NATO po schůzce s Trumpem: Nejde jen o peníze, ale v prvé řadě o společnou vůli

29. května 2017  13:41
Martin Ehl, Hospodářské noviny
Detaily, jako s kým vším si Donald Trump podal ruku, koho odstrčil, kdo všechno s ním tři vteřiny hovořil a jak dlouho vydržel sedět u večeře, byly během setkání lídrů Severoatlantické aliance v Bruselu přinejmenším stejně důležité jako hlavní zpráva, kterou Trump sděloval spojencům: Dávejte více peněz na obranu, jste Americe dlužni, nebudu přece slibovat závazek ke společné obraně jen tak.  
Americký prezident Donald Trump s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a německou kancléřkou Angelou Merkel na schůzce NATO v Bruselu. | foto: NATO Photos

Evropští lídři, mezi nimiž v klíčových okamžicích, jako byl projev při odhalení památníku 11. září v novém sídle NATO, chyběl český prezident Miloš Zeman, se snažili po schůzce odmítat interpretaci, že americký závazek vůči obraně Evropy oslabil. Například na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě, která začínala hned den po večeři v Bruselu, oba přítomní prezidenti Slovenska a Polska Andrej Kiska a Andrzej Duda několikrát zopakovali, že z Trumpových slov oslabení nebylo cítit. Podobně hovořili i členové delegací těchto a dalších států, kteří často do Bratislavy přijeli přímo z Bruselu.

Americká zahraniční politika směřuje k unilateralismu

Přečtěte si související text Petra Boháčka

Je otázka, do jaké míry to byla snaha zastřít prvotní závěry, které vyplývají z Trumpových slov pronesených veřejně a z Trumpova – diplomaticky řečeno – nešťastného chování. Dva základní závěry summitu rozhodně nelze zpochybnit a podcenit: NATO se nyní bude více angažovat v boji proti Islámskému státu, i když to neznamená, že pod vlajkou Aliance začnou v Sýrii či Iráku bojovat vojáci. A evropští členové Aliance teď budou pod větším tlakem muset opravdu navyšovat obranné rozpočty.

Chytrá obrana nefunguje

Evropané dosud schovávali nízké vojenské výdaje za „chytrá řešení“ a „sdílení“, ale jak ukazují především středoevropští členové Aliance, je třeba rychle jednat.

To první je v zásadě jednoduchá věc, protože – řečeno slovy bývalého velvyslance Slovenska u NATO Tomáše Valáška – je ironické, že Amerika nyní chce zapojení Aliance do boje proti terorismu, když ho předtím systematicky vyloučila a budovala globální protiislámskou koalici.

To druhé už bude složitější. Evropané dosud schovávali nízké vojenské výdaje za „chytrá řešení“ a „sdílení“, ale jak ukazují především středoevropští členové Aliance, je třeba rychle jednat. Na dvouprocentní hranici výdajů na obranu se letos dostane Rumunsko a příští rok Litva. Polsko a Estonsko už tam jsou.

Evropané spíš budou řešit, jak peníze, které politici i v době ekonomického oživení v EU budou uvolňovat jen neochotně, utratit co nejsmysluplněji.

Evropští politici si mohou říkat, co chtějí, ale po Trumpovi zůstala v novém sídle NATO a vlastně v celé Evropě jistá pachuť. Zatímco jeho předchůdce Barack Obama se na počátku také o vztahy s Evropou příliš nezajímal a budoval svůj reset s Ruskem a „asijský pilíř“, tak v zásadě později naplňoval to, co od amerického spojence Evropané očekávali. Také zdůrazňoval vyšší výdaje na obranu, ale musela přijít až ukrajinská krize, aby si hlavně na západě Evropy uvědomili – a to ještě ne všichni – že bezpečnost je potřeba.

Zastaralost v myšlení

Přitom má Donald Trump pravdu v tom, že je Aliance zastaralá svým způsobem přemýšlení o tom, jaká je role USA a ostatních spojenců a že Evropané by měli být aktivnější.

Pozici Donalda Trumpa v očích evropských spojenců zpochybňuje nejen jeho řekněme neurvalý způsob komunikace, ale do velké míry i vyšetřování ruské linky z dob volební kampaně. V době, kdy se NATO svým způsobem vrací ze světa (Afghánistánu) ke své původní roli, v níž je hlavní hrozbou členských zemí Rusko, podivné vztahy Trumpa a jeho okolí s Putinovými lidmi zpochybňují americký vztah k Alianci víc než to, že Trump se během setkání lídrů přímo nepřihlásil k článku 5 a společné obraně.

Další texty Martina Ehla na natoaktual.cz:

Z naprosto spolehlivého spojence se tak stala země, jejíž oddanost spojenecké vazbě je vážně zpochybněna – a jejíž vůdce si tohoto faktu není vědom a nesnaží se ho ani nějakými gesty napravit či ukrýt.

Přitom má Donald Trump pravdu v tom, že je Aliance zastaralá svým způsobem přemýšlení o tom, jaká je role USA a ostatních spojenců a že Evropané by měli být aktivnější – a to nejen při utrácení peněz, ale i při formování politiky, která má reagovat na staré i nové hrozby, jimž starý kontinent čelí. Ruská hrozba totiž nejsou jen tankové divize a rakety různě dlouhého doletu, ale především hybridní pokusy podkopat jednotu spojenců a soudržnost západní společnosti jako takové. V tom Rusům dokonale pomáhá i propaganda Islámského státu. Jenže o tomto akutním nebezpečí a způsobu, jak mu čelit, se na setkání lídrů NATO hovořilo jen velmi okrajově.

Schůzka ukázala, že se Aliance nachází v těžkém období nikoli kvůli málo penězům na obranu, ale především kvůli nedostatku politické vůle se vážně společnou obranou zabývat, definovat její priority a důsledně je prosazovat.

Martin Ehl
autor je vedoucím zahraniční rubriky Hospodářských novin

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.