Pokud ale jde o vztahy s Čínou, jsou vyjádření britské vlády opatrná.
O Říši středu mluví jako o „nejvýznamnějším geopolitickém faktoru v dnešním světě“ a jako o „výzvě“. Naopak Rusko je zde jasně označeno za „nejnaléhavější hrozbu pro britskou bezpečnost“. Ovšem ani jedna z těchto dvou zemí není zmíněna jako důvod pro plánované navýšení počtu britských jaderných zbraní.
Co se týče Evropy, je zpráva rovněž neurčitá. Mluví pouze o nalezení „nových způsobů“ spolupráce, přičemž jako klíčoví partneři jsou zmíněny Francie a Německo. Hlavní důraz v oblasti zahraniční politiky je tak kladen na Spojené státy a Indo-pacifický region, který zpráva označuje za motor světového ekonomického růstu. V plánu je také vydávat 0,7 % HDP na mezinárodní rozvojovou pomoc – ovšem pouze pokud to finanční situace dovolí. Je proto pravděpodobné, že v této oblasti dojde k poklesu.
V oblasti technologického rozvoje pak zpráva zdůrazňuje rozvoj kybernetických sil a hi-tech válčení. Očekává se proto že britské ozbrojené síly navýší počty bojových dronů. Britská vláda chce také posílit důležitost vědy a výzkumu v rámci mezinárodní a bezpečnostní politiky.
Zdroj: The Guardian (Velká Británie)
