natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • ANALÝZA: Kolik sil shromáždila Ukrajina pro letní kampaň?

    23. května 2023  16:20
    Pokud by měly být pravdivé informace z dokumentů údajně uniklých z Pentagonu, že má Ukrajina pro ofenzívu jen tucet manévrových brigád, bylo pro Kyjev lepší žádné útočné operace neprovádět. Podle propočtů analytika Zdeňka Kříže však Ukrajina nashromáždila daleko početnější jednotky. „Ukrajinská armáda je nyní silou, která nemá v Evropě obdoby,“ tvrdí.  

    Ukrajinská armáda na Donbase | foto: @ng_ukraine

    Proč jsou počty důležité? Velikost, kvalita výcviku a výzbroj ukrajinských a ruských vojsk jsou jednou z klíčových proměnných, které ovlivní, jak bude probíhat ukrajinská letní útočná kampaň.

    Relativní poměr sil ve vztahu k protivníkovi je důležitý při vlastní vojenské operaci. Spolurozhoduje o tom, zda vůbec lze s nadějí na úspěch útočit, anebo je nutné přejít do obrany.

    Absolutní velikost sil začíná hrát roli po skončení útočné operace. Determinuje například, zda bude možné po obsazení určitého území dlouhodobě udržet jeho kontrolu.

    „Suma sumárum je vlastně pravdou, že ukrajinská armáda je nyní silou, která nemá v Evropě obdoby. Ale ne kvůli „směšným“ 12 mechanizovaným brigádám! Ukrajina jich dle všeho má mnohem více.“

    Relativně málo početná ale vysoce motivovaná, dobře vedená, dobře vycvičená a moderně vyzbrojená armáda může porazit na bojišti v symetrické manévrové válce mnohem početnějšího protivníka, avšak nemusí být schopna dlouhodobě kontrolovat obsazené teritorium.

    V nedávné době se o tom přesvědčili například Američané a Britové poté, co roku 2003 svrhli režim Saddáma Husajna v Iráku. V roce 1941 ve východní Evropě německá branná moc.

    Z dokumentů, které prý omylem unikly z Pentagonu, má vyplývat, že Ukrajina nashromáždila 12 manévrových (převážně mechanizovaných) brigád. V nedávné době s tímto argumentem v českém mediálním prostoru vystoupil například analytik a publicista Lukáš Visingr nebo bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

    Obdobná debata se vede v zahraničních médiích a není proto velkým překvapením, že mediální vlna se s malým zpožděním přelévá i do České republiky.

    Ponechme nyní stranou, co informace o 12 brigádách vypovídá o údajně uniklých utajovaných materiálech a pokusme se zamyslet, co by znamenala pro ukrajinskou letní kampaň, pokud by byla přesná.

    Stav protivníka a délka fronty

    V prvé řadě je nutné vzít v potaz síly, které má k dispozici protivník. Dostupné odhady vojenských kapacit Ruska vyčleněných v současnosti pro válku s Ukrajinou se značně liší.

    Ukrajinský generální štáb předpokládá, že Rusko nyní bojuje přibližně s 350 000 vojáky pozemních sil, výsadkářů a námořní pěchoty. Z nich je zhruba 200 000 vyčleněno pro vedení aktivních operací na jihu a východě Ukrajiny v rámci zimní ofenzívy, která nedávno skončila bez podstatných výsledků.

    Upozorňuji, že z toho přirozeně nevyplývá, že by všichni byli přímo na frontě. Ta bude na jihu a východě obsazena přibližně 100 000 vojáky.

    Dále musíme zohlednit samotnou délku ukrajinsko-ruské fronty, která činí asi 1500 kilometrů. Na jihu a východě, kde probíhají aktivní bojové operace a očekává se ukrajinský úder, je dlouhá přibližně 550-600 kilometrů.

    Nebereme v potaz řeku Dněpr, která je přirozenou přírodní překážkou výrazně omezující možnosti vést útok mechanizovanými formacemi. Nicméně přidává dalších 300 kilometrů a je také nutné ji nějak přikrýt.

    ANALÝZA: Invaze na Ukrajinu je pro Rusko strategická katastrofa

    Na severovýchodě a severu, kde Ukrajina hraničí s Ruskem, musíme připočítat dalších asi 600 kilometrů. V neposlední řadě je nutné vzít v potaz i hranici s Běloruskem, která má přibližně 900 kilometrů.

    Ukrajinské velení zde musí mít rozmístěny určité síly krytu hranice, protože pokud by neočekávaným výpadem ruských a běloruských sil ztratilo zásobovací trasy na Západ, mohlo by válku ještě prohrát. A obdobně musí mít krycí síly i Rusko na levém břehu Dněpru, aby bránilo křídlo svého Melitopolského uskupení.

    „Je zřejmé, že průměrná koncentrace sil a prostředků na jeden kilometr fronty bude nízká (250-300 vojáků). Na linii kontaktu v přímém boji jich potom nebude více než 100-150.“

    Pokud se tedy ruské velení snaží s přibližně 200 000 vojáky obsadit frontu o délce 600 kilometrů a přikrýt Dněpr (300 km), je zřejmé, že průměrná koncentrace sil a prostředků na jeden kilometr fronty bude nízká (250-300 vojáků).

    Na linii kontaktu v přímém boji jich potom nebude více než 100-150. V úsecích, kde momentálně neprobíhají aktivní bojové operace, bude fronta obsazena ještě řidčeji. A na některých úsecích nemusí fronta vůbec existovat.

    Co znamená 12 mechanizovaných brigád?

    Ve dvanácti ukrajinských mechanizovaných brigádách je přibližně 60-70 000 vojáků. Pokud by ale skutečně bylo pravdou, že Ukrajina má pouze 12 mechanizovaných brigád, bylo by pro Ukrajinu lepší žádné aktivní útočné operace neprovádět a přejít do strategické obrany.

    Je pravdou, že 12 mechanizovaných brigád tvoří v měřítku demilitarizovaného Západu velkou vojenskou sílu. Jde ale o nedostatečné síly, aby Ukrajina úspěšně útočila a zároveň přikryla svoji dlouhou hranici s Ruskem, které proti ní rozvinulo 350 000 vojáků.

    Je to málo ve vztahu k síle protivníka i délce fronty a velikosti území, které by bylo nutné po úspěšném útoku a ústupu protivníka nebo jeho zničení kontrolovat.

    Znamená to tedy, že Ukrajina nemůže útočit a narativ o blízkém anebo začínajícím útoku je jednou velkou informační operací? Nebo dokonce, že ukrajinské vrchní velení neví o nedostatku vlastních sil, a přesto plánuje jít kupředu?

    Podle mého soudu nikoli. Ukrajina s největší pravděpodobností k útok provede, protože má mnohem více sil a prostředků, než pouhých 12 mechanizovaných brigád, o kterých se diskutuje v médiích.

    Lze to zjistit i velmi rudimentálními metodami. A konec konců přípravná fáze ofenzívy v podobě palebných úderů proti ruské logistice, velitelství, štábům a dalším významným cílům je v plném proudu.

    Už před začátkem válkou postavila Ukrajina nejméně 19 manévrových brigád (prameny se mírně liší). Dle dostupných dat měla Ukrajina v únoru 2022 k dispozici následující aktivní svazky: 11., 14., 24., 28., 30., 53., 54., 61., 72., 92. a 93 mechanizovanou brigádu (11). Dále měla 56., 57., 58. a 59. motorizovanou brigádu (4), dvě (10. a 128.) horské brigády a 1. a 17. tankovou brigádu.

    Jak se v dostupných zdrojích uvádí, byly v předvečer války naplněny živou silou a technikou na 70 % a více. V týdnu bezprostředně před ruským vpádem byly údajně skrytě doplňovány na plné stavy a vyváděny z prostorů mírové dislokace.

    Průběh prvních týdnů války naznačuje, že tato informace poskytnutá tisku generálem Zalužným po odražení ruských sil od Kyjeva a Charkova bude rámcově správná.

    Dále se musí vzít v potaz brigády záložní, které byly v únoru 2022 jenom částečně bojeschopné nebo vůbec nebojeschopné. Jde o 15., 33, 60., 62. a 63 mechanizovanou brigádu, 3.,4., 5. a 14. tankovou brigádu a 11. motorizovanou brigádu. Dohromady se tedy jedná o dalších 10 manévrových brigád.

    Znovu upozorňuji, v seznamu výše jsou uvedeny jenom mechanizované, motorizované a tankové jednotky. Nikoli dělostřelecké brigády (nejméně 8), výsadkové brigády (nejméně 5), brigády námořní pěchoty (nejméně 2) a další svazky, mezi které patří například letecké brigády a brigády protivzdušné obrany (PVO).

    Ukrajinské síly utrpěly v průběhu více než roční války nemalé ztráty. Jejich přesnou výši neznáme. Horní odhadovaná hranice činí 100-120 000 nenávratných ztrát. Patří mezi ně mrtví, ranění, kteří nejsou po vyléčení dále způsobilí k vojenské službě, zajatí a nezvěstní.

    „V několika vlnách mobilizace bylo povoláno 700 000 až milion lidí. Jde o množství, které je zcela v možnostech čtyřicetimilionového národa bojujícího o přežití.“

    Zároveň ale ukrajinské autority polooficiálně tvrdí, že v několika vlnách mobilizace bylo povoláno 700 000 až milion lidí. Jde o množství, které je zcela v možnostech čtyřicetimilionového národa bojujícího o přežití, jenž neustoupil od povinné vojenské služby.

    Podle předválečné Military Balance 2022 měl Kyjev k dispozici 900 000 záložníků. I když zohledníme problém s adekvátními výcvikovými kapacitami, disponuje proto Ukrajina dostatkem personálu pro nahrazení ztrát a pro budování dalších manévrových komponentů.

    Pokud budeme předpokládat, že z mobilizovaných Ukrajinců bylo 120 000 povoláno k nahrazení ztrát u existujících brigád, dalších 60 000 bylo použito k doplnění záložních svazků, které před válkou nebyly ani zdaleka na plných stavech, 120 000 povolanců bylo zařazeno do Teritoriální obrany, dalších 250 000 horší zdravotní kvalifikace a vyššího věku skončilo u sil podpory, je zbytek přibližně 300-400 000 povolanců dostatečným rezervoárem k budování mnoha brigád nad rámec stavu před 24. únorem 2022.

    ANALÝZA: Výcvik je pro přežití Ukrajiny stejně klíčový jako dodávky zbraní

    I kdyby ukrajinské nenávratné ztráty byly dvojnásobné, než jsou ty nejpesimističtější odhady a dosáhly výše 250 000 vojáků, měla by Ukrajina dostatek živé síly na budování mnoha dalších jednotek.

    Pod čarou podotýkám, že vojenského materiálu proudí na Ukrajinu dost, aby byli tito vojáci řádně vystrojeni a vyzbrojeni. Jde ale o téma na jiný článek.

    Úzkým hrdlem při výstavbě nových formací bude jako obvykle nedostatek kvalifikovaných poddůstojníků, praporčíků a nižších důstojníků.

    Z otevřených zdrojů se dá dohledat, že od 24. února 2022 bylo zahájeno formování následujících nových manévrových svazků: 21., 22., 23., 31., 32., 47., 65., 66., 67., 110., 115. a 118 mechanizované brigády. Formuje se i 13., 68. a 71 brigáda polních myslivců.

    Mediální prostor pak v dubnu 2023 vyplnila informace, že Ukrajina formuje nové úderné brigády (8), ve kterých má prý sloužit 40 000 vojáků s vysoce patriotickým smýšlením. Národní garda má postavit 6 brigád a policie s pohraničníky po jedné.

    Co z toho vyplývá? Před válkou měla Ukrajina nejméně 11 aktivních mechanizovaných brigád, 4 motorizované brigády, 2 horské brigády a 2 tankové brigády. V záloze měla 5 mechanizovaných brigád, 4 tankové brigády a 1 motorizovanou brigádu. Dále měla 5 výsadkových brigád a 2 brigády námořní pěchoty. Celkem tedy 36.

    Po začátku válka zahájila formování nejméně dalších 12 mechanizovaných brigád, 3 brigád polních myslivců a 8 úderných brigád.

    Ukrajinské velení má proto k dispozici přibližně 60 manévrových brigád. Neznáme podrobnosti o jejich naplnění živou silou a bojovou technikou. Je téměř jisté, že nyní nejsou všechny na plných stavech.

    Pokud vezmeme v potaz, že do pole nebudou vyslány naráz, a proto nemusí být v čase zahájení útoku zcela kompletní, nejde o faktor, který by jejich využitelnost výrazně negativně ovlivňoval.

    K nim musíme připočíst nejméně 25 brigád teritoriální obrany, které jsou také z podstatné části motorizované, a 8 brigád dělostřelectva a raketového vojska. A pro pořádek připomínám, že ukrajinská mechanizovaná a tanková brigáda má vlastní organické dělostřelectvo.

    Jestliže tedy sečteme všechny svazky na úrovni brigády (PVO, letectvo, logistika, školní jednotky atp.) dopočítáme se v polovině května 2023 čísla vyššího než 100.

    Jde přirozeně o odhad vzniklý započtením brigád, o kterých lze z otevřených zdrojů získat data o jejich existenci. Nové svazky na ukrajinské straně stále vznikají a informace o jejich založení je komunikována na základě logiky výhodnosti pro ukrajinské velení.

    První armáda Evropy?

    Suma sumárum je vlastně pravdou, že ukrajinská armáda je nyní silou, která nemá v Evropě obdoby. Ale ne kvůli „směšným” 12 mechanizovaným brigádám! Ukrajina jich dle všeho má mnohem více.

    Jaká je relevance uniklých „zpravodajských informací“ o 12 ukrajinských mechanizovaných brigádách, ponechám na čtenáři. Může jít o brigády, které jsou postaveny podle západních schémat a vycvičeny podle západních standardů. Anebo o brigády, které budou nasazeny do očekávaného ukrajinského útoku. To jsou ale nyní spíše domněnky.

    „Ukrajina se ale nechystá bojovat proti americké 82. nebo 101. výsadkové. Přes všechny nedostatky ve výcviku, pramenící zejména z gargantuovského úkolu vycvičit v relativně krátkém čase statisíce vojáků a ztrát kvalifikovaného personálu, bude úroveň vycvičenosti ukrajinských sil vyšší než na ruské straně.“

    Jde o to, jak vyložil slovo „shromáždila“. Pokud je pravdou, že Ukrajina má 12 mechanizovaných brigád (tedy podstatně méně, než začátku války), zůstane ukrajinské velení v obraně a Kyjev válku nakonec prohraje.

    Pokud jsou správné moje hrubé výpočty, má ukrajinské vrchní velení dostatek sil a prostředků pro provádění útočných operací, které mohou ruskou “grupirovku“ na jihu a východě Ukrajiny zničit.

    Ovšem jestli tedy budou správně nasazeny ve vševojskové útočné operaci, která zohlední všechny zkušenosti posledních válek a bude provedena v jiném než studenoválečném stylu.

    Postupně do ní může Kyjev zasadit všechny manévrové brigády podle toho, jak budou doplňovány na plné stavy, rotovat prvosledové jednotky a nahrazovat jimi ztráty.

    Odhaduji, že nyní je na ukrajinské straně k dispozici přibližně 30-35 manévrových brigád k okamžitému nasazení.

    Úroveň výcviku bude nejspíše suboptimální. Ukrajina se ale nechystá bojovat proti americké 82. nebo 101. výsadkové. Přes všechny nedostatky ve výcviku, pramenící zejména z gargantuovského úkolu vycvičit v relativně krátkém čase statisíce vojáků a ztrát kvalifikovaného personálu, bude úroveň vycvičenosti ukrajinských sil vyšší než na ruské straně.

    Okno příležitostí se pro ukrajinské velení otevírá nyní a bude otevřeno do půlky října, než se opět ujmou vlády „její veličenstvo Rasputica a pan generál Bláto“.

    Zdeněk Kříž

    autor působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media