Severoatlantická aliance požaduje, aby jí Rusko umožnilo přepravovat přes své území obrněná vozidla, prohlásil mluvčí aliance James Appathurai. Návrh je součástí širšího balíčku smluv o spolupráci mezi Aliancí a Ruskem, o nichž by se mělo jednat na lisabonském summitu NATO a které mají potvrdit tání ve vzájemných vztazích po krizi vyvolané rusko-gruzínskou válkou.
Podle aliančního mluvčího probíhají "intenzivní diskuze" o posílení spolupráce s Moskvou v Afghánistánu, včetně výcviku afghánských protidrogových útvarů a poskytnutí ruských vrtulníků.
Rusko zatím Alianci povolilo jednosměrný převoz nevojenského materiálu po železnici. NATO, které se potýká se zásobovacími problémy v Pákistánu, by rádo přes Rusko přepravovalo zásoby do i z Afghánistánu, přičemž by se měl rozšířit seznam věcí povolených k tranzitu.
Čtěte také:
Rogozin: Představitelé NATO nepovažují Rusko za hrozbu
Rusko se do protipirátské mise zapojí i příští rok
Zdroj: AFP (Francie)
Německo rozšířuje své zahraniční mise
Německá vláda rozhodla o prodloužení tří vojenských misí v zahraničí, v jejichž rámci bude moci nyní dohromady působit až 3000 vojáků. Největší operací se stane pokračování protipirátské mise v Adenském zálivu a Indickém oceánu, na níž je momentálně vysláno 320 příslušníků námořní pěchoty. Nově bude moci Německo na ochranu klíčových námořních cest vyslat až 1400 mužů a žen ve zbrani.
Němci také zvýší svoji přítomnost v alianční protiteroristické operaci Active Endeavour ve Středomoří, kam vyšlou fregatu Bremen. Bosenský kontingent o síle 115 vojáků v etnicky rozdělené zemi podle rozhodnutí kabinetu nadále zůstane a v budoucnu bude moci být rozšířen až na 900 vojáků. Vládní usnesení ještě musí projít schvalovací procedurou v parlamentu.
Čtěte také:
Německo žádá Čínu o pomoc v Afghánistánu
Rozpočet německé armády má narůst o půl miliardy EUR
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
Podezřelí afghánští povstalci zadrženi na palubě letadla
Afghánské a mezinárodní jednotky zadržely čtyři podezřelé osoby na letišti v Kábulu poté, co letadlu s domnělými povstalci na palubě vojáci přikázali vrátit se zpět do Afghánistánu. Letoun, který směřoval do Saudské Arábie, byl zastaven a vrácen na letiště na základě indicií poskytnutých tajnými službami.
Podle aliančního mluvčího na operaci spolupracovaly mezinárodní jednotky, avšak samotný zátah v letadle provedli afghánští vojáci, kteří neozbrojené muže po identifikaci zatkli. Jeden z podezřelých je součástí skupiny Haqqani, napojené na al-Kájdu, a byl hledán v souvislosti s útoky proti vládním a mezinárodním silám.
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
NATO otevřelo první operační centrum za polárním kruhem
Norský král Harald slavnostně zahájil provoz moderního operačního centra NATO umístěného v novém operačním velitelství norských ozbrojených sil, které jako první ze všech členských zemí NATO přestěhovaly své vojenské velitele za polární kruh.
Centrum, umístěné hluboko v horském masivu u obce Bodø na severu země, je podle krále na světě unikátem. Moderní technologie vojákům umožňuje plánovat a vést několik operací v různých částech světa najednou. Nachází se v něm i největší plochá obrazovka v zemi o rozměrech 40 metrů čtverečních.
Čtěte také:
Norsko: Rusko by mělo spolupracovat s NATO v Arktidě
Rusko a Norsko se domluvily na námořních hranicích
Zdroj: Barents Observer (Norsko)
Prezidenti Bosny vidí budoucnost země odlišně
Nově zvolení vedoucí představitelé tří etnik, které spolu žijí v Bosně a Hercegovině, se prudce liší v názorech na vstup země do EU a NATO, tedy klíčových otázkách o budoucnosti balkánské republiky.
Patnáct let po skončení etnických bojů, které rozvrátily Jugoslávii, je Bosna rozdělená do dvou stěží fungujících administrativních celků: Republiky srbské a Bosensko-chorvatské federace. Oba regiony jsou volně spojeny centrální vládou, parlamentem a tříčlenným prezidentským úřadem.
Prezidenti Bosňanů a Chorvatů věří, že stát by měl bezodkladně směřovat k členství v EU a NATO. Lídr bosenských Srbů vyzval k trpělivosti, dokud nebude nalezen společný kompromis, a obvinil EU z nejasné politiky. Unie podle něj vysílá rozporuplné signály ohledně podmínek vstupu.
Brusel po bosenské vládě požaduje větší míru centralizace, čemuž se však bosenští Srbové vzpírají a pro svůj administrativní celek chtějí zachovat co nejvíce pravomocí. Jsou navíc i proti členství své země v NATO, kterému stále nemohou zapomenout bombardování z let 1995 a 1999.
Čtěte také:
Bosna a Hercegovina pošle do Afghánistánu další vojáky
'Bosenská podpora vstupu do NATO a EU může klesat'
Zdroj: AP (USA)
