"Členské země aliance mají na válku v Iráku různé názory, ale to není nic zvláštního. Ti, kteří si myslí, že je aliance v rozkladu se mýlí," řekl Robertson.

Robertson na jednodenní návštěvě v Estonsku jednal o přistoupení bývalé
sovětské republiky do NATO. Před dvěma týdny absolvoval podobné návštěvy v Litvě, Lotyšsku, Rumunsku, Bulharsku, Slovinsku a naposledy na Slovensku.

Jak Robertson podotkl, alianci si nelze plést s Varšavskou smlouvou, která fungovala systémem, že někdo v Moskvě či Washingtonu rozhodne a všichni ostatní se musí rozhodnutí slepě držet. "Rozdílné názory jsou důležitým principem demokracie," uvedl Robertson.

Generální tajemník ubezpečil estonské představitele, že je vyloučeno, aby odpůrci války jako Francie či Německo nějakým způsobem zablokovali rozšiřovací proces a přijetí sedmi nových členů.

Varoval však, že země pozvané ke členství, musí pokračovat v reformách armády, v boji proti korupci a na ochraně citlivých informací. Jedině nedostatky v těchto sférách by podle ně mohly zkomplikovat vstup do NATO.