Odpovědi na tyto otázky mohli zájemci z řad odborné veřejnosti a akademické obce vyslechnout během panelové diskuzi zákonodárců ze šesti aliančních zemí, kterou v pondělí 12. listopadu pořádaly Informační centrum o NATO v Praze a CEVRO Institut.

Poslanci z národních parlamentů všech 28 členských států Severoatlantické aliance a víc než 20 dalších partnerských zemí do české metropole dorazili už v pátek na výroční plenární zasedání Parlamentního shromáždění NATO (PS NATO), aby zde diskutovali o aktuálních bezpečnostních výzvách a budoucnosti obranného paktu.

Delegace vysoce postavených členů PS NATO, vedená jeho předsedou Karlem Lamersem z Německa, po skončení jednání dorazila do CEVRO Institutu, aby o výsledcích práce PS NATO, budoucích perspektivách a problémech pohovořila na otevřeném fóru.

Škrty omezují vojenské schopnosti

Leitmotivem všech vystoupení, který zároveň podtrhl jeden z hlavních důvodů existence PS NATO, byla potřeba komunikovat s občany, přesvědčit je o smyslu existence NATO a o nutnosti zachování výdajů na obranu i v časech plošných škrtů a šetření. Národním parlamentům v tomto připadá klíčová role - o výši obranných výdajů rozhodují v hlasování o státním rozpočtu.

"Měli bychom lidi informovat, obzvlášť ty mladé, o roli NATO ve světě, o tom, že žádný stát si dnes bezpečnost nedokáže zajistit sám a na vlastní účet," prohlásil Karl Lamers.

Dodal, že úspory jsou sice důležité a nezbytné, ale že bez zajištění bezpečnosti nelze vybudovat prosperující společnost. "Škrty v obranných rozpočtech neustále omezují vojenské schopnosti NATO, a to až do bodu, kdy by organizace mohla mít potíže s plněním úkolů, které si jako strážkyně pořádku v euroatlantickém prostoru předsevzala. Ekonomická krize se nesmí přelít do krize bezpečnostní," varoval Lamers.

Upozornil tak na fakt, že řada zemí, včetně České republiky, pokračuje ve snižování výdajů na obranu do té míry, že se nebezpečně přibližuje hranici jednoho procenta hrubého domácího produktu, zatímco NATO doporučuje svých členům držet obranné rozpočty alespoň na dvou procentech.

Hendrik Jan Ormel z nizozemského parlamentu upozornil na rostoucí popularitu extremistických stran ve své rodné zemi, které se snaží přetáhnout voliče populistickými hesly, proti nimž je těžké se době klipové zkratkovitosti bránit. Ve svém obvodě se lidem snaží vysvětlovat, že hrozby dnes nepochází jen od jiných států jako dřív, ale že se skrývají v neuchopitelném kyberprostoru a často nemají ani konkrétního viníka, jako v případě růstu populace, ani tvář, což je případ klimatických změn.

Přesměrování veřejných prostředků na obranné účely se sice nemusí projevit tak rychle, jako když se peníze využijí k okamžité spotřebě. Jedná se ale o investici, která se dlouhodobě vyplatí.

Otevírání nových obzorů

Poslanci během debaty také zdůraznili význam pravidelných setkání, díky nimž se mohou seznámit s odlišnými pohledy na jednotlivé aspekty bezpečnostní problematiky, a udělat si tak širší obrázek o situaci v Alianci jako celku. "Další národní perspektivy mnohým otvírají úplně nové obzory, jelikož se mohou dostat za hranici domácí politiky," poznamenal moderátor panelové diskuze a zároveň vedoucí české delegace do PS NATO Jan Hamáček (ČSSD).

Na zajímavé odlišnosti vnitropolitických poměrů, související s postavením parlamentu v rámci politického systému jednotlivých členů NATO, ve svých příspěvcích nepřímo upozornili všichni panelisté. Hugh Bayley z britské Dolní sněmovny připomněl, že Listina práv z roku 1689 britskému království zakazuje udržovat stálou armádu, kterou by mohlo použít proti vlastnímu obyvatelstvu.

Vláda tak musí každých pět let žádat parlament o udělení výjimky, jinak by ozbrojené síly musela rozpustit. Karl Lamers zase poukázal na fakt, že německý Bundeswehr je tzv. parlamentní armáda. Bez souhlasu zákonodárců není možné ji v zahraničí jakkoli nasadit.

Dalším důležitým diskutovaným tématem byl význam národních parlamentů pro posilování důvěry občanů aliančních zemí k NATO a jejich příspěvek k demokratické legitimizaci aliančních politik a operací.