"NATO jako organizace udělá vše, co bude v jeho silách, aby chránilo a bránilo Turecko, našeho spojence. Máme všechny plány," prohlásil Rasmussen během Parlamentního shromáždění NATO v Praze.

Jakým způsobem by se ostatní spojenci do obrany Turecka zapojili, nekomentoval s tím, že nemůže z pochopitelných důvodů zacházet do detailů. Součástí by ale mělo být například rozmístění systému Patriot proti balistickým raketám.

"Zatím nemáme žádost na rozmístění střel Patriot. Pokud o ně Turecko požádá, bude o tom muset rozhodnout Severoatlantická rada," řekl.

Zásah přímo v Sýrii však podle Rasmussena není na pořadu dne. "Nikdo nevolá po zásahu NATO v Sýrii, ani země v regionu, ani opozice. To nás vede k závěru, že cestou je politické řešení," uvedl Rasmussen.

Zároveň uvítal víkendovou dohodu syrských opozičních sil z Dauhá. Syrské opozici se po intenzivních čtyřdenních rozhovorech podařilo sjednotit se a vytvořit Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce.

Podporu nové koalici už slíbila Francie nebo USA. Jde prý o začátek nové cesty, která povede ke svržení režimu prezidenta Bašára Asada. "Je to krok vpřed," komentoval situaci Rasmussen.

Opakovaná slova podpory Turecku a ujištění o obraně přicházejí ve chvíli, kdy Ankara musela znovu posílit ostrahu svých hranic se Sýrií poté, co propukly těžké boje mezi syrskou opozicí a vládními jednotkami o město Ras al-Ajn. Opozice město ležící v těsné blízkosti hranic minulý týden dobyla. V pondělí ale město podle agenturních zpráv bombardovalo syrské vojenské letadlo.