Žádná bouře v Polsku kvůli štítu nebude, Poláci spoléhají na sebe

25. března 2013  14:16
Varšava chce posílit svoji bezpečnost. Vedle americké protiraketové základny, jejíž vybudování je opět nejisté, chce mít svoji vlastní protiraketovou obranu, která doplní a posílí tu alianční.  
Protiraketový systém Patriot. Ilustrační snímek
Spojené státy mají v Polsku rozmístěny baterie Patriot. Rozšíření amerického protiraketového systému se však Poláci jen tak nedočkají. | foto: Raytheon

Polsko se zřejmě ani na podruhé nedočká v dohledné době americké protiraketové základny. Podobně jako na počátku svého prvního funkčního období prezident Barack Obama zrušil plány svého předchůdce George Bushe na vybudování protiraketové základny v Česku a Polsku, tak nyní Pentagon odkládá takzvanou čtvrtou fázi nové protiraketové obrany, jejíž části měly být umístěny tentokrát v Rumunsku a opět v Polsku.

Americké garance Polsku

Polsko totiž jednoho možná hlavního cíle svého angažmá v projektu protiraketové obrany už dosáhlo. V Polsku jsou na stálo umístěni američtí vojáci a byť symbolicky dávají vedle členství v NATO a EU další dodatečnou garanci polské bezpečnosti.

Americký ministr obrany Chuck Hagel totiž minulý měsíc oznámil stornování čtvrté etapy budování protiraketového štítu v Evropě. Zdůvodnil to nutností úspor kvůli rozpočtovým škrtům a přesunem strategických priorit do Tichomoří, kde USA čelí možné hrozbě severokorejských raket. Spojené státy podle agentury Mediafax ujistily Bukurešť, že v souladu se třetí etapou realizace protiraketové obrany bude základna v Rumunsku funkční do roku 2015. Čtvrtá etapa, jejíž součástí mělo být nasazení nových raket SM-3, ale zatím realizována nebude.

Armáda bez protiraketové obrany je k ničemu

V Polsku mají být zatím nasazeny rakety krátkého doletu, které by měly chránit především Polsko a výstavba základny se odsouvá do nejisté budoucnosti. Americké důvody jsou nasnadě. V rozpočtu na obranu se bude velmi škrtat a Severní Korea představuje pro USA a jejich spojence v Tichomoří výrazně aktuálnější nebezpečí než latentní hrozba z Íránu.

Na rozdíl od situace před více než čtyřmi roky je však současná reakce Varšavy velice klidná. Polsko totiž jednoho možná hlavního cíle svého angažmá v projektu protiraketové obrany už dosáhlo. V Polsku jsou na stálo umístěni američtí vojáci a byť symbolicky dávají vedle členství v NATO a EU další dodatečnou garanci polské bezpečnosti.

Bezprostřední reakcí na další přinejmenším odloženi projektu protiraketové obrany ze strany Spojených států bylo pak na konci února hlasování polského Sejmu, který umožnil, aby nejméně pětina prostředků na modernizaci polské armády šla v příštích letech na vybudování vlastního polského protiraketového štítu.

Přečtěte si související texty na natoaktual.cz:

Už na podzim minulého roku prezident Bronislaw Komorowski a šéf Úřadu pro národní bezpečnost (BBN) generál Stanislaw Koziej požadovali vybudování tohoto polského systému protiraketové obrany. "Jestliže chceme mít armádu, potřebujeme síť vlastní protiraketové obrany. Současné váleční konflikty jsou charakteristické tím, že většina útoku je vykonána raketovými prostředky. NATO buduje celý systém protiraketové obrany a my, jako stát na hranicích NATO, bychom měli k němu přinést svoji část. Jako stát na hranici Aliance jsme, pokud jde o raketový útok, v první linii," zdůvodnil požadavek Koziel. Dodal také, hlavně směrem k Rusku, s jehož Kaliningradskou enklávou sousedí, že s vlastní protiraketovou obranou už nebude Polsko vydíratelné, například hrozbou jiných zemí, že u hranic s Polskem rozmístí své rakety. Právě tento krok totiž Moskva, jako odvetu na budování západního protiraketového systému ohlásila.

Polský příklad celé Evropě

Na konci února pak tento verbální požadavek dostal reálné obrysy. Polská protiraketová obrana má začít fungovat už v příštím roce a celý systém by měl být dobudován do roku 2023. Bude chránit vybrané oblasti Polska – nejdůležitější objekty z hlediska politického i vojenského, velká seskupení vojsk a bude také připravena chránit polské expediční síly v zahraničí. Přestože jejím hlavním zadáním bude ochrana polského území, bude součástí celkového systému protiraketové obrany Severoatlantické aliance.

Obrana na polský způsob

Polsko jako jedna z mála zemí Evropy udržuje poměrně vysoký rozpočet na obranu, který odpovídá 1,95 % hrubého domácího produktu a je tak i v přepočtu na hlavu výrazně vyšší než obranné rozpočty české, slovenské nebo maďarské a na rozdíl od nich neklesá, ale roste.

Vybudování vlastní protiraketové obrany je další ukázkou rostoucího sebevědomí Polska jako státu, i role, kterou Varšava, uvažující už jako evropská mocnost, dává ve své politice kvalitním ozbrojeným silám. Polsko jako jedna z mála zemí Evropy udržuje poměrně vysoký rozpočet na obranu, který odpovídá 1,95 % hrubého domácího produktu a je tak i v přepočtu na hlavu výrazně vyšší než obranné rozpočty české, slovenské nebo maďarské a na rozdíl od nich neklesá, ale roste.

Přečtěte si další komentář Luboše Palaty související s tématem:

V situaci, kdy se USA dostávají pod finanční tlak a musí vážit, kolik energie a prostředků věnují NATO a ochraně evropských spojenců, je polská odpověď jedinou možnou. Měla by si z ní vzít příklad celá Evropská unie a až poleví akutní fáze ekonomické krize, věnovat se společným evropským obranným silám a jejich dostatečnému financování takovou pozornost, kterou si tato základní podmínka naší bezpečnosti vyžaduje.

Luboš Palata
autor je středoevropským analytikem Lidových novin a Mladé fronty DNES

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.