Německo a Francie prohloubí obrannou spolupráci
Německo a Francie minulý týden podepsaly dohodu o prohloubení vojenské spolupráce v oblastech zahrnujících satelity, protiraketovou obranu a nákup zbraní. Obě země tak chtějí získat co možná největší užitek ze zmenšujících se obranných rozpočtů, vyhnout se zbytečným nákladům z duplicitních nákupů a dosáhnout úspor z rozsahu.
V rámci dohody se oba signatáři zavázali ke koordinaci nákupů nových tanků a děl, k lepší integraci společných projektů helikoptér NH-90 a Tiger a k prozkoumání možností spolupráce v oblasti protiraketové obrany. Podle deklarace se také plánuje vývoj evropského bezpilotního letounu. Ke smlouvě by se mohly připojit další země jako například Itálie.
Dluhová krize v Evropě nutí všechny vlády zásadním způsobem přehodnotit strukturu obranných rozpočtů. Podle expertů z oboru by západoevropské zbrojařské firmy mohly být donuceny ke slučování nebo ke společným projektům, aby přežily.
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
---
Teror v Sýrii po zastavení mise OSN roste
Naděje na mírové urovnání konfliktu v Sýrii opět klesla. Pozorovatelská mise OSN v zemi přerušila činnost a pokusy vysvobodit civilisty z oblastí sužovaných násilnostmi skončily bezvýsledně.
OSN začala své neozbrojené pozorovatele stahovat v sobotu, jelikož rostoucí počet útoků omezoval schopnost mise monitorovat a potvrzovat ohlášené incidenty. Eskalace násilí donutila zaměstnance OSN přestat vyjíždět na hlídky. Ústup OSN vyvolal ostrou reakci syrské opozice, podle níž je „nepřijatelné a neospravedlnitelné“, aby mezinárodní společenství nebylo schopno ochránit civilisty před útoky.
Chaos opět vypukl dnes, když síly věrné vládnímu režimu ostřelovaly Tafás na jihu země v provincii Dará. Do té před zahájením palby vstoupilo víc jak 80 tanků. Obyvatelé města byli vyzváni, aby se zdržovali ve spodních podlažích svých domů. V dalších městech provincie přelétávají v nízké výšce bojová letadla.
Kam dál?
Rasmussen: Zahraniční intervence není řešením problémů v Sýrii
Americký velvyslanec: Zásah NATO v Sýrii není na pořadu dne
Zdroj: CNN (USA)
---
Rozpočtové plány Obamova rivala Romneyho budou těžko prosaditelné
Sliby republikánského kandidáta na amerického prezidenta Mitta Romneyho zvýšit výdaje na obranu o téměř 2 biliony dolarů v průběhu 10 let a zároveň snížit daně a státní dluh se vzájemně vylučují.
Romney prohlašuje, že zruší škrty ve vojenských výdajích nařízené v rámci loňského zákona o kontrole rozpočtu, a navíc chce stanovit cíl pro minimální výdaje na obranu ve výši 4 % amerického hrubého domácího produktu. To je o 0,7 % víc, než kolik pro příští rok Pentagonu přidělil prezident Barack Obama.
Experti na vojenské výdaje o politické průchodnosti Romneyho návrhů pochybují, i když jsou prý technicky realizovatelné. Nárůst výdajů na obranu při současném snižování rozpočtového schodku by nevyhnutelně vedl k omezování sociálních dávek, dotací pro zdravotnictví, nebo k prudkému zvyšování daní. Romney přitom slibuje, že sníží daně jednotlivcům i firmám.
Zdroj: Defense News (USA)
---
Zakladatel polských speciálních jednotek byl nalezen mrtev
Brigádní generál Slawomir Petelicki, pod jehož vedením se v 90. letech minulého století formovaly polské jednotky zvláštního nasazení GROM, byl v sobotu se střelnými ranami v hlavě nalezen mrtvý ve svém bytě.
Pětašedesátiletého generála objevila jeho manželka. Předběžné vyšetřování naznačuje, že šlo o sebevraždu. Více by měla prozradit soudní pitva.
Během své pestré kariéry, která začala v 70. letech, Petelicki sloužil v polských tajných službách a jako diplomat na řadě postů, včetně polské mise v New Yorku, Stockholmu nebo v Číně a ve Vietnamu. Po pádu komunismu ho polský premiér Tadeusz Mazowiecki pověřil vytvořením speciální jednotky pro záchranu rukojmích a protiteroristické operace, která dostala název GROM (polsky „hrom“).
V poslední době se podílel na vyšetřování příčin letecké katastrofy u Smolenska, během níž zahynul polský prezident a řada vysokých ústavních a vojenských činitelů.
Zdroj: Polskie Radio (Polsko)
---
Alianční konvoje čekají v Pákistánu na zelenou
Víc jak 1500 nákladních automobilů naložených zásobami pro alianční vojska v Afghánistánu čeká v Pákistánu už přes šest měsíců na povolení k výjezdu. Majitelé vozů prosí o znovuotevření zásobovacích cest, jelikož na přepravě vojenského materiálu závisí živobytí stovek rodin.
Těžké kontejnery, které na vozech sedí přes půl roku, podle dopravců rozdírají pneumatiky a přetěžují motory. Vozy jsou nyní zaparkovány ve dvou speciálních terminálech v Karáčí a v přístavu Bin Qasim. Kontejnery měly být vyloženy, aby mohla být nákladní auta využita jinde, avšak k tomu zatím nedošlo.
Řada aut je i s kontejnery zaparkována v depech u dálnic napříč Pákistánem. Nikdo je přitom nehlídá.
I kdyby autodopravci kontejnery vyložili, auta by nešla použít, jelikož by jim chyběly doklady o dodání předchozího nákladu a auta by neprošla kontrolou na překladištích.
Kam dál?
NATO stále doufá, že Pákistán otevře své zásobovací trasy
Pákistán: Bez omluvy od USA zásobovací trasy neotevřeme
Zdroj: The Express Tribune (Pákistán)
