Stoltenberg: Rusko se pokouší Alianci rozdělit

Rusko se „mnohokrát pokusilo“ zastrašit své sousedy a rozdělit Severoatlantickou alianci, uvedl podle agentury RIA Novosti generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Posílení východních hranic Aliance jednotkami NATO „umožňuje udržet asertivní Rusko pod kontrolou,“ dodal Stoltenberg. V interview pro CNN Stoltenberg prohlásil, že na pokusy Moskvy „Aliance odpoví posílením jednoty a přizpůsobením vojenských konceptů.“

NATO je znepokojeno vojenskou přítomností Ruska v Sýrii a Středomoří, která Alianci přinutila posílit její jednotky v Turecku a východním Středomoří, řekl Stoltenberg.

Zdroj: The Moscow Times (Rusko)

---

Za ruskou nenávist si Západ může částečně sám, říká exministr obrany USA

Současná úroveň nevraživosti mezi USA a Ruskem částečně vyplývá z amerického pohrdání Ruskem jako „mocností třetího řádu“ po skončení studené války, uvedl bývalý ministr obrany USA William Perry. Během posledních pěti let to však byly vojenské intervence ruského prezidenta Vladimira Putina, které roztočily spirálu zhoršujících se vztahů, zdůrazňuje Perry. V letech 1994 až 1997 se spolupráce armád obou zemí významně zlepšovala, počátek opačného trendu poté nastolily spíše USA, než Rusko, dodal Perry.

„Poprvé jsme se vydali špatným směrem, když se začalo rozšiřovat NATO, přistoupily státy východní Evropy a některé z nich hraničí s Ruskem,“ míní Perry. V té době Rusko právě začínalo přijímat myšlenku, že NATO by mohlo být spíše přítelem, než nepřítelem. Vidina Aliance u vlastních hranic ovšem byla pro Rusko velice nepříjemná, dali nám jasně najevo, ať v tom nepokračujeme, uzavírá Perry.

Namísto pomalejšího rozšiřování NATO podporoval tehdejší americký viceprezident Al Gore opačný názor s tím, že „případné problémy s Ruskem zvládneme.“ Podobný názor podle Perryho panoval při rozhodování administrativy prezidenta Bushe o umístění systému protiraketového štítu ve východní Evropě. Když Washington později podpořil „barevné revoluce“ v bývalých sovětských republikách, Putin uvěřil, že USA mají aktivní program na jeho svržení, dodal Perry.

Kam dál?
Rusko sníží rozpočet na obranu o 5 % (8.3. 2016)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

FOCUS: Rusko má v Sýrii převahu nad Aliancí, naznačuje důvěrná studie z NATO

Vzdušné síly Ruska od září operují nad Sýrií a prezident Vladimir Putin je opakovaně obviňován, že jeho bombardéry zabily stovky civilistů. Severoatlantická aliance nicméně Rusko oceňuje za „přesnost a efektivitu“ a tvrdí, že má větší efekt, než kdyby NATO nasadilo své síly. Aliance uznává vysokou profesionalitu ruského letectva v Sýrii, cituje německý magazín Focus důvěrnou analýzu NATO z Bruselu.

Ačkoliv má NATO v počtu bojových letounů jasnou převahu nad Ruskem, v operacích proti organizaci Islámský stát (IS) a dalším skupinám povstalců však piloti ruských sil mají větší vliv. Podle důvěrného dokumentu je to díky vyšší frekvenci ruských náletů – 40 ruských stíhaček z letiště Latakíja vzlétne k až 75 operacím za den. Letka NATO se 180 stroji vzlétne denně jen k 20 pozemním cílům.

Kam dál?
Sýrie: Ruské letouny pronásledují německá Tornada (17.2. 2016)

Zdroj: Focus (Německo)

---

Látku nalezenou u Šarapovové brali i sovětští vojáci v Afghánistánu

Zakázanou látku meldonium, která byla zjištěna v těle ruské tenistky Marii Šarapovové, používali také sovětští vojáci v 80. letech při bojích v Afghánistánu. Vysoká nadmořská výška a nedostatek kyslíku by při přesunech na dlouhou vzdálenost zapříčinily u vojáků ischemii, uvedl vynálezce látky Ivars Kalvinš.

„Všichni vojáci dostali meldonium. Nevěděli, že ho berou. Tehdy se nikdo nikoho neptal, zda souhlasí,“ dodal Kalvinš.

Zdroj: Denník N (Slovensko)

---

Vztahy NATO s Arménií mohou znepokojovat Rusko a Turecko

Prohlubující se spolupráce Arménie se Severoatlantickou aliancí nemusí mít vliv jen na obranu, ale také na politické vztahy. Tato spolupráce znepokojuje Rusko, největšího vojenského spojence Arménie, ale také Turecko, členský stát NATO. Vztahy Aliance s Arménií se v současnosti omezují pouze na reformy v oblasti obrany a možné rozšíření o sektor vojenského vzdělávání, uvedl ministr obrany Arménie Seyran Ohanyan.

Stanovy NATO zapovídají dodávky zbraní do zemí, které nejsou členy Aliance. Nicméně individuální členské státy tak mohou činit na bilaterální úrovni, Arménie je však vázána smlouvou s Ruskem, která nákup zbraní od „třetích“ zemí značně omezuje. Ze schůzky Rady NATO-Arménie v Bruselu tak nevzešly žádné informace o možnosti budoucího prohloubení vztahů.

Kam dál?
Rusko poslalo bojové letouny na svou základnu v Arménii (22.2. 2016)

Zdroj: Armenia Now (Arménie)