Snahy o mírová jednání s Talibanem alianční plány na stahování zahraničních vojáků z Afghánistánu neurychlí. Prohlásil to vyslanec NATO v Afghánistánu Mark Sedwill při proslovu k zástupcům 47 zemí přispívajících do mezinárodních sil ISAF. Zároveň uvedl, že by se tak mohlo stát pouze, pokud by jednání postupovala rychleji a lépe, než se očekává, a srazila by tak nebezpečí povstání na minimum
Sedwill dále potvrdil, že alianční plány počítají s postupným předáváním odpovědnosti afghánským silám až do roku 2014. Zároveň s tímto bude probíhat i stahování aliančních vojáků ze země. Sedwill však upozornil na to, že mezinárodní podpora a přítomnost vojáků v Afghánistánu bude potřeba ještě dlouho po roce 2014.
Vláda prezidenta Hamída Karzáího mezitím oznámila, že "neoficiálně jedná" s Talibanem o případných mírových rozhovorech. Žádná přímá setkání však dosud neproběhla, neboť Taliban jednání s odkazem na přítomnost zahraničních vojáků v zemi odmítá.
Čtěte také:
NATO brzy začne předávat Afghánistán Afgháncům
NATO: Talibanu jsme jednání nenabízeli
Zdroj: Reuters (Velká Británie)
OSN prodloužilo mandát silám ISAF
Rada bezpečnosti OSN jednohlasně odsouhlasila prodloužení mandátu mezinárodním silám v Afghánistánu ISAF o jeden rok. Rada bezpečnosti to odůvodnila obavami z rostoucích teroristických aktivit Talibanu, al-Káidy a dalších extremistických skupin. Přijatá rezoluce tak říká, že by ISAF měly i nadále pomáhat afghánské vládě se zajišťováním bezpečnosti a s bojem proti ozbrojencům.
Rada bezpečnosti neopomněla zmínit ani důležitost výcviku afghánských bezpečnostních sil a uznala i mezinárodní snahu o přenášení odpovědnosti za bezpečnost v zemi afghánské vládě.
Zdroj: The New York Times (USA)
Kanada se chce z Afghánistánu stáhnout přes Pákistán
Kanada požádala Pákistán, zda-li by mohla používat pákistánský přístav Karáčí při odvážení vojenského materiálu z Afghánistánu. Odsun kanadských vojáků a vybavení z Afghánistánu, naplánovaný na rok 2011, byl zkomplikován poté, co se Spojené arabské emiráty rozhodly Kanaďanům neprodloužit pronájem základny na svém území.
Kanada tak vymýšlí alternativní trasy pro převezení vojenského vybavení a nabízí se právě Pákistán. Cesta z Kandaháru do Karáčí je dlouhá 900 kilometrů, kvůli hrozbě ozbrojených střetů však bude nutné vybrat delší, ale bezpečnější trasu. Podle jednoho z pákistánských představitelů hodlá Kanada začít s přesunem již v červnu 2011.
Čtěte také:
Kanadské speciální jednotky opustí Afghánistán příští rok
Itálie se příští rok začne stahovat z ISAF
Zdroj: The Globe and Mail (Kanada)
NATO na jednáních chrání vůdce Talibanu
Severoatlantická aliance zajišťuje volnou trasu pro vrchní představitele Talibanu, kteří cestují do Kábulu, aby se zde zúčastnili jednání s vládou afghánského prezidenta Hamída Karzáího. Tvrdí to nejmenovaný představitel NATO, který tak zatím nejvíce odhalil alianční roli v plánovaných mírových jednáních.
Pokud by jednání uspěla, musela by se americká administrativa rozhodnout, zda dohodu mezi jí podporovanou afghánskou vládou a nepřátelským hnutím napojeným na al-Káidu přijmout. Taliban však všechny dohady o možných jednáních dementoval na své webové stránce. Uvedl, že jsou pouze propagandou, která není založená na skutečnosti a že by jednání byla pouze ztrátou času.
Čtěte také:
Experti: Jednání s Talibanen nikam nepovede
Afghánští představitelé: S Talibanem pouze diskutujeme
Zdroj: Denver Post (USA)
Američtí gayové již mohou otevřeně sloužit v armádě
Americký federální soud zrušil tzv. politiku "na nic se neptej, nic neříkej", která znemožňovala gayům, sloužícím v americké armádě, veřejně sdělit svoji sexuální orientaci pod hrozbou propuštění z armády. Spojené státy se tak postavily po bok ostatních zemí v rámci NATO, které účast homosexuálů v armádě běžně povolují.
Administrativa prezidenta Obamy se proti rozhodnutí soudu může ještě odvolat. Podle pozorovatelů tak zrušení politiky nebude mít prozatím velký dopad, neboť homosexuální vojáci se budou i nadále obávat o své místo. V USA byl mezitím proveden dokonce výzkum, který potvrdil, že zrušení politiky nebude mít dopad na bojeschopnost armády.
Od roku 1994, kdy byla politika "na nic se neptej, nic neříkej" zavedena, muselo z důvodu své sexuální orientace americkou armádu opustit na 13 tisíc vojáků.
Čtěte také:
Američtí vojáci-gayové musí nadále tajit svoji orientaci
Zdroj: The Christian Science Monitor (USA)
