Co psala světová média o Severoatlantické alianci

Kancléřka Merkel jednala s Putinem, Hollandem a Porošenkem o situaci na Ukrajině

19. října 2016  16:58
Německá kancléřka Angela Merkelová během společného fotografování s účastníky summitu ve Varšavě | foto: NATO Photos

Kancléřka Merkel jednala s Putinem, Hollandem a Porošenkem o situaci na Ukrajině

Na plánované jednání o situaci v Sýrii a na Ukrajině přijeli za Angelou Merkel do Berlína ruský prezident Vladimir Putin, ukrajinský prezident Petro Porošenko a jejich francouzský protějšek Francoise Hollande. Nicméně sama kancléřka před schůzkou přiznala, že očekávání jsou malá, i když se původně mělo jednat o „brutálně upřímné vyhodnocení“ implementace minské mírové dohody.

Hodiny před začátkem schůzky se Kreml nechal slyšet, že ve vyjednáváních „neočekává žádný průlom“. Prezident Putin přesto zavítal do hlavního města Německa poprvé od anexe Krymu.

Kam dál?
Stíhačky NATO startovaly dvacetkrát k ruským letounům nad Baltem (14.10. 2016)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Irácký ministr zahraničí jednal v Bruselu se špičkami NATO

O alianční podpoře Iráku debatoval na oficiální návštěvě irácký ministr zahraničí Ibrahím al-Džaafarí s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem. Al Džaafarí se také účastnil jednání Severoatlantické rady. Během návštěvy irácký představitel zopakoval žádost o pomoc s výcvikem iráckých vojáků a rozvojem dalších kapacit přímo na území Iráku. Aliance to má v plánu od ledna 2017, naváže přitom na existující výcvikový program v Jordánsku, na čemž se představitelé dohodli již na summitu NATO ve Varšavě.

Al-Džaafarí se Stoltenbergem mimo jiné hovořil také o probíhající bitvě o Mosul. Ta je dle generálního tajemníka NATO zlomovým bodem v boji proti organizaci Islámský stát. Stoltenberg také vyzdvihnul úspěchy iráckých ozbrojených složek v dobývání klíčových míst z područí Islámského státu.

Kam dál?
Bitva o Mosul: Irácké jednotky jsou oproti svému plánu napřed (18.10. 2016)

Zdroj: NATO

---

Američtí prezidentští kandidáti vyjasňují pozice ohledně mezinárodních otázek

Blížící se prezidentské volby ve Spojených státech lákají pozornost lidí z celého světa, které zajímá názor kandidátů na globální problémy a roli USA ve světě. Demokratka Hillary Clinton se jeví jako zastánce „internacionalismu a multilateralismu“, považuje významnou roli Spojených států na poli mezinárodních vztahů za nepostradatelnou. Důležité jsou podle ní silné alianční vazby, jasný hodnotový závazek a transparentní jednání. Bývalá ministryně zahraničí ovšem oproti stávajícímu prezidentovi Baracku Obamovi obhajuje asertivnější přístup například u Sýrie. Podle jejích slov chce užívat „všech dostupných nástrojů“ – od diplomacie po rozvojové programy k podpoře americké zahraniční politiky.

Republikánský kandidát Donald Trump chce budovat silný národní stát a jeho postoj k zahraniční politice bývá označován za izolacionistický. V létě jeho kontroverzní názor, že by Spojené státy nemusely automaticky pomoci aliančním spojencům v případě napadení Ruskem, vzbudil velké vášně v hlavních politických táborech americké politiky. Od této rétoriky Trump doposud neupustil, spojenci podle něj musí vydávat svůj „rovný podíl“ na obranu a soustředit se na boj proti terorismu.

Kam dál?
Trump NATO zničit nechce, jak nesprávně tvrdí Demokraté (11.10. 2016)

Zdroj: Voice of America (USA)

---

Bývalí američtí generálové v otevřeném dopise brojí proti Trumpovi

Trump není způsobilý stát se vrchním velitelem amerických ozbrojených sil, a to kvůli jeho postojům k ženám a sexuálnímu napadení. Otevřený dopis s tímto tvrzením podepsalo na 55 vysloužilých důstojníků a generálů, mezi nimiž jsou i tří a čtyř hvězdičkoví generálové.

Případné Trumpovo působení v pozici prezidenta by ohrozilo dlouhotrvající snahy o boj proti sexuálním útokům v armádě. „Pokud by Trump takovou moc získal, vytvořil by atmosféru nesnášenlivosti k ženám, neslučitelnou s hodnotami ozbrojených sil,“ stojí v otevřeném dopise.

Kam dál?
Rose Gottemoeller se stala první ženou na postu náměstka generálního tajemníka NATO (18.10. 2016)

Zdroj: The Wall Street Journal (USA)

---

Vojáci a kontraktoři trpí následky špatného ovzduší na zahraničních misích

Tisíce amerických vojáků onemocněly kvůli „hořícím dírám“, ve kterých se v Iráku a Afghánistánu spalovaly odpadky. Stejnými následky trpí i civilní zaměstnanci a kontraktoři, kteří často onemocní rakovinou či mají respirační problémy a problémy s krví. Bývalí kontraktoři však mají navíc problém s následnou lékařskou pomocí. Odbor válečných veteránů totiž tvrdí, že není dostatečně ověřeno spojení mezi spalováním odpadu a permanentními zdravotními potížemi.

Během války v Afghánistánu a Iráku se používala metoda „hořících děr“ k dočasnému způsobu, jak se zbavit odpadu vyprodukovaném na vojenských základnách. Pálilo se zde vše od baterií, léků, mrtvých zvířat až po lidské výkaly. Při lékařských prohlídkách po návratu z misí se v tělech vojáků a kontraktorů nacházeli paraziti, kteří svým hostitelům působí zdravotní problémy i po mnoha letech.

Kam dál?
Liberečtí chemici dostali darem nejmodernější mobilní laboratoř (13.10. 2016)

Zdroj: Fox News (USA)

mad; natoaktual.cz

Barista i záchranář u kanónu

Říjen 2019

Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

Dny NATO v Ostravě

Září 2019

Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

Továrna na instruktory

Červenec 2019

Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

Mraky prachu, vedro a léčky

Červen 2019

Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.