K čemu potřebuje Francouz střední Evropu

4. září 2017  13:08
Martin Ehl, Hospodářské noviny
Macron podřezává Visegrad byl titulek polského deníku Rzeczpospolita u článku informujícím o jednání francouzského prezidenta s českým a slovenským premiérem v Salzburgu. Během schůzky, kterou v rámci své předvolební kampaně zorganizoval a využil rakouský kancléř Christian Kern, Macron získal vágní příslib Bohuslava Sobotky a Roberta Fica, že obě vlády se budou snažit najít kompromis v otázce vyslaných pracovníků – tedy že pomohou Macronovi řešit jeden z jeho předvolebním slibů omezit konkurenci levné pracovní síly z východu Evropské unie.  
Francouzský prezident Emmanuel Macron na schůzce lídrů NATO v Bruselu | foto: NATO Photos

Poláky Macron posléze urazil tím, že jim ze své další zastávky v Bulharsku (!) vzkázal, že by si možná mohli zvolit jinou vládu. Na to mu polská premiérka Beata Szydlová odpověděla anglicky (!), že do domácí polské politiky se nemá co míchat a že polská ekonomika je v lepší kondici než francouzská a ať si nejprve udělá pořádek doma.

Slavkov místo Visegrádu

České diplomacii se teď hodí původně stranický sociálně demokratický projekt „slavkovského trojúhelníku“, tedy myšlenky užší spolupráce Česka, Slovenska a Rakouska.

Když hlavy trochu vychladly, tak Szydlová volala Ficovi a potom španělskému premiéru Marianu Rajoyovi, aby s nimi otázku vyslaných pracovníků probrala. Polsko jich má v EU zdaleka nejvíc ze všech, a pokud se v říjnu v Bruselu prosadí jakékoli zpřísnění direktivy umožňující jejich vysílání do jiných států EU, tak na tom bude Varšava bita nejvíc.

Česká vláda a diplomacie novou přestřelku sledují s jistým nuceným klidem a potměšilostí. Jednak je před volbami a čeští diplomaté nevědí, zda za pár týdnů nebudou muset obhajovat trochu jiné pozice, ale hlavně Polsko se kvůli agresívní domácí politice začalo v Evropě dost zásadně izolovat.

Zrušení projektu Caracal & konec výmarského trojúhelníku

Přečtěte si související text Martina Ehla na natoaktual.cz

České diplomacii se teď hodí původně stranický sociálně demokratický projekt „slavkovského trojúhelníku“, tedy myšlenky užší spolupráce Česka, Slovenska a Rakouska, když agendu Visegrádské skupiny čím dál víc ovládají maďarské a polské nápady, které jdou často proti duchu prosazovaném českou diplomacií, jenž charakterizuje především úzká spolupráce s Německem v evropských otázkách.

Také třetím – nebo možná prvním – pilířem české středoevropské politiky je strategické partnerství s Berlínem. Slavkov se v Salzburgu dostal na druhé místo a Visegrad do pozadí, ačkoli o smrti Visegradu je nesmyslné se i bavit – spolupráce, kontakty a pragmatismus s ním spojený ve středoevropském prostoru hluboce zakořenily.

Fico záchranou Bruselu?

Fico totiž v obecném evropském marasmu středoevropských států vyrostl do role Evropana, který je pro Brusel záchrannou kotvou v čase rostoucího populismu a nacionalismu.

Emmanuel Macron si přes Polsko a střední Evropu nepochybně řeší a bude i nadále řešit část svých domácích problémů. Zároveň se ale bude snažit posouvat společnou evropskou agendu – a jak ukázal jeho výlet do Rakouska, Rumunska a Bulharska, zanechá v regionu možná výraznější francouzskou stopu, než jsme byli doposud zvyklí.

I když se hovoří o oživení francouzsko-německého evropského motoru, tak především během německého volebního podzimu bude Berlín spíše jen tiše sledovat, co všechno francouzská hlava státu bude v evropských otázkách podnikat.

Salzburg ukázal Čechy v této situaci opět jako pragmatiky, kteří ale navíc mají svázané ruce nadcházejícími volbami. O to důležitější je pak role slovenského premiéra Roberta Fica (jako jediný si třeba před schůzkou s „Emmanuelem“, jak řekl během tiskové konference, telefonoval). Fico totiž v obecném evropském marasmu středoevropských států vyrostl do role Evropana, který je pro Brusel záchrannou kotvou v čase rostoucího populismu a nacionalismu.

Přečtěte si další texty Martina Ehla pro natoaktual.cz:

Ne, že by Ficovi ani jedna z těchto věcí nebyla cizí, ale jeho opakovaná prohlášení (naposledy při výročí začátku Slovenského národního povstání), že jediná možnost pro Slovensko je stát se členem jádra evropské integrace, staví slovenského premiéra do úplně jiného světla než jeho kolegy z ostatních visegrádských zemí – a to nikoli jen proto, že Slovensko jako jediné ze čtyřky platí eurem.

Není ještě jasné, jak to s kompromisem kolem zpřísnění pravidel pro vyslané pracovníky dopadne, ani není jasné, jak moc bude Macronovu evropskou politiku i nadále ovlivňovat propad jeho preferencí doma. Pomocí francouzského prezidenta jsme si ale názorně ukázali, jak jednotliví středoevropští členové Evropské unie nahlížejí na svůj vztah ke společným pravidlům a jakou roli v Evropě chtějí a hlavně jsou schopni hrát. Slováci ukázali ambice, Poláci neumětelství, Češi pragmatické vyčkávání s využitím nových nástrojů typu Slavkov. Jen Maďaři byli ticho – i když právě Visegrádu předsedají.

Martin Ehl
autor je šéfem zahraničního oddělení Hospodářských novin

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.