Spiegel: NATO není na útok ze strany Ruska připraveno

Severoatlantická aliance zkoumá možné scénáře pro případný ruský vojenský vpád do východní Evropy, není však na útok ze strany Ruska připravena. Německý časopis Spiegel cituje části interního dokumentu NATO popisujícího diskuze členů Aliance ohledně možného vývoje. Hrubá verze dokumentu dochází k závěrům, že ruská schopnost „provést rozsáhlou vojenskou akci bez předchozího varování představuje významnou hrozbu pro zachování bezpečnosti a stability v euroatlantickém prostoru“.

Moskva sice tvrdí, že neplánuje žádné vojenské kroky, ale NATO se přesto snaží ukázat, že v případě potřeby je schopno efektivně bránit své členy v Pobaltí. Problém tkví podle Spiegelu v tom, že útok ze strany Ruska už dlouho nebyl považován za hrozbu, a proto ve východní Evropě nejsou připravena vojenská opatření. „Když baltské státy vstoupily do NATO neexistovala ze strany Ruska vojenská hrozba,“ uvedl německý poslanec v EU Elmar Brok. „Aliance dodržovala dohodu s Ruskem a nerozmístila žádná vojska na východ od Labe,“ dodal Brok.

Kam dál?
Aliance se situací na Ukrajině oživuje, tvrdí ruský velvyslanec při NATO (14.5. 2014)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Finský ministr: Švédsko a Finsko jsou blíže NATO než kdy dříve

Ruské akce na Ukrajině vedly k většímu přimknutí Finska a Švédska k Severoatlantické alianci než kdykoli předtím, uvedl finský ministr obrany Carl Haglund. Krize na Ukrajině podle něj dala debatě o členství Finska v NATO nový impuls: „Je to trochu paradox, že ruský zásah na Ukrajině přivedl Finsko a Švédsko blíže k NATO. Pochybuji, že to byl ruský záměr.“ 

Haglund rovněž bránil právo Ukrajiny na suverenitu a sebeurčení. „Ve svobodné Evropě má každá země právo rozhodnout si svůj vlastní vývoj, a to bez armády umístěné hned za hranicemi, jež vyhrožuje vpádem do země,“ uvedl.

Kam dál?
Ruská agrese posouvá Ukrajince blíže EU i NATO, vyplývá z výzkumu (16.5. 2014)
Švédsko zvažuje po krymské krizi členství v NATO (13.3. 2014)
Finsko a Švédsko: Členství v NATO není na pořadu dne (13.1. 2014)

Zdroj: Yle (Finsko)

---

Rasmussen: Současná krize NATO změní

Současná krize změní strategii Severoatlantické Aliance a ovládne program jejího zářijového summitu ve Walesu. Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena ukrajinská krize zcela „změní hru“.

Tato krize bude mít dlouhodobý dopad na vztahy Aliance s Ruskem, na strategii a nasazování vojsk, způsob výcviku a vybavení jednotek. Dále donutí Alianci, aby se znovu zaměřila na obranu svých členů. „Po dvacet let byla bezpečnost euroatlantického regionu založena na předpokladu, že nebude čelit nepříteli na východě. Tento předpoklad je nyní ale zpochybněn,“ uvedl náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow. V dlouhodobém měřítku Aliance zváží trvalé rozmístění svých sil ve východní Evropě.

Zdroj: The Moscow Times (Rusko)

---

Putin chce obnovit ruskou hrdost a asertivitu

Ruský prezident Vladimir Putin se slibem, že bude chránit etnické Rusy kdekoliv žijí, pustil do agresivní kampaně za obnovení hrdosti a asertivity ruského lidu, jež Rusové ztratili po rozpadu Sovětského svazu. Putin se v posledních týdnech zaměřil na sousední státy, které mají významnou ruskou menšinu. Kromě anexe Krymu sbírá petice separatistů v Moldavsku či rozdává pasy krajanům v Pobaltí. Podle nedávných průzkumů osmdesát procent obyvatel Ruska schvaluje Putinovo jednání.

Touto strategií se Putin dostává do sporu se Severoatlantickou aliancí kvůli Estonsku a Lotyšsku. V těchto členských státech žijí významné ruské menšiny, jež si dlouho stěžují na diskriminaci. Aliance proto zesílila letecké hlídky nad Pobaltím a také tam poslala cvičit vojáky. Naopak Rusko tento měsíc provedlo raketové testy a zahájilo rozsáhlé cvičení, které zasahuje i k hranicím s Lotyšskem a Estonskem.

Kam dál?
NATO zváží vyšší podporu moldavské armádě (15.5. 2014)

Zdroj: The Washington Post (USA)

---

Švýcaři v referendu těsně odmítli nákup Gripenů

Švýcarští voliči v referendu odmítli plán vlády utratit miliardy za nákup nových stíhaček od švédské společnosti Saab AB. Celkem 53,4 % voličů se vyslovilo proti nákupu. Švýcarská vláda už dlouhou dobu plánovala zaplatit 3,5 miliardy dolarů za dvacet dva Gripenů. Podle kritiků tohoto plánu je to pro neutrální zemi, jež může spoléhat na pomoc svých sousedů při obraně vzdušného prostoru, plýtvání penězi.

Mezi hlavní zastánce nákupu patří vrchní vojenský velitel Švýcarska Ueli Maurer, který předpokládal, že nákup Gripenů by Švýcarsku umožnil aktivně střežit svůj vzdušný prostor dvacet čtyři hodin denně. Po zamítnutí nákupu švýcarská armáda uvedla, že nemá žádný alternativní plán na náhradu dosluhujících stíhaček F-5.

Zdroj: The Wall Street Journal (USA)