"Všechno nasvědčuje tomu, že večer při jeho zatčení, byl odhodlán svůj plán uskutečnit," prohlásila soudkyně Clairea Degryseová.

Trabelsí měl podle plánu osobně sedět za volantem nákladního automobilu, naplněného výbušninou. Vůz měl zaparkovat na frekventovaném prostranství před vojenskou jídelnou na základně.

Bývalého profesionálního fotbalistu, který hrál za bundesligový Fortuna Düsseldorf, zatklo speciální komando přímo v Bruselu jen dva dny po leteckých útocích na americká města. U sebe měl výbušniny a střelné zbraně. Z vězeňské cely pak v rozhlasovém rozhovoru přiznal své napojení na teroristickou organizaci Al-Káida a osobní styky s jejím vůdcem Usámou bin Ládinem.

"Pokusil se dopustit jednoho z nejohavnějších zločinů v historii nezávislé Belgie," uvedla po rozsudku soudkyně Degryseová.

Trabelsího právník Didier de Quevy uvedl, že zváží odvolání proti výši trestu. "Jsem obzvláště smutný, že soudce nepřičetl k dobru Trabelsího učiněnou lítost," citovala právníka belgická média.

Trabelsí dostal deset let žaláře - tedy maximální trest, tak jak navrhovala obžaloba. Delší vězení neumožňuje belgický soudní systém, protože země dosud nemá protiteroristický zákon, který by podobné činy trestal daleko razantněji. Sám Trabelsí podle svědků verdikt příliš neposlouchal, smál se a bavil se s dalšími obžalovanými.

Kvůli podezření z příprav bombových útoků na americké cíle v Evropě a podílu na zavraždění vrchního velitele afghánských opozičních sil Ahmada Šáha Masúda bylo totiž spolu s ním na lavici obžalovaných dalších 22 osob.  Devět Belgičanů, šest Maročanů, čtyři Tunisané, dva Alžířané, jeden Libyjec a Francouz.

Kromě Trabelsího byl klíčovým obžalovaným Tárik Marúfí, který se měl dopustit falšovaní dokumentů a podílet se na zavraždění generála Masúda. Soud jej poslal na šest let do vězení. Pět obžalovaných soud osvobodil, zbylým uložil tresty od dvou do šesti let.