectva zaznamenána naposledy na konci studené války.
Na konci minulého století byly ruské letouny spatřeny blízko norského území třikrát až čtyřikrát. V minulém roce bylo pozorováno 87 ruských bojových letadel.
Čtěte také:
Norsko: NATO by mělo zvýšit svůj zájem o Arktidu
Zdroj: The Norway Post (Norsko)
Rusko varuje NATO kvůli Afghánistánu
Ruský velvyslanec při Severoatlantické alianci vyjádřil své zklamání nad neochotou Aliance diskutovat o ruských návrzích týkajících se evropské bezpečnostní architektury. Dodal, že tento postoj by mohl ovlivnit vyhlídky na zvýšenou spolupráci obou stran v Afghánistánu.
Velvyslanec Dmitrij Rogozin také obvinil některé členské země NATO z toho, že blokují naléhání Moskvy, aby se ruský plán dostal na agendu jednání Rady NATO-Rusko. Rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy o navýšení počtu vyslaných vojáků do afghánské operace ISAF prý spolupráci obou partnerů v Afghánistánu neovlivní. "Neochota některých členů NATO projevit alespoň základy partnerských vztahů", ale prý ruskou "flexibilitu v Afghánistánu" omezuje.
Členové Aliance vyjádřili svoji ochotu bavit se o ruských návrzích s tím, že vhodným fórem pro to je Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Základem ruské koncepce, zveřejněné v neděli, je vzájemné omezení možnosti použít vojenskou sílu.
Čtěte také:
Moskva zveřejnila návrh Evropské bezpečnostní smlouvy
Ruští a alianční diplomaté se setkají v Bruselu
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
