O problémech nových stíhaček informoval polský list Źycie Warszawy. Deník konstatuje, že za zhruba tři měsíce používání nových letounů F-16 už mechanici zaznamenali 22 poruch.

Podle listu tak statisticky připadá jedna závada na každých sedm hodin létání. "Neexistují letadla, která by se neporouchala," reagoval na kritiku mluvčí polského ministerstva obrany Jaroslaw Rybak.

Technické závady provázely už přelet prvních čtyř stíhaček přes Atlantik loni v listopadu, když se jedna dvojice musela vrátit zpět do USA a druhá přistát na Islandu. - více zde

Polsko má zatím ve výzbroji 11 nových stíhaček F-16. Do roku 2008 získá v několika dodávkách celkem 48 letounů nejmodernější verze F-16C Block 52+.  - více zde

Největší zbrojní zakázka v historii Polska přijde státní pokladnu na 3,5 miliardy dolarů - tedy v přepočtu více než 80 miliard korun. Na oplátku ale získá do země investice za více než sedm miliard dolarů.

Do konce roku 2007 má polské letectvo dostat 23 jednomístných strojů s označením C a devět dvoumístných letounů s přívlastkem D. Zbývajících 13 jednomístných a 3 dvoumístné pak do konce roku 2008.

Stíhačky budou umístěny na základnách Krzesiny a Lask a nahradí dosluhující letouny sovětské výroby MiG-29, které polsko získalo darem od Německa a také z Česka výměnou za vrtulníky Sokol. Operačního stavu dosáhne první letka polských F-16 v roce 2008.

První letouny F-16 začala americká armáda používat v roce 1976. Od té doby Lockheed prodal do 23 zemí po celém světě zhruba 4400 těchto víceúčelových stíhaček, které se staly nejpopulárnějším armádním strojem na zeměkouli.

Jen mezi evropskými spojenci z NATO se používají stroje F-16 v Belgii, Dánsku, Řecku, Nizozemsku, Norsku, Německu a Turecku.

Polsko si původně vybíralo mezi třemi letouny - americkým letounem F-16, francouzským strojem Mirage 2000 a britsko-švédskou stíhačkou Jas-39 Gripen. V roce 2003 si Poláci nakonec objednali americké stroje.