Británie musela požádat NATO o sledování „ruské ponorky“ ve skotských vodách
Británie si vyžádala hlídkové lety NATO nad mořem poblíž Skotska, kde se měla nacházet pravděpodobně ruská ponorka. Situaci, kdy Británie není schopna ohlídat své vlastní vody, experti na obranu považují za „velmi trapnou.“ Vlastní letadla pro námořní pozorování vláda vyřadila v rámci škrtů v rozpočtu na obranu.
Do Skotska přiletěla hlídková letadla z Francie, Ameriky a Kanady. Společně s plavidly Královského námořnictva se pak účastnila pátrání po podezřelé ponorce, která byla spatřena v moři západně od Skotska. Událost se odehrála jen měsíc poté, co byla jiná podezřelá ponorka spatřena ve vodách švédského souostroví Stockholm.
Kam dál?
Švédsko stále nemůže najít podezřelé plavidlo skrývající se pod vodou u jeho břehů (23.10. 2014)
Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)
---
NATO zachycuje ruské bombardéry nad Baltským mořem
Hned čtyři strategické bombardéry Tu-95 Bear a dva bombardéry s dlouhým doletem Tu-22M Backfire byly zachyceny portugalskými stíhačkami F-16 v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem, uvedla mluvčí NATO Oana Lungescu. Zatímco většina zachycených přeletů nad Baltem je „rutinou,“ přelet šesti bombardérů „představuje značnou aktivitu Ruska.“
Lungescu varovala před potenciálním nebezpečím při nedodržování mezinárodních norem. Odkázala při tom na případy, kdy ruská bojová letadla nesdělují své pozice a neposkytují letové plány, čímž vystavují riziku komerční letadla létající v okolí. V reakci na citelný nárůst zachycených přeletů NATO nasadilo do oblasti Pobaltí a Polska více letadel, lodí i vojáků.
Kam dál?
Ruská stíhačka těsně minula stíhačku NATO nad Norskem (3.12. 2014)
Zdroj: Dawn (Pákistán)
---
Lavrov: USA nás nepožádaly o spolupráci s Asadem kvůli IS
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Spojené státy Moskvu nepožádaly o zprostředkování kontaktů s Asadovou vládou v Damašku ohledně leteckých útoků proti Islámskému státu (IS). Podle Lavrova přitom Rusko „neustále naléhalo“ na USA, aby neignorovaly syrské autority při boji proti IS. Washington měl opakovaně odmítnout s tím, že je „v zásadě nemožné“, aby USA byť jen náznakem „legitimizovaly“ vládu Bašára Asada.
Moskva je Asadovým nejsilnějším spojencem a silně protestovala proti vzdušným útokům na IS a jiné islamistické frakce v Sýrii, které provádí koalice vedená Spojenými státy. Rusko trvá na tom, že koalice si musí vyžádat povolení od syrského prezidenta. Spojené státy nicméně s Asadem již dříve odmítly jednat a požadují jeho odstoupení. Lavrov Washington obvinil z „démonizování“ Asada a „uzurpování si práva svévolného použití síly.“
Kam dál?
Rozšíření náletů proti IS do Sýrie neplánujeme, zní z Kanady (8.12. 2014)
Americká armáda podrobí syrské rebely testům, až pak začnou s výcvikem (1.12. 2014)
Zdroj: Rádio Svobodná Evropa (ČR/USA)
---
Využití finského území pro operace NATO je nepravděpodobné
Finsko na svém území nepovolí potenciální operace sil NATO pro obranu Pobaltí, uvedl předseda Výboru pro zahraniční věci finského parlamentu Timo Soini, avšak neupřesnil, zda tento postoj platí i pro situaci spadající pod článek pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Využití finského území jednotkami NATO v blízké budoucnosti nevidí jako možné.
Helsinky i Tallinn nicméně sdílejí obavy ze situace na Ukrajině a ruského narušování vzdušného prostoru nad Baltským mořem. V Estonsku Soini probíral situaci se svým estonským protějškem. Finsko spolupracuje s NATO v rámci programu Partnerství pro mír, každý případ spolupráce podléhá vyjednávání.
Kam dál?
Finský prezident: Připojení k NATO by poškodilo vztahy s Ruskem (24.11. 2014)
Američtí vojáci zůstanou v Estonsku (24.11. 2014)
Zdroj: ERR News (Estonsko)
---
S koncem bojové mise USA a NATO v Afghánistánu stoupá ozbrojené násilí
Spojené státy americké a NATO po více než 13 letech ukončily své bojové operace v Afghánistánu. Nedávno však prezident Barack Obama povolil americkým silám pokračovat v operacích proti ozbrojencům Tálibánu a al-Káidy. Podle potřeby budou Američané moci poskytnout leteckou a bojovou podporu jednotkám afghánské armády. Afghánský prezident Ašraf Ghání dále zvažuje obnovení sporných nočních přepadů.
Ghání, který vystřídal prezidenta Hamída Karzáího, se pustil do rozsáhlé reformy afghánské armády a bezpečnostního aparátu. Začal nahrazovat guvernéry nestabilních oblastí a podle jeho kanceláře budou vyměněni i někteří vojenští představitelé. Jeho Národní bezpečnostní rada také pracuje na návodu, který poprvé po pádu Tálibánu ustaví pravidla zapojení a bitevních postupů pro afghánské bezpečnostní síly.
Obamovo rozhodnutí ponechat americkým silám aktivní roli vypovídá o jeho obavách o bojové schopnosti afghánské vlády. Šance, že Ghání opět rozběhne mírové rozhovory s Tálibánem, se zdají být nízké zvláště poté, co podepsal dohody s NATO a USA umožňující pobyt zahraničních vojáků v zemi.
Kam dál?
Ceremoniál ukončil bojovou misi ISAF v Afghánistánu (9.12. 2014)
Afghánský senát schválil bezpečnostní dohody s USA a NATO (28.11. 2014)
Zdroj: Fox News (USA)