NATO debatuje, jakou roli bude hrát na Blízkém východě
Severoatlantická aliance řeší, jak se postavit k přání amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby hrála větší roli na Blízkém východě. Již dříve její generální tajemník Jens Stoltenberg naznačil, že by se Aliance mohla více zaměřit na nebojové výcvikové mise. Podle Trumpa by se však měl rozsah aliančních aktivit rozšířit.
„Problém, který řešíme, není to, zda jsme schopni zahájit nové bojové operace. Skutečnou otázkou je, zda lze udělat něco pro to, abychom nebyli nuceni se k bojovým akcím uchylovat. Je lepší řešit problémy pomocí prevence než s pomocí intervence,“ řekl Stoltenberg na slyšení výboru Evropského parlamentu.
Podle Stoltenberga NATO řeší svůj další postup nejen v rámci svých řad, ale také se svými partnery v regionu. „Věřím, že NATO má v této oblasti velký potenciál,“ dodal.
Kam dál?
NATO zvažuje svou roli na Středním východě (10.1. 2020)
Zdroj: Bloomberg (USA)
---
Stoltenberg: Turecko hraje v boji s Islámským státem klíčovou roli
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg označil Turecko za klíčového aktéra v boji proti organizaci Islámský stát. „Žádný jiný alianční stát nezasáhlo tolik teroristických útoků jako právě Turecko. Jeho role v boji proti Islámskému státu je velmi důležitá. Jde o jediný alianční stát, který sousedí jak se Sýrií, tak s Irákem,“ řekl ve svém projevu na půdě Evropského parlamentu. Zdůraznil také, jak důležitá byla pro Alianci turecká infrastruktura, především vojenské základny.
Krom Turecka se Stoltenberg věnoval ve svém vystoupení také problému s uprchlíky, když oznámil rozšíření alianční podpory operaci Sophia, která bojuje proti pašerákům lidí ve Středozemním moři, a nabídl také pomoc při dohlížení na dodržování zbrojního embarga v Libyi. „Věřím v transatlantické pouto mezi Severní Amerikou a Evropou, přestože vím, že někteří lidé sílu tohoto pouta na obou stranách Atlantiku zpochybňují,“ dodal.
Kam dál?
Turecko si nechá ruské rakety, navzdory hrozbě amerických sankcí (27.12. 2019)
Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)
---
Trump si v Davosu opět stěžoval na nedostatečné obranné výdaje spojenců
Americký prezident Donald Trump si na Světovém ekonomickém fóru v Davosu opět postěžoval na nedostatečné obranné výdaje členských zemí NATO. Zmínil to při odpovědi na otázku, zda se Spojené státy chystají zavést cla na evropská auta. „Chráníme Evropu, to není problém, ale nemohou na náš úkor žít také v obchodní rovině. Jsou si vědomi, že musí něco změnit, a pokud budou jednat fér, žádný problém nenastane“, vysvětloval Trump svou pozici.
Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga utratili evropští členové a Kanada během posledních dvou let za obranu 41 miliard dolarů navíc. Do konce roku by se pak tato částka měla vyšplhat na 100 miliard. Tyto peníze by měly jít na nákup nové pokročilé vojenské techniky. Stoltenberg tento vývoj označil za „dobrý pro Evropu i Ameriku“.
Kam dál?
Evropa zvyšuje výdaje na obranu, Česko spadlo na páté místo od konce (24.7. 2019)
Zdroj: Fox News (USA)
---
Ázerbájdžán jednal s NATO o spolupráci
Předseda Sekce zahraničních vztahů prezidentského úřadu Ázerbájdžánu Hikmat Hadžijev se v Bruselu sešel s náměstkem generálního tajemníka NATO Mirceou Geoanem, aby projednali vzájemnou spolupráci. Dále oba představitelé řešili například urovnání sporů mezi Arménií a Ázerbájdžánem a další otázky regionální bezpečnosti.
Ázerbájdžán spolupracuje s NATO od roku 1992, kdy se společně s dalšími zeměmi střední a východní Evropy připojil k nově vytvořené Severoatlantické radě pro spolupráci, která se v roce 1997 změnila na Euroatlantickou radu partnerství. Od roku 1994 se Ázerbájdžán připojil také do programu Partnerství pro mír a od roku 2002 pomáhá Alianci v Afghánistánu.
Zdroj: Azernews (Ázerbájdžán)
---
Alianční Albánie v hledáčku Íránu
Novým účastníkem sporů mezi Spojenými státy americkými a Íránem se stala trochu překvapivě Albánie. „Existuje malá, ale zlá evropská země, v níž se Američané a zrádci Íránu spojili, aby se spikli proti Islámské republice“, hlásal ve svém projevu íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Proč však právě Albánie?
Tirana se především jasně postavila za své americké spojence. Solejmáního smrt přivítala a dokonce vypověděla ze země dva íránské diplomaty. Další důvod Chameneího zášti vůči Albánii však sahá hlouběji do minulosti. Jsou jím takzvaní Lidoví mudžahedíni Íránu – skupina původně operující v Iráku, která se snažila podkopat íránský režim. Teherán ji považuje za teroristy. Po pádu iráckého režimu Saddáma Husajna se její členové ocitli pod íránskými útoky a více než 3 000 z nich pak na přímluvu USA nalezlo útočiště právě v Albánii.
Kam dál?
Aliance modernizuje albánskou leteckou základnu (9.1. 2020)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
