‚Jednotný ochránce’ překrývá rozpory v NATO
Kódové označení operace NATO v Libyi "Jednotný ochránce" (Unified Protector) překrývá vnitřní rozpory, se kterými se Aliance musela vypořádat předtím, než se ujala velení mise.
Členské země Severoatlantické aliance musely zmírnit obavy Turecka ohledně rozsahu bombardování jednotek Muammara Kaddáfího a přesvědčit Francii, že by NATO mělo libyjské operaci velet. Ta se tohoto kroku obávala, protože podle ní NATO nemá v arabských zemích dobrou pověst. Německo se navíc od počátku stavělo proti zásahu mezinárodní koalice v Libyi.
Navzdory těmto neshodám Aliance dohlíží na dodržování zbrojního embarga a bezletové zóny nad Libyí a 27. března nakonec rozhodla o převzetí velení celé mise, což uvítala zejména Itálie a Velká Británie. Turecko s Německem se nezapojí do náletů na pozemní cíle libyjského vůdce, ale Ankara operaci nabídla své válečné lodě a ponorky, které by pomáhaly s prosazováním zbrojního embarga vůči Libyi.
Čtěte také:
Turecko blokuje jednání NATO o Libyi
Koalice se shodla ohledně role NATO v Libyi
Zdroj: Defense News (USA)
Libyjský ministr zahraničí rezignoval
Jeden z nejbližších poradců libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, ministr zahraničí Moussa Koussa, uprchnul do Velké Británie na protest proti útokům Kaddáfího sil na libyjské civilisty. Koussa byl dříve šéfem libyjských špionů.
Zdroj z britské vlády popsal Koussovu rezignaci jako "významnou ránu" Kaddáfímu. Koussův předchůdce na ministerském postu prohlásil, že Koussa byl "součástí páteře Kaddáfího vlády".
Koussa nejprve přešel do Tuniska a odtud přeletěl do jihoanglického Farnborough. Mluvčí libyjské vlády Koussovo zběhnutí popřel a uvedl, že je na diplomatické cestě.
Koussa, kterému se dostalo vzdělání na Západě a který hovoří anglicky, byl architektem dramatického obratu v libyjské zahraniční politice, který po letech sankcí tuto zemi vrátil zpět do mezinárodního společenství. Pokud se nyní Koussa rozhodne spolupracovat se Západem, mohl by vypovědět o fungování Kaddáfího vlády a jejích slabinách.
Zdroj: France 24 (Francie)
Norsko: Libyjská krize nemá vojenské řešení
Současná krize v Libyi nemá vojenské řešení, musejí se hledat politická východiska, prohlásil norský ministr zahraničí Jonas Gahr Store po londýnské konferenci o Libyi. Již na ní žádal všechny zainteresované strany, aby soustředily svoji pozornost na civilní a politické aspekty řešení libyjské situace.
"Vojenská akce je stále potřebná k ochraně civilistů, ale vojenská síla nemůže vytvořit trvalé politické řešení. Prvním krokem nyní musí být přimět všechny strany konfliktu v Libyi k uzavření příměří a vyjednávání o přechodu k novému demokratickému režimu. Zajištění příchodu humanitárních organizací je také důležité," zdůraznil Store a vyjádřil znepokojení nad možností zhoršení humanitární situace civilistů během bojů.
Ani Libye, ani mezinárodní společenství nebude mít prospěch ze zničení libyjské politické a administrativní infrastruktury, upozornil Store na závěr.
Čtěte také:
NATO může Kaddáfího přinutit k příměří, tvrdí Turci
Zdroj: Norway Post (Norsko)
Rusko: Libyjci si musí zvolit demokracii sami
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval Severoatlantickou alianci, aby se držela svého závazku zůstat nestranná v době, kdy se Kaddáfího síly znovu zmocňují klíčového ropného přístavu Rás Lanúf.
Rusko se nyní vyjádřilo pro změnu režimu v Libyi, která by měla vzejít od samotných Libyjců, a ne následkem zásahu zvenčí. Rusko, které je hlavním dodavatelem zbraní pro plukovníka Kaddáfího, se postavilo odmítavě k informaci, že by Západ dodával zbraně libyjským rebelům. Lavrov také žádal okamžité uzavření příměří a zahájení rozhovorů, které by vedly k vyřešení konfliktu.
Proti tomu, aby Spojené státy americké a Francie zásobovaly zbraněmi libyjské povstalce, se postavil také generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Čtěte také:
Rogozin vyzval NATO k ukončení náletů na Kaddáfího síly
Zdroj: Haaretz (Izrael)
"Srbsko v NATO by bylo hrozbou pro Rusko"
Srbské rozhodnutí vstoupit do NATO by bylo hrozbou pro ruské bezpečnostní zájmy, oznámil ruský velvyslanec v Srbsku Aleksandr Konuzin. Jeho slova přicházejí poté, co Srbsko minulý týden navštívil ruský premiér Vladimir Putin.
"Rozšiřování Severoatlantické aliance ohrožuje bezpečnost Ruska. O vstupu do NATO si však musí rozhodnout sami Srbové," uvedl Konuzin s tím, že Moskva zůstává spojencem Bělehradu v otázce Kosova.
Čtěte také:
Tadić: Vstup Srbska do NATO není realistický
Zdroj: B92 (Srbsko)
