Generální tajemník dále vyzdvihl úspěšné aktivity aliance při řešení krizí například v Bosně a Hercegovině, či v Kosovu. Konstatoval rovněž, že loňské útoky na Spojené státy proměnily bezpečnostní prostředí a vyvolaly potřebu umožnit NATO provádět operace "out of area.", takzvaně mimo dosavadní pole působnosti.

"Loni po útocích na New York a Washington se naše bezpečnostní prostředí změnilo doslova přes noc. Objevila se před námi nová hrozba, kterou jsme v minulosti nezažili: bez tváře, bez armád a dokonce bez území. Má však jasný cíl - smrt stovek lidí," řekl Robertson.

Zopakoval závěry schůzky z Reykjavíku, podle nichž musí být NATO schopno, k tomu aby mohlo realizovat své mise, rychle rozmístit své jednotky připravené k bleskovému nasazení tam, kde jsou zapotřebí.

Upozornil také na novou vojenskou koncepci obrany proti terorismu, která by měla být pro vojenské plánovače návodem jakým způsobem čelit terorismu. Uvedl rovněž, že alianční síly rychlé reakce sjednotí nejlepší vojenský potenciál Evropy a Severní Ameriky za účelem efektivního boje proti společným hrozbám. Iniciativy zaměřené na odhalení zbraní hromadného ničení a obranu proti nim potvrdí nepostradatelnost aliance při zajišťování bezpečnosti.

Posledních třináct let podle Robertsona ukázalo, že NATO má sílu postavit se kritikům, transformovat se a zhostit se úkolů vyplývajících z komplikovaného a nejistého bezpečnostního prostředí.