Vztah střední Evropy s Německem: Odhoďme politiku, podívejme se na společné bezpečnostní zájmy

27. listopadu 2017  13:47
Martin Ehl, Hospodářské noviny
S obavami a napětím by měli Češi, Slováci, Poláci či Maďaři sledovat sestavování vlády v Německu, kdyby nebyli dost konzumováni vlastními politickými krizemi a vývojem. Německo v uplynulých třech dekádách bylo a nepochybně i v následujících letech bude pro vývoj ve čtyřech středoevropských zemích rozhodující politickou a ekonomickou silou.  
Německá kancléřka Angela Merkel. | foto: NATO Photos

Všechny čtyři ekonomiky jsou na Německu více či méně závislé a zároveň v nich panuje větší či menší politická nedůvěra vůči německé politické reprezentaci. Tato nedůvěra má tradiční historické kořeny, ale byla velmi zásadně posílena v roce 2015 nečekaným a nekonzultovaným rozhodnutím německé kancléřky Angely Merkelové umožnit příchod statisíců uprchlíků z Blízkého východu a Afriky.

Ekonomika na prvním místě

Nejdůležitější je v tuto chvíli ekonomické propojení Německa se střední Evropou, z něhož dokáže nejvíce politicky těžit slovenský premiér Robert Fico.

Třetí oblast spolupráce – bezpečnost – zůstávala dlouho v pozadí oněch dvou zmíněných. Jenže hlavně s nástupem polských konzervativců do vlády před dvěma lety a jejich otevřenou protiněmeckou rétorikou se situace poněkud změnila. Politická shoda přestala být samozřejmostí a tím pádem to pocítili i jinde. Například končící český ministr obrany Martin Stropnický by mohl obšírně hovořit o tom, co se zejména na sociálních sítích strhlo poté, co podepsal dohodu o spolupráci české 4. brigády rychlého nasazení s německou 10. obrněnou divizí.

Nejdůležitější je v tuto chvíli ekonomické propojení Německa se střední Evropou, z něhož dokáže nejvíce politicky těžit slovenský premiér Robert Fico. Otevřeně se přihlásil k jádru evropské integrace, zatímco třeba maďarský lídr Viktor Orbán často balancuje na hranách euroskepticismu, protože Německo potřebuje jako investora a německé konzervativce zejména z řad bavorské CSU jako spojence na evropské úrovni.

Německo a střední Evropa 70 let po válce: minulost jako zkušenost, nikoli jako břemeno

Přečtěte si související text Martina Ehla pro natoaktual.cz

Němci se snaží stále pochopit, co šéf polských konzervativců Jaroslaw Kaczyński myslí tím, když neustále ohřívá téma válečných reparací, které už zvolna překonává hranice vnitropolské debaty a které by při ostřejším použití vůči Berlínu mohlo mít nedozírné následky na obtížně budované mosty v polsko-německých vztazích po roce 1989. Zajímavé zatím je, že se neobjevují zprávy, že by toto téma či nějaké napětí z něj plynoucí nabourávalo polsko-německou vojenskou spolupráci, i když zejména ministr obrany Antoni Macierewicz dělá všechno pro to, aby v očích západních partnerů polské ozbrojené síly zdiskreditoval.

V tomto bodě se dosud projevoval třeba zásadní rozdíl mezi českým a polským přístupem k Německu. Česká diplomacie například odmítla šířeji podpořit iniciativu polského prezidenta Andrzeje Dudy nazvanou Mezimoří, snažící se vybudovat jakýsi Německu konkurující pás politické spolupráce od Baltského po Černé moře. Jedním z hlavních důvodů tohoto odmítnutí bylo, že Praha nebude dělat nic, co by mohlo ohrozit vztahy s Německem.

Praha a Berlín si v roce 2017 připomněly 20. výročí česko-německé deklarace, která zásadně posunula politické a historické vztahy obou zemí. Politika tak vlastně dohání ekonomiku, které k dokonalosti spolupráce chybí vlastně jediné: členství Česka v eurozóně.

Zajímavý pohled na vztah středoevropských států k Německu podal v létě průzkum organizovaný maďarským Nezopont Institutem. Konal se před německým parlamentními volbami a jednou z otázek bylo, zda by pro vaši zemi bylo výhodnější, kdyby se kancléřkou opět stala šéfka konzervativců Angela Merkelová nebo předseda sociálních demokratů Martin Schulz. Celkově ve všech čtyřech zemích vyhrála Merkelová s podporou 44 procent a Schulz dostal jen 29 procent.

Spolupráce místo konfrontace

Místo rétorického klacku reparací nebo vyvolávání obav by se společná bezpečnostní témata mohla v pozitivním světle objevit i na veřejnosti.

Ale rozebráno po jednotlivých zemích, Merkelovou si přálo 62 procent Poláků a jen 36 procent Čechů a Slováků (40 procent Maďarů). Schulz měl jednoznačně největší podporu v Česku (48 procent), nejmenší v Polsku (11 procent), na Slovensku 26 a v Maďarsku 31 procent.

Voliči středoevropských sousedů Německa se proto nyní musejí cítit nejistí, když se nedaří dohodnout novou vládní koalici a rosotu spekulace o tom, že kancléřka nejen oslabila, ale dokonce snad i může skončit. Naopak, pro mnoho nacionálně populisticky orientovaných politiků to vypadá jako dobrá zpráva – ale jen do chvíle, než jim na dveře zaklepou zástupci průmyslových svazů a ukáží v číslech, jak důležitý je německý trh a spolupráce s německými podniky pro rozvoj blahobytu v jejich zemi. Ekonomika se díky evropské integraci oddělila od politiky, ale jen do jisté míry.

Přečtěte si další články Martina Ehla na natoaktual.cz:

V nastalé situaci to chce trochu politické kreativity i ve vztahu s jinak superkonzervativním Německem, které je a bude důležitým partnerem pro kohokoli v tomto regionu. Kdyby středoevropští politici chtěli uspokojit poptávku voličů po větším zajištění bezpečnosti a zároveň chtěli pracovat na užší spolupráci s Německem, mohli by pro inspiraci využít neobvyklého veřejného vystoupení šéfa německé tajné služby BND Bruna Kahla. V projevu pro nadaci Hanns-Seidel-Stiftung svázanou s bavorskou CSU 13. listopadu nastínil základní priority německé bezpečnosti ve střednědobém horizontu. Na prvním místě je hrozba návratu stovek bojovníků Islámského státu do Evropy, na druhém růst mocenských ambicí Ruska.

Obě se hodí do základního zahraničně politického narativu středoevropských politických sil, obě jsou důležité a s oběma se vyrovnat má potíže i samo Německo. Místo rétorického klacku reparací (v Polsku) nebo vyvolávání obav (s úspěchem použité Milošem Zemanem před pěti lety v prezidentské kampani) by se společná bezpečnostní témata mohla v pozitivním světle objevit i na veřejnosti, spolupráce tajných služeb je prý výborná.

Krom důležitého signálu důležitým evropským partnerům by někteří středoevropští nacionalističtí politici nejspíš přišli o důležité palivo svých kampaní a rétoriky. Chce to jen trochu politické odvahy.

Martin Ehl
autor je vedoucím zahraničního zpravodajství Hospodářských novin

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.