"Všichni sledovali debaty v Bruselu o zahájení vojenského plánování na obranu Turecka. Aliance není a nikdy nebyla monolitickou organizací. Všichni spojenci mají své silné názory. Washingtonská smlouva je však pro všechny členy absolutním závazkem a proto se všichni zavázali Turecku pomoci," řekl Robertson.

Zároveň upozornil, že debata o zahájení vojenského plánování na ochranu Turecka před možným útokem ze strany Iráku nebyla zdaleka o tom, zda vůbec pomoci, ale kdy pomoci.

Členské státy NATO bez Francie se v neděli krátce před půlnocí dohodly na preventivní vojenské pomoci Turecku. Ta počítá například s rozmístěním obranných raketových systémů Patriot, či vysláním průzkumných radarových letounů včasného varování AWACS.

Francie, Německo a Belgie však týden jednání společně zcela blokovali. Obrana Turecka by totiž byla podle zástupců těchto tří zemí přímou podporou nevyhnutelnosti ozbrojené operace vůči Iráku, s čímž nesouhlasí.

Robertson ve svém projevu vyzval Bulharsko a šest dalších zemí kandidujících na členství v alianci, aby pomohly při hledání konsenzu v otázce Iráku a ochrany členských zemí aliance. "Mohli jste sledovat jedinečný proces o budování společné shody. Dosáhnout konsenzu není vždy snadné, ale taková snaha přispívá k soudržnosti a účinnosti NATO," dodal před bulharskými poslanci Robertson.

Generální tajemník ujišťoval, že Bulharsko ani žádná jiná země přizvaná ke členství v NATO, se nemusí na obraně Turecka podílet. Jak prohlásil, aliance je přesvědčená, že irácký vůdce Saddám Husajn nakonec splní požadavky a vůli světového společenství a vzdá se jakýchkoliv snah o vývoj a držení zbraní hromadného ničení.