Pro potřeby portálu natoaktual.cz je stěžejním sledovaným tématem otázka vnější bezpečnosti a to, jak si jednotlivé strany aspirující na zastoupení v budoucí Poslanecké sněmovně a vládě představují roli České republiky v mezinárodní bezpečnostní politice. Toto téma však nepatří mezi ta stěžejní. Volebním programům zcela pochopitelně dominují ekonomická a sociální témata. Tématika bezpečnosti je pak pojímána – rovněž pochopitelně – spíše z pohledu vnitřní než vnější bezpečnosti.

I vlastní tvrzení z částí programů věnovaných vnější bezpečnosti obsahují spíše obecná tvrzení. Všechny strany si jsou shodně vědomy současných bezpečnostních hrozeb, všechny odmítají terorismus ve všech jeho podobách, odmítají náboženský fanatismus, uvědomují si globální rozměr konfliktů, chtějí akceschopnou armádu a takto bychom mohli pokračovat. Liší se však v pohledu na prostředky, jimiž by se těmto hrozbám mělo čelit, byť všichni připouštějí, že se tak musí činit na bázi širšího mezinárodního nebo regionálního uskupení. Zde však nalezneme rozdíly v tom, s kým by jednotlivé strany raději řešily konflikty. Pojďme se tedy ve stručnosti podívat na teze, které strany ve svých programech nabízejí.

ODS: Důraz na transatlantickou vazbu
Občanští demokraté zdůrazňují v otázce vnější bezpečnosti zejména plnění spojeneckých závazků. Proto usilují o to, aby Česká republika "zůstala důvěryhodným, spolehlivým a především respektovaným spojencem v NATO a partnerem v EU." Akcentují nutnost posilovat transatlantickou vazbu jak na bilaterální úrovni, tak na úrovni EU – USA. V tomto kontextu hodlají i nadále podporovat umístění radarové základny protiraketové obrany USA na našem území. Podporují nasazování českých vojáků v zahraničních operacích, "zejména pod hlavičkou NATO, EU a OSN", což považují za "účinný prvek zajišťování bezpečnosti ČR a jejích spojenců." Podporují koncept preventivních zásahů tam, kde se hrozby teprve formují. V otázce budoucnosti české armády chtějí pokračovat v "modernizaci ozbrojených sil v souladu se standardy NATO a EU tak, aby byly dlouhodobě udržitelné a schopné nasazení na velké vzdálenosti."

Evropské unii příliš kompetencí v oblasti vnější bezpečnosti dávat nechtějí. Jednak požadují, aby klíčové otázky národní bezpečnosti zůstaly v pravomoci členských států, vedle toho ale rovněž zmiňují, že za páteř bezpečnostní transatlantické vazby považují NATO. "Jakékoliv snahy o oslabení transatlantického partnerství či o vytváření paralelních vojenských struktur konkurujících NATO nebudeme podporovat," stojí v programu ODS. Transatlantickou vazbu považují za nezastupitelnou.

ČSSD: Posílení Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU
Naopak ČSSD vnímá jako svoji prioritu ve vnější bezpečnosti dosažení většího podílu Evropské unie na zajišťování mezinárodní bezpečnosti prostřednictvím společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Dle programu chtějí ale naplňovat i alianční závazky, když tvrdí, že souhlasí "se zapojením Armády ČR do mezinárodních misí NATO a EU," ovšem s tím, že vojenskou misi v Afghánistánu chtějí "postupně omezovat."

Primárním úkolem české armády má být podle ČSSD "obrana a ochrana České republiky a jejích občanů při řešení vojenských i nevojenských úkolů." Trvají ale na odmítnutí umístění prvků protiraketové obrany USA na území ČR. Sociální demokraté chtějí usilovat o to, aby se současný mezinárodní systém postavený podle nich na imperiálním formátu posunul směrem k "multipolárnějšímu a rovnovážnějšímu uspořádání." Tato teze by podle nich měla být základem diplomacie Evropské unie. Ta by měla být vyvážená a rovnocenná vůči všem ostatním hlavním aktérům mezinárodního systému, "především Spojeným státům, Číně a Rusku." V programu vyjadřují podporu americkému prezidentovi Baracku Obamovi v jeho snaze o celosvětové nukleární odzbrojení.

KSČM: Svět bez vojenských aliancí
Hlavní myšlenkou komunistického programu v otázce vnější bezpečnosti je zrušení NATO, čemuž by mělo předcházet vystoupení České republiky z vojensko-politických struktur Aliance. Česká republika by měla rovněž stáhnout své jednotky ze zahraničních misí a odmítnout možnost vybudovat na našem území základnu USA. Komunisté obecně prosazují "zrušení všech vojenských základen na cizím území a zákaz jejich budování." Roli Aliance by po jejím zrušení měla převzít Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, k čemuž by ale bylo nutné její přebudování "na celoevropskou organizaci s obnovou a posílením jejích původních úkolů, vyplývajících ze závěrů Helsinské konference v roce 1975". Garantem celosvětové bezpečnosti by pak měla být Organizace spojených národů, která by měla dávat mandát jen takovým zahraničním aktivitám, které budou mít humanitární charakter nebo které budou směřovat k záchraně a pomoci postiženého obyvatelstva.

Zahraniční a bezpečnostní politiku USA označují za agresivní a požadují, aby se Evropská unie a Evropa vůči USA v bezpečnostní politice emancipovaly. Rovněž požadují, aby NATO – ještě než bude zrušeno – revidovalo svoji strategii z roku 1999, která obsahuje "právo preventivních úderů a působení mimo hranice členských zemí i bez mandátu mezinárodního práva".

KDU-ČSL: Důraz na audit ministerstva obrany
Základem obrany České republiky je podle lidovců členství země v Severoatlantické alianci. Kladou však důraz na to, aby Armáda ČR vystupovala v NATO jako spolehlivý spojenec. Prosazují proto specializaci ozbrojených sil či zlepšení lidského potenciálu formou vzdělávání a výcviku vojáků z povolání i občanských zaměstnanců, včetně stanovení spravedlivého kariérního řádu platného pro vojáky i pro občanské zaměstnance. Jako jediná strana se v programu poměrně detailně věnují nutným krokům, které by měly být provedeny na ministerstvu obrany z hlediska jeho organizační struktury, financí či dokonce vojenského školství. Usilují o dokončení "auditu skutečného současného stavu resortu Ministerstva obrany ČR", na jehož základě by mělo být navrženo "zjednodušení organizační struktury resortu MO a Armády ČR tak, aby její velikost odpovídala současným možnostem ČR a zároveň umožnila rozvoj armády po odeznění ekonomické krize".

KDU-ČSL podporuje rovněž budování společné evropské obranné politiky, ovšem úzce propojené s NATO. Evropský rámec by měla získat i energetická politika, jejímž cílem by mělo být dosažení co nejmenší energetické závislosti na Rusku.

SZ: Apel na širší pojetí bezpečnosti
Zelení se zasazují o aktivní zahraniční politiku České republiky na mezinárodních fórech, v Evropské unii i vůči sousedům. Otázku bezpečnosti pojímají ze všech stran asi nejšířeji. "Nestačí, aby se nestřílelo," říkají v programu a upřesňují, že je v první řadě třeba řešit příčiny konfliktů: "bojovat s chudobou, mírnit dopady klimatických změn, obhajovat svobodu a demokracii, usilovat o férové zastoupení států při formování politických a ekonomických pravidel mezinárodního systému, pomáhat s vytvářením právního státu i potlačováním korupce a podporovat dialog kultur a náboženství." Vojenská řešení podle zelených mají smysl až v momentě, "kdy všechno ostatní selže a kdy taková akce má legitimitu v mezinárodním společenství".

Zelení prosazují prohloubení projektu evropské bezpečnostní a obranné politiky. "Chceme, aby evropské bezpečnostní síly v budoucnu byly schopné samostatně řešit konflikty a nemusely spoléhat na pomoc neevropských členů NATO." Zelení se v programu rovněž vyjadřují k umístění radarové základny USA na našem území. Opakují, že projekt podpoří, když bude projednán v Radě EU a plně začleněn do struktur NATO, k čemuž podle nich zatím nedošlo.

TOP09: "Zvláštní vztah" mezi Evropu a USA
Nová strana TOP09, která vznikla v květnu 2009, se v zahraniční politice hlásí jak k EU, tak k euroatlantické vazbě. Zárukou mezinárodní bezpečnosti a "ochrany společných hodnot" se podle TOP09 může stát jedině "zvláštní vztah" vybudovaný mezi Evropou a USA. Chtějí podporovat závazky plynoucí z členství České republiky v NATO, "včetně účasti v zahraničních misích." V rámci evropského rozměru bezpečnostní politiky nekladou zase až takový důraz na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, nezastupitelnou roli ale podle nich EU hraje v otázce energetické bezpečnosti.

Jaká tedy bude mezinárodně-bezpečnostní profilace ČR po volbách?
Jak bylo uvedeno v úvodu článku, vnější bezpečnost nepatří mezi intenzivně pojednávaná témata volebních programů hlavních adeptů na poslanecké mandáty. Přesto každá vláda, která po těchto volbách přijde, bude muset nějak profilovat roli České republiky v mezinárodně-bezpečnostním prostředí. Průnikem výše analyzovaných programů v kombinaci s pravděpodobností, nakolik se dotyčné strany mohou podílet na vládě, lze vyčíst, že budoucí kabinet bude chtít pěstovat image České republiky coby spolehlivého partnera v NATO a EU, což s výjimkou KSČM prosazují všechny analyzované subjekty. Lišit se bude pouze směr (pravděpodobně jen mírného) vychýlení buď směrem k NATO (povede-li vládu ODS) nebo směrem k EU (povede-li vládu ČSSD).

Většina hlavních aktérů prosazuje specializaci české armády a vyjadřuje snahu udržet plnou akceschopnost ozbrojených sil i v době finanční krize a nutných škrtů. K určitým změnám může za působení příští vlády dojít ve velikosti a rozmístění českých zahraničních misí, neboť jak bylo uvedeno výše, sociální demokraté chtějí postupně opouštět Afghánistán. Otevřeným problémem však zůstává, jaký bude postoj budoucí vlády k případnému umístění americké radarové základny v České republice. Zde jsou již názory hlavních aktérů českého stranického systému značně vyhraněné.

Poznámka: Do analýzy programů byly zahrnuty strany se současným zastoupením v Poslanecké sněmovně. Pořadí jednotlivých stran je dáno jejich volebním výsledkem z voleb v roce 2006. Nově vzniklá strana TOP09 je zařazena nakonec.

Petr Just
Autor je politolog a působí na metropolitní univerzitě Praha