NATO musí vycvičit 3 Afghánce, aby se z jednoho stal afghánský voják
Organizace spojených národů stanovila, že k 31. říjnu 2011 má být v Afghánistánu 305 000 vycvičených členů afghánských bezpečnostních sil. V současnosti je v zemi kolem 249 000 Afghánců sloužících buď v afghánské armádě nebo policii. Problémem je, že alianční a američtí vojáci musí vycvičit v průměru tři Afghánce na to, aby se aspoň z jednoho skutečně stal afghánský voják nebo policista.
Za poměrně malou úspěšností ve výcviku Afghánců stojí jejich úmrtí, zabití, rezignace a dezerce. Mnoho z vycvičených Afghánců přechází k soukromým bezpečnostním agenturám, které je platí lépe než stát.
Zabránit dezercím by mělo snímání otisků prstů vycvičeným vojákům a také zaměstnancům soukromých agentur. Tak by bylo jednodušší vystopovat dezertéry vycvičené Američany a Aliancí.
Čtěte také:
Karzáí: Zakažme soukromé bezpečnostní agentury
Evropští spojenci zdržují vyslání instruktorů do Afghánistánu
Zdroj: CNN (USA)
Guttenberg: Zmenšeme Bundeswehr, zrušme brannou povinnost
Německý ministr obrany Karl Theodor zu Guttenberg představil pět návrhů na přestavbu německé armády. Sám přitom upřednostňuje návrh, který počítá se snížením počtu německých vojáků ze současných 252 000 na 163 500 včetně 7 500 dobrovolníků a žádných branců.
Plán, který Guttenberg favorizuje, ponechává povinnou vojenskou službu součástí německé ústavy, tzv. Základního zákona, nicméně v budoucnu by mladí Němci a Němky sloužili v armádě pouze dobrovolně, a to rok až 23 měsíců. Bundeswehr by tak měl být schopen jednodušeji rekrutovat profesionální vojáky.
Ministr Guttenberg o návrzích, z nichž některé počítají pouze s malým snížením počtu německých vojáků a zachování povinné vojenské služby, informoval kancléřku Angelu Merkel. Federace německého Bundeswehru, která sdružuje aktivní vojáky, se obává, že by "Guttenbergův" plán vedl k problémům s rekrutováním nových vojáků.
Čtěte také:
Německo šetří – ukončí brannou povinnost?
Zdroj: Defense News (USA)
Turecko už nepovažuje Rusko za bezpečnostní hrozbu
Turecko připravuje revizi své národní bezpečnostní strategie a chystá se vyškrtnout čtyři země – mezi nimi Rusko - ze seznamu vnějších bezpečnostních hrozeb. Dalšími zeměmi, které Turecko pravděpodobně přestane považovat za hlavní hrozbu pro svoji bezpečnost, jsou Řecko, Írán a Irák. Ankara tyto státy nyní považuje za své nové partnery.
Za hlavní hrozby bude Turecko i nadále považovat mezinárodní terorismus a fundamentalismus. Vztahy Turecka s Ruskem se zlepšují od roku 2002, kdy se k moci dostala Strana spravedlnosti a rozvoje tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
Čtěte také:
USA: Turecko musí demonstrovat jednotu se Západem
Gates viní EU za obrácení Turecka na východ
Zdroj: RIA Novosti (Rusko)
Al-Kaida čeká na stažení sil ISAF z Afghánistánu
Americký nálet v severoafghánském Kunduzu zabil talibanského velitele Abu Baqira, který byl zároveň i členem al-Kaidy. Abu Baqir je jedním z příkladů, který ukazuje, že američtí představitelé podcenili úlohu al-Kaidy v afghánském konfliktu. Tato zjištění vyplývají z dokumentů zveřejněných organizací WikiLeaks.
V červnu odhadl ředitel CIA Leon Panetta, že v Afghánistánu je aktivních zhruba 50 až 100 členů al-Kaidy. Podobný odhad učinil i americký národní bezpečnostní poradce James L. Jones, podle kterého navíc al-Kaida nemá v Afghánistánu žádné základny a není schopná podnikat útoky na spojenecké jednotky.
Realita je však zdá se taková, že al-Kaida během posledních let pomáhala Talibanu s výcvikem jeho bojovníků, sháněním tajných informací a propagandou. Ačkoli teroristé z al-Kaidy stále považují "osvobození Afghánistánu" za svůj hlavní strategický cíl, zvolili nyní vyčkávací taktiku. Počkají si, až zahraniční jednotky ztratí v Afghánistánu trpělivost a odejdou.
Zdroj: The Washington Post (USA)
SR: Mediální tréninky na ministerstvu obrany za milion korun
Slovenské ministerstvo obrany za poslední tři roky vydalo více než milion slovenských korun za služby v oblasti konzultací, poradenství a přednášek. Tyto takzvané mediální tréninky poskytovala ministerstvu obrany Ľubica Mižičková, která za hodinu práce měla dostávat 1 080 slovenských korun.
Není však jasné, zda práci skutečně vykonala, ani kdo její tréninky navštěvoval. Zřejmé je jen to, že mediální tréninky absolvoval i bývalý ministr obrany Jaroslav Baška.
Případ s nejasnými a drahými mediálními tréninky na ministerstvu obrany nepřekvapil současného slovenského ministra tohoto resortu, Ľubomíra Galka. "Nic nového pod sluncem. Je to tu jako minové pole a při otevírání zásuvek mám vždy obavy, že v nich najdu pochybné smlouvy, na jejichž základě se na ministerstvu obrany někdo přiživoval," komentoval skandál ministr Galko.
Zdroj: Ministerstvo obrany SR
