NATO má nová rozpočtová pravidla
Členské státy Severoatlantické aliance souhlasily se změnou způsobu plateb do společného rozpočtu. Aliance doufá, že tak získá více prostředků pro své zahraniční mise.
Celkový rozpočet NATO je zhruba 1,5 miliardy dolarů a současná rozpočtová pravidla začala platit před 40 lety. Byla založena na kritériích, jež mnozí členové označovali za nejasné nebo nespravedlivá.
Operace NATO v zahraničí dnes často trpí nedostatkem financí, uvádí zpravodajský server Reuters s odvoláním na zdroj z Bruselu. Proto by Španělsko, Itálie a Řecko měly platit do nového rozpočtu větší částky, které by více odpovídaly výkonu jejich ekonomik. Naopak země jako Německo, Británie a Dánsko budou přispívat do společného rozpočtu méně a ne jako v minulosti, kdy tyto země platily neúměrně více v porovnání s ostatními státy. Odhaduje se, že například řecký příspěvek dnes činí jen jednu třetinu toho, co bude muset Řecko odevzdávat do společných fondů v budoucnu. Nový systém plateb do společného rozpočtu by měl začít fungovat v lednu 2006.
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
---
Burns: NATO je zodpovědné hlavně za bezpečnost
Náměstek americké ministryně zahraničí Nicolas Burns prohlásil, že NATO je hlavní organizací odpovědnou za udržení bezpečnosti v oblasti severního Atlantiku. Evropská unie podle Burnse může v tomto případě být alianci maximálně jen po ruce. „Přiznejme si to otevřeně, NATO provádí velké vojenské operace, zatímco Evropská unie se soustřeďuje na mírové operace,“ řekl Burns tento týden na konferenci věnované bezpečnosti. Podle Burnse si musí Severoatlantická aliance zachovat výsadní postavení v oblasti mírových operací a v této souvislosti připomněl angažmá aliance na Balkáně, v Afghánistánu a v blízké budoucnosti snad možná i v súdánském Dárfúru.
Zdroj: International Herald Tribune (Franice)
---
Aliance chce více spolupracovat s mezinárodními organizacemi
Severoatlantická aliance chce více spolupracovat s mezinárodními organizacemi, prohlásil před nedávnem generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer. Scheffer promluvil na zasedání rady euroatlantického partnerství věnovanému bezpečnosti. Na tiskové konferenci pak Scheffer vyzval k intenzivnější spolupráci s Evropskou unií a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Aliance v posledních letech spolupracuje s EU na Balkáně a se státy Africké jednoty se chystá na společnou misi v Dárfúru. Podle Scheffera by NATO mělo především spolupracovat s ostatními organizacemi při boji s celosvětovými hrozbami, jako je například mezinárodní terorismus.
Zdroj: China View (Čína)
---
Jednotky NATO stále hledají Karadžiče
Jednotky NATO v Bosně provedly razii v domě ženy bývalého vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče. Mezinárodní soud pro zločiny v bývalé Jugoslávii v Haagu viní Karadžiče z účasti na válečných zločinech a genocidě během války v Bosně v 90. letech. Jednotky, které se účastnily zásahu na Karadžičův dům v Pale, tvořily především američtí vojáci z nedaleké vojenské základny. Mluvčí sil NATO v oblasti Derik Chapel sdělil, že cílem operace nebylo polapit Karadžiče, ale spíše získat maximum informací o jeho úkrytu. Ale jak upozorňuje zpravodajský server BBC podobné akce už několikrát proběhly v minulosti, ale nikdy nevedly k dopadení hledaného Karadžiče.
Zdroj: BBC (Velká Británie)
---
Rusko nesouhlasí s požadavky na vyšetřování událostí v Uzbekistánu
Rusko odmítá výzvy ze strany NATO a OSN na uspořádání nezávislého mezinárodního vyšetřování nedávných událostí v Uzbekistánu, zejména pak vládou nařízené použití síly proti účastníkům demonstrací. Moskva souhlasí s tvrzením uzbecké vlády, že za násilnosti ve městě Chizhov stojí radikální islamisté. Svědci tvrdí, že si srážky mezi demonstranty a vojáky vyžádaly přes 500 mrtvých, zatímco oficiální vládní zdroje hovoří pouze jen o 169 obětech.
NATO v souvislosti s násilnostmi v zemi vydalo prohlášení, kde odsoudilo postup uzbecké vlády a připojilo se k požadavku na nezávislé vyšetřování. Ruský náměstek ministra zahraničí Vladimír Čižov označil takovýto požadavek za nevhodný a připomněl, že USA a jeho spojenci donedávna považovali uzbeckého prezidenta Karibova za klíčového spojence v boji proti terorismu. Uzbekistán má společné hranice s Afghánistánem a poskytuje Američanům vojenskou základnu pro jejich protiteroristické operace v oblasti.
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
