"Rád jsme pracoval v Alianci a pro Alianci. Řada vlád členských zemí mě vyzvala, abych zůstal ve funkci ještě pátý rok. Čtyři roky je pro tuto nesnadnou funkci právě dost a mě čeká ještě celý aktivní a prací naplněný rok, než odejdu," uvedl Robertson.

Robertson ve svém prohlášení zároveň připomněl, před jakými úkoly musel v roli generálního tajemníka obstát. "Byl jsem postaven před krize v Černé Hoře, Srbsku a v Makedonii. Poté přišlo 11. září 2001 a teroristické útoky na Spojené státy, které byly útoky na všech 19 členů Aliance," vzpomněl Robertson.

Těžkým úkolem pak podle něj bylo posílení vztahů s Ruskem a dalšími zeměmi. "Společně jsme prosadili změny ve všech oblastech, jak čelit novým hrozbám. Většina změn proběhla a nebo probíhá. NATO je transformováno pro 21. století," dodal Robertson.

Neústupný skotský lord
Šestapadesátiletý Lord Robertson of Port Ellen, původem Skot, se stal
desátým generálním tajemníkem Aliance v říjnu 1999. Za dobu svého působení v čele Aliance si vydobyl přívlastek "neústupného Skota" podle toho, jakým způsobem se snažil prosadit při jednáních zájmy Aliance.

Narodil se v roce 1946 na Hebridech jako syn policisty. Od roku 1963 je členem Labouristické strany, kde působil ve skotských regionálních funkcích, mimo jiné i jako předseda skotské rady Labouristické strany (1977-1978). Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let byl stínovým ministrem pro záležitosti Skotska, obrany a zahraničních věcí.

Od května 1997 do října 1999 byl britským ministrem obrany. Od svého zvolení do funkce ministra se výrazně angažoval v procesu rozšiřování NATO. V roce 1998 podporoval americko- britskou operaci Pouštní liška proti iráckému režimu a v roce 1999 opakovaně obhajoval letecké útoky na Jugoslávii.

Byl jedním z prvním západních politiků, kteří označili jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče za válečného zločince.

Kdo bude nástupcem Robertsona?
Kdo nastoupí na Robertsonovo místo není jisté. George Robertson před dvěma týdny odkryl své úvahy o tom, koho by rád viděl v čele Severoatlantické aliance poté, co mu letos v říjnu vyprší funkční období.

Za ideálního nástupce v roli generálního tajemníka Aliance označil polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského. "Polský prezident Aleksander Kwaśniewski by byl ideálním nástupcem, i když není jediným kandidátem," prohlásil Robertson.

Kwaśniewskému však prezidentský mandát v jeho druhém volebním období definitivně skončí až v roce 2005. Podle expertů jsou šance Kwaśniewského na zvolení do čela Aliance asi padesátiprocentní. Pro polského prezidenta hovoří úsilí začlenit jeho zemi do NATO a jeho mezinárodní postavení.

Okamžitě po oznámení generálního tajemníka NATO George Robertsona, že na konci tohoto roku odstoupí z funkce, se ve světových médiích objevilo kromě Kwaśniewského hned několik dalších potencionálních kandidátů.

V úvahách se objevují dánský premiér Poul Nyrup Rasmussen, norský ministr zahraničí Jan Petersen a také norská ministryně obrany Kristin Krohnová-Devoldová, která by byla první ženou v čele Aliance. K možným kandidátům patří též člen Evropské komise Antonio Vitorino, italský ministr obrany Antonio Martino a bývalý nizozemský ministr zahraničí Jozias van Aartsen.

Robertsonovo oznámení o odchodu je překvapivé. Všeobecně se předpokládalo, že využije možnosti prodloužit si mandát ještě o jeden rok do konce roku 2004 a Aliance získá čas na výběr jeho nástupce.

Kwaśniewski: Chci být hlavně prezidentem
Polský prezident Aleksander Kwaśniewski zatím nemíní spekulace o možném nástupnictví Robertsona v čele NATO nijak komentovat. "Pan prezident se hodlá v prvé řadě soustředit na svou prezidentskou misi a zastávat prezidentský úřad, co možná nejlépe. Je však velmi obtížné předvídat, co se může stát v budoucnosti, zvláště pak při úvahách, jak dynamické je dnes politické prostředí," informovala Krystyna Milewska z Kanceláře prezidenta Polské republiky.

Jak dodala, Robertsonova slova o možném nástupnictví prezidenta Kwaśniewského velmi potěšila. "Pan prezident si cení podpory a stejně tak je podpora oceňována v celém Polsku. Chápe ji jako odraz a uznání pozice, jakou Polsko dnes ve světě má," řekla Krystyna Milewska.

Tajemníkem NATO? Těžká úloha
Generální tajemník je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady a odpovídá za její řízení. Je předsedou Výboru pro obranné plánování a Skupiny pro jaderné plánování.

Je zodpovědný za činnost Mezinárodního sekretariátu. Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO a reprezentuje Alianci pouze navenek, nemá však skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník.