Pět stíhaček převzal polský ministr obrany Jerzy Smajdzinski na letišti poblíž Rostocku.
Polsko má stíhačky MiG-29 ještě z vlastního nákupu v SSSR. V devadesátých pak letech získalo deset stejných strojů od českého letectva výměnou za vrtulníky Sokol.
Německé vzdušné síly tyto stroje v podstatě nevyužívají a odprodejem se zbaví mnohamilionových nákladů na jejich provoz a údržbu. Všech 23 letounů předá Polsku do poloviny roku 2004.
Dohoda o prodeji letounů navazuje na obdobný kontrakt na dodávky německých tanků Leopard. Polsko získá z přebytečných rezerv Bundeswehru 128 modernizovaných tanků za v přepočtu asi 12 miliard korun.
Polsko si od zánovních stíhaček slibuje, že jimi překlene období, než nakoupí zcela nové stíhací letouny. "Nákup přispěje k větší integraci polského letectva do Severoatlantické aliance," uvedl polský ministr obrany Jerzy Smajdzinski.
Smlouvu na dodávky 48 nových bojových letounů F-16 od společnosti Lockheed Martin již Polsko uzavřelo. Za největší kontrakt v historii zaplatí kolem 3,5 miliardy dolarů - tedy v přepočtu více než 100 miliard korun. Na oplátku ale získá do země investice za 6 miliard dolarů, k čemuž se americká strana zavázala.
Polsko jako první ze zemí střední Evropy definitivně vyřešilo problém s nadzvukovými
letouny pro armádu. V Maďarsku nahradí stroje MiG-29 v horizontu dvou až tří let letouny Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAE Systems-Saab. Maďarsko si stroje pronajme na 14 let.
Česká republika původně plánovala vyzbrojení vojenského letectva rovněž letounem Gripen, když z vyhlášeného tendru už dopředu odstoupili všichni ostatní uchazeči.
Loni v listopadu však nakonec česká vláda smlouvu nepodepsala. Řešení kvůli tíživé finanční situaci především po loňských záplavách odložila na neurčito. Letos opět vypsala nový tendr s tím, že vhodné řešení vybere ještě letos na podzim. V úvahu totiž připadá několik variant, včetně pronájmu nebo koupě starších strojů Tornado z Británie.
O nákupu nových stíhaček uvažuje i Slovensko. Ministerstvo obrany pak při integraci do společné protivzdušné obrany NATO spoléhá na 18 stíhaček MiG-29, které Slovensku zůstaly po rozdělení česko-slovenské federace. Stroje jsou ale ve špatném stavu a projdou rozsáhlou modernizací, která by měla jejich životnost zvýšit o patnáct let.
Polsko má stíhačky MiG-29 ještě z vlastního nákupu v SSSR. V devadesátých pak letech získalo deset stejných strojů od českého letectva výměnou za vrtulníky Sokol.
Německé vzdušné síly tyto stroje v podstatě nevyužívají a odprodejem se zbaví mnohamilionových nákladů na jejich provoz a údržbu. Všech 23 letounů předá Polsku do poloviny roku 2004.
Dohoda o prodeji letounů navazuje na obdobný kontrakt na dodávky německých tanků Leopard. Polsko získá z přebytečných rezerv Bundeswehru 128 modernizovaných tanků za v přepočtu asi 12 miliard korun.
Polsko si od zánovních stíhaček slibuje, že jimi překlene období, než nakoupí zcela nové stíhací letouny. "Nákup přispěje k větší integraci polského letectva do Severoatlantické aliance," uvedl polský ministr obrany Jerzy Smajdzinski.
Smlouvu na dodávky 48 nových bojových letounů F-16 od společnosti Lockheed Martin již Polsko uzavřelo. Za největší kontrakt v historii zaplatí kolem 3,5 miliardy dolarů - tedy v přepočtu více než 100 miliard korun. Na oplátku ale získá do země investice za 6 miliard dolarů, k čemuž se americká strana zavázala.
Polsko jako první ze zemí střední Evropy definitivně vyřešilo problém s nadzvukovými
PŘÍLOHY |
Česká republika původně plánovala vyzbrojení vojenského letectva rovněž letounem Gripen, když z vyhlášeného tendru už dopředu odstoupili všichni ostatní uchazeči.
Loni v listopadu však nakonec česká vláda smlouvu nepodepsala. Řešení kvůli tíživé finanční situaci především po loňských záplavách odložila na neurčito. Letos opět vypsala nový tendr s tím, že vhodné řešení vybere ještě letos na podzim. V úvahu totiž připadá několik variant, včetně pronájmu nebo koupě starších strojů Tornado z Británie.
O nákupu nových stíhaček uvažuje i Slovensko. Ministerstvo obrany pak při integraci do společné protivzdušné obrany NATO spoléhá na 18 stíhaček MiG-29, které Slovensku zůstaly po rozdělení česko-slovenské federace. Stroje jsou ale ve špatném stavu a projdou rozsáhlou modernizací, která by měla jejich životnost zvýšit o patnáct let.