NATO a Kreml ve střetu kvůli ruskému posilování Kaliningradu
Ruská armáda údajně umístila do své enklávy mezi Polskem a Litvou Kaliningradu protilodní rakety Bastion, ruský senátor Viktor Ozerov navíc prohlásil, že by do Kaliningradu mohli poslat i rakety Iskander a protiraketový systém S-400. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov posilování obhajoval jako logický krok a „nezbytné bezpečnostní opatření kvůli agresivnímu rozpínání NATO k ruským hranicím“. Aliance naopak obviňuje Rusko z „agresivního vojenského zaujímání postavení“.
Kam dál?
Nasazení ruských raket v Kaliningradu zvyšuje tlak na NATO (10.10. 2016)
Zdroj: The Guardian (Velká Británie)
---
Čína a Spojené státy podnikly ojedinělé vojenské cvičení
Přes 200 vojáků ze Spojených států a Číny po několik dní společně cvičilo v Číně poblíž města Kchun-ming, několik scénářů se zaměřovalo na odstraňování škod po přírodní katastrofě. Unikátní vojenské cvičení je nicméně v kontrastu s často svárlivými vztahy mezi oběma státy.
USA s Čínou mají dlouhodobě nelehký vztah, oba státy se například nedohodnou v otázce Jihočínského moře, naopak se ovšem vzájemně obviňují z podnikání závažných kybernetických útoků. S novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem se situace může ještě více vyostřit, a to zejména kvůli jeho konzervativnímu týmu, který užívá často velmi protičínskou rétoriku. Čína podle jejich názoru bude i nadále primárním americkým rivalem.
Kam dál?
Indonéský prezident se nehodlá vzdát vod v Jihočínském moři (8.11. 2016)
Zdroj: CNN (USA)
---
Erdogan chce Turecko zapojit do aliance s Čínou a Ruskem
Druhá největší vojenská síla v Severoatlantické alianci koketuje s východními státy, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by rád vstoupil do Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) vedenou Ruskem a Čínou. Tato euroasijská politická, ekonomická a vojenská aliance se Erdoganovi jeví jako vhodná alternativa k Evropské unii, kam chce Turecko vstoupit už od roku 1963 – zatím neúspěšně.
Evropská unie i Spojené státy navíc s Tureckem v poslední době narážejí na řadu problémů, například v otázce syrských Kurdů, které USA podporují a Turci naopak považují za teroristy, či nedemokratickém rozpínání Erdogana na domácí scéně. I proto se zřejmě komfortněji cítí ve společnosti autoritářských režimů států ŠOS, domnívá se Aykan Erdemir z Foundation for Defense of Democracies. Pokud by Turecko opravdu vstoupilo do této organizace, hrozilo by masivní zhoršení vztahů s NATO. Podle expertů nicméně Erdogan pouze blafuje, stejné velké prohlášení o vstupu do ŠOS měl již v roce 2013, ale nic se nestalo. Navíc přínos vstupu pro Turecko je více než diskutabilní.
Kam dál?
Turecko se zbavilo stovek důstojníků na velitelstvích i v centrále NATO (14.10. 2016)
Zdroj: Business Insider (USA)
---
Jižní Korea a Japonsko budou nově sdílet informace o KLDR
Kontroverzní dohoda o vzájemné výměně vojenských zpravodajských informací ohledně Severní Koreji byla podepsána v Soulu, kde vzbudila velké vášně. Podle průzkumu Gallup Korea s dohodou nesouhlasí až 59 % veřejnosti, stejně tak proti ní brojí opoziční jihokorejské strany, a to zvláště kvůli přetrvávajícímu protijaponskému sentimentu pocházejícímu z dob druhé světové války.
V současnosti k výměně informací obě strany využívaly zprostředkovatele v podobě Washingtonu, nově však bude Tokio se Soulem například o severokorejských raketových či jaderných testech komunikovat napřímo.
Kam dál?
Japonsko, Jižní Korea a USA společně odpoví na jaderný test KLDR (19.9. 2016)
Zdroj: Deutsche Welle (Německo)
---
Evropský parlament odsouhlasil plány na bližší vojenskou spolupráci
Současný vývoj v oblasti terorismu, hybridních a kybernetických hrozeb a energetické nejistoty přinutil evropské státy posílit svoji obrannou a bezpečnostní spolupráci. Poslanci Evropského parlamentu navrhli vydávat 2 % HDP na obranné výdaje, založit mnohonárodnostní jednotky a vytvořit centrálu pro řízení krizových operací, Evropská unie by podle nich měla být schopna konat tam, kde Severoatlantická aliance nebude ochotna.
EU by měla na hrozby samostatně odpovídat rychle a robustněji, s NATO by měla EU spolupracovat zejména na východě a jihu. V samostatném nezávazném návrhu pak parlament schválil společný obranný výzkumný program, který by od roku 2021 měl mít roční rozpočet ve výši 500 milionů eur.
Kam dál?
EU se snaží odhadnout, jak budou vypadat vztahy v NATO po Trumpově triumfu (15.11. 2016)
Zdroj: Daily Mail (Velká Británie),European Parliament News
