Generál Pavel přebírá vysokou pozici v NATO

Generál Petr Pavel se dnes ujal úřadu předsedy Vojenského výboru NATO, který je nejvyšším vojenským orgánem Aliance. Bývalý český náčelník Generálního štábu se tak stane hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Podle svých slov bere generál Pavel práci na vysokém postu v NATO jako výzvu, ke které je třeba přistupovat s pokorou.

Generál Pavel pokládá největší současné bezpečnostní hrozby za „dobře známé,“ především jimi jsou dopad konfliktu na Ukrajině, islámský extremismus a postup ozbrojenců hnutí Islámský stát (IS) a v neposlední řadě rizika spojená s nejnovější vlnou imigrace z Blízkého východu a severní Afriky do Evropy. Předchůdce generála Pavla, dánský generál Knud Bartels, byl dekorován Záslužným křížem ministra obrany České republiky I. stupně.

Kam dál?
Generál Pavel: Rusko by mohlo obsadit Pobaltí během 2 dnů, pokud by chtělo (1.6. 2015)

Zdroj: Prague Daily Monitor (ČR)

---

Pentagon obvinil Rusko kvůli vyhrožování NATO jadernými zbraněmi

Náměstek amerického ministra obrany Robert Work varoval Rusko před „zahráváním si s ohněm“. Work měl na mysli situace, kdy Moskva naznačuje možnost použití jaderných zbraní v mezinárodních sporech. Podle něj se tak Rusko pokouší o zastrašovací kampaň proti NATO. Kreml dosud nevyhrožoval přímo jadernými zbraněmi, nicméně během posledních měsíců na ruský jaderný arzenál opakovaně odkazoval, což jen zvýšilo napětí mezi Východem a Západem.

V dokumentu o anexi Krymu vysílaném na Russian TV například prezident Vladimir Putin otevřeně přiznává, že byl připraven uvést v pohotovost ruské jaderné zbraně. Rusko se dále připravuje na posílení svého jaderného arzenálu. Prezident Putin ohlásil vývoj 40 nových mezikontinentálních balistických střel, které by měly překonat „i nejvyspělejší protiraketové systémy“ – tyto nové rakety mají být schopné nést jaderné hlavice.

Kam dál?
Řinčení ruských jaderných zbraní je nebezpečné, reaguje Západ na Putina (17.6. 2015)
NATO přehodnotí svou jadernou politiku (25.6. 2015)

Zdroj: The Independent (Velká Británie)

---

Obama po telefonu vyzval Putina k naplnění mírových dohod

Během prvního telefonického rozhovoru po 4 měsících diskutoval ruský prezident Vladimir Putin s prezidentem USA Barackem Obamou nejen o krizi na Ukrajině, ale také o jednáních s Íránem, organizaci Islámský stát (IS) a Sýrii. Prezident Obama měl prezidentu Putinovi zdůraznit, že je potřeba dodržet podmínky příměří na Ukrajině a naplnit mírové dohody z Minsku, včetně stažení všech ruských jednotek a vybavení z ukrajinského území. Západ opakovaně obvinil Kreml z podpory proruských rebelů na Ukrajině.

Ve světle pokračující ukrajinské krize dosáhly vztahy Aliance a jejích partnerů s Ruskem nejnižší úrovně od konce studené války. V reakci na konflikt již NATO oznámilo plán na zvýšení své vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Ve věci vyjednávání s Íránem se oba prezidenti shodli na nutnosti jednotného postupu a zabránění Íránu v zisku jaderné zbraně.

Kam dál?
Íránská dohoda o jaderném programu je zároveň kritizována i chválena (3.4. 2015)
Příměří na Ukrajině je velmi křehké, upozorňuje šéf NATO (5.6. 2015)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

NATO vyhodnotí letní ofenzívu, pak rozhodne o setrvání v Afghánistánu

Aliance rozhodne o rychlosti stahování svých jednotek z výcvikové mise v Afghánistánu až po vyhodnocení postupu afghánských bezpečnostních sil během „letní ofenzívy.“ Afghánské bezpečnostní síly letos v boji s hnutím Tálibán utrpěly těžké ztráty, ačkoliv stále mají lehkou podporu zahraničních vojáků. Většinu svých bojových jednotek NATO stáhlo už v loňském roce. Zbývajících 12 000 vojáků, kteří cvičí místní vojáky a policii, by se mělo stáhnout do konce roku 2016.

Původně se měly čtyři zahraniční základny v Afghánistánu uzavřít ještě letos, podle diplomatů však některé mohou zůstat v provozu déle. Po zhodnocení letošního období bojů bude mít generální tajemník NATO Jens Stoltenberg více informací o schopnostech afghánských sil a výzvách, kterým musí čelit. Většina ze zahraničních vojáků (9 800) pochází z USA. Afghánistán již prezidenta Baracka Obamu žádal, aby zpomalil jejich stahování.

Kam dál?
Australský ministr obrany bude jednat s aliančními spojenci o Afghánistánu (23.6. 2015)
Tálibán zaútočil na důležitou oblast v Afghánistánu (19.6. 2015)

Zdroj: Voice of America (USA)

---

Putin slibuje pokračování modernizace ruské armády

Ruský prezident Vladimir Putin slíbil pokračovat v modernizaci ruské armády, která „svou silou a moderními zbraněmi zajistí suverenitu a územní celistvost Ruska.“ Putin taktéž prohlásil, že Moskva nemá agresivní úmysly a jejím cílem je „řešit veškeré spory výhradně politickými prostředky, s ohledem na mezinárodní právo a zájmy jiných států.“ Do roku 2020 chce Rusko utratit za modernizaci armády více než 400 miliard dolarů.

Prohlášení prezidenta Putina vyšlo krátce po shodě členských států NATO na posílení jednotek rychlého nasazení Aliance. Členové NATO dále schválili další opatření zaměřená na „rychlejší a efektivnější reakci vůči hrozbám.“

Kam dál?
Jednotky velmi rychlé reakce NATO ve východní Evropě budou čítat 40 tisíc vojáků (25.6. 2015)

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (USA/ČR)