Z hlediska posílení východního křídla NATO dopadly polské prezidentské volby dobře

26. května 2015  16:28
Luboš Palata, MF DNES
Jakkoliv výsledek druhého kola polských prezidentských voleb bylo pro mnohé překvapením, tak z druhé strany je vcelku uklidňující zjištění, že jsou témata, u kterých i v tak politicky tvrdě rozdělené zemi, jako je Polsko, je vlastně jedno, kdo vyhraje volby.  
Polský prezident Andrzej Duda | foto: Piotr Drabik

Tedy alespoň pokud šlo o druhé kolo polských prezidentských voleb, protože v tom prvním byly mezi kandidáty, jež ale neměli prakticky šanci uspět, podivné postavy. Ale v které demokratické evropské zemi nejsou.

Dva hlavní favorité - dosavadní prezident Bronislaw Komorowski, za nímž stála jeho mateřská Občanská platforma, a Andrzej Duda, nominovaný opozičním Právem a spravedlnost - se totiž shodnou ve všech podstatných otázkách kolem obranné politiky Polska, polské armády i v postojích vůči USA, Rusku a Ukrajině. V předvolebních debatách, v nichž se spolu Komorowski a Duda minulý týden v polských televizích střetli, proto patřily pasáže věnované této otázce k nejklidnějším a dokonce nejnudnějším. A to přesto, že v mnoha jiných, sociální politikou počínaje, etickými otázkami či postoji vůči Evropské unii nekonče, docházelo k tvrdým střetům.

Přesto se ale i v tématu NATO u nakonec vítězného Andrzeje Dudy daly najít některé od Komorowského a osm let vládnoucí Občanské platformy rozdílné akcenty. Pokud Komorowski a vlády OP byly sice zastánci posilování role NATO, spolupráce se Spojenými státy a dostatečné finanční podpory a vyzbrojování polské armády, dá se o Dudovi říci, že z pátého rychlostního stupně bude chtít přeřadit na „šestku“.

V otázce obrany žádná změna

Občanská platforma a Andrzej Duda, nominovaný opozičním Právem a spravedlnost - se totiž shodnou ve všech podstatných otázkách kolem obranné politiky Polska, polské armády i v postojích vůči USA, Rusku a Ukrajině.

Bude, jako kdysi jako mentor, zesnulý prezident Lech Kaczynski, nebo vlády Práva a spravedlnosti v letech 2005-2007, usilovat o co nejužší spolupráci se Spojenými státy a oživení strategického spojenectví mezi Washingtonem a Varšavou. V tom může Dudovi a Právu a spravedlnosti, pokud se po podzimních parlamentních volbách postaví do čela nové vlády, pomoci i možné vítězství republikánů v amerických prezidentských volbách.

Ale i dosavadní administrativa Baracka Obamy už zase bere východoevropské spojence v NATO velmi vážně a summit aliance ve Varšavě může novým členským státům zajistit to, o co především Pobalťané, Poláci a také Rumuni usilují. Tedy velké, stálé základny NATO a USA, které by se z Německa a dalších západoevropských zemí přesunuly tam, kam nejméně od ruské invaze do Gruzie v roce 2008 patří. Tedy do střední a východní Evropy. To by výrazně posílilo pocit bezpečí těchto států a omezilo ruské choutky na podobné scénáře hybridní války, které uplatňuje na východní Ukrajině nebo které vyzkoušelo při okupaci Krymu.

Jasně na straně Ukrajiny

Andrzej Duda bude zřejmě také prosazovat posílení polského obranného rozpočtu, který už nyní patří s poměrem 2 % HDP k proporcionálně nejvyšším v Severoatlantické alianci. Bude také podporovat rychlé přezbrojení ozbrojených sil moderními zbraňovými systémy, byť tady se dá očekávat, že bude ještě více než Občanská platforma podporovat zadávání zbrojních zakázek domácímu průmyslu, nebo vynucovat podíl na výrobě části komponentů těchto zbraní a obranných systému v Polsku.

Dobrá zpráva pro Česko

Duda, který vystřídá Komorowského na postu vrchního velitele polských ozbrojených sil, polskou obrannou politiku nezmění. Z hlediska hlavního českého zájmu, tedy posílení role USA ve střední a východní Evropě i celého východního křídla aliance i NATO jako celku, je nástup Andrzeje Dudy pro Česko dokonce dobrou zprávou.

Polsko pod vedením Dudy ještě více přitvrdí vůči Putinově Rusku. Je možné očekávat, že Duda bude tlačit na zvýšení polské podpory Ukrajině, včetně například dodávek zbraní, jak to činí například sousední Litva. Zároveň bude po Moskvě důrazně požadovat navrácení vraku prezidentského speciálu od Smolenska, kde zůstává v Rusku i pět let po tragické havárii, při níž zahynul polský prezident Lech Kaczynski s manželkou, celé vrchní velení polské armády a téměř sto dalších významných osobností Polska.

Více NATO, méně EU

Je otázkou, jak se Duda, jehož mateřská strana na jedné straně hodlá posilovat polskou suverenitu a zároveň chce pokračovat v dosavadní spolupráci Visegrádské čtyřky, bude dívat na společné vojenské projekty tohoto uskupení. Společnou jednotkou počínaje, a projektem koordinované obrany vzdušného prostoru nekonče.

Přečtěte si další texty Luboše Palaty pro natoaktual.cz:

To souvisí i s viditelnou nechutí Dudy podporovat zvýšení role Evropské unie v otázkách obrany a nejen v nich. Duda, byť nemá protiněmeckou rétoriku předsedy PiS Jaroslawa Kaczynského, se nevyhne zřejmě ani ochlazení vztahů s Německem a možná i Francií. Nepříliš funkční Výmarský trojúhelník těchto zemí může na svém významu ještě ztratit.

V tom podstatném se však po zvolení Dudy, který vystřídá Komorowského i na postu vrchního velitele polských ozbrojených sil, polská obranná politika nezmění. Z hlediska hlavního českého zájmu, tedy posílení role USA ve střední a východní Evropě i celého východního křídla aliance i NATO jako celku, je nástup Andrzeje Dudy pro Česko dokonce dobrou zprávou.

S jedinou výjimkou a tou je český prezident Miloš Zeman. Pokud totiž Zeman bude dál pokračovat ve svých otevřeně proruských vystoupeních a gestech, může se mu totiž lehce stát, že se ve Varšavě u nového polského prezidenta brzy stane personou non grata.

Luboš Palata
autor je redaktorem MF DNES

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.