Podle EU je referendum na Krymu nelegální

Krymské referendum ohledně připojení poloostrova k Rusku je podle oficiálního stanoviska Evropské unie „nelegální a nelegitimní“ a mezinárodní společenství by mělo ihned reagovat kroky proti Rusku. Stejný názor jako EU zastávají i USA, podle kterých referendum porušilo ukrajinskou ústavu i mezinárodní právo, a USA ho tak nemohou uznat.

Evropská unie by o sankcích, které kvůli možnému připojení Krymu k Rusku na zem uvalí, měla rozhodnout dnes. „Ministři zahraničí členských zemí EU vyhodnotí situaci a rozhodnou o dalších krocích proti Moskvě,“ uvádí se ve víkendovém stanovisku EU.

Kam dál?
Sankce EU proti Rusku budou možná zavedeny tento týden (11.3. 2014)

Zdroj: The Wall Street Journal (USA),The Times of India (Indie)

---

Hackeři napadli webové stránky NATO

Hackeři o víkendu napadli, pravděpodobně v souvislosti s aktuální krizí na Krymu, webové stránky Severoatlantické aliance. Podle mluvčí NATO Oany Lungescu začaly kyberútoky v sobotu a přetrvávaly i v průběhu neděle. „Útoky nenarušily schopnost velet a ovládat naše síly. Ani jednou nebyla naše tajná síť vystavena riziku,“ specifikovala incident Lungescu. Takzvané „distribuované upření služby“, v němž hackeři zahltí webové stránky příkazy, jež je v důsledku zpomalí, bylo hackery směřováno i na alianční centrum pro kyber-bezpečnost v Estonsku. Napadena byla údajně také nezabezpečená síť aliančních emailů.

Za útoky údajně stojí „patriotičtí Ukrajinci“, které rozčílilo údajné vměšování NATO do ukrajinských záležitostí, uvedla skupina „kyber berkut“ na svých webových stránkách. Lungescu zprávu skupiny kyber berkut, jež v posledních týdnech několikrát zaútočila i na ukrajinské webové stránky, zaregistrovala, uvedla nicméně, že kvůli složitosti útoku nemůže být zodpovědně určeno, kdo za útoky stojí.  Podle Johna Bumgarnera z výzkumného institutu U.S. Cyber Consequence Unit důkazy napovídají o podílu pro-ruských sympatizantů na kyber-útocích proti aliančnímu webu.

Kam dál?
Kyberschopnosti NATO slouží pouze k obraně, nikoli k útoku (10.3. 2014)
NATO se musí více soustředit na kyberobranu, nabádá Británie (7.2. 2014)

Zdroj: The Daily Mail (Velká Británie)

---

USA a EU co nevidět vyhlásí sankce proti Rusku

Spojené státy americké společně s Evropskou unií by měly v blízké době vyhlásit sankce proti Rusku. Ty by měly obsahovat zákaz vydávání víz či zmrazení zahraničních účtů vybraných představitelů země. Rusko totiž prý zanedlouho schválí zákon, který umožní připojení krymského poloostrova k Rusku.

„Výsledky krymského referenda jasně ukázaly, že obyvatelé Krymu vidí svou budoucnost jen jako součást Ruska,“ nechal se slyšet předseda ruské Dumy Sergej Neverov. Bílý dům nicméně Rusko upozornil, že EU i USA uvalí proti zemi sankce, pokud skutečně Krym připojí. „Nemělo by se dělat žádné rozhodnutí o budoucnosti Ukrajiny bez ukrajinské vlády,“ zní ve vyjádření USA k problematice.

Kam dál?
Státy G7 společně varovaly Rusko před anexí Krymu, USA zvažují sankce (12.3. 2014)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

---

Turecko prý ochrání krymské Tatary

Turecko neuzná výsledky krymského referenda ohledně připojení poloostrova k Rusku, prohlásil turecký ministerský předseda Recep Erdogan poté, co se sešel s ukrajinským poslancem a bývalým předsedou Národního shromáždění krymských Tatarů Cemilem Kırımlıoğlem. Erdogan sice uvedl, že Turecko nebude jednostranně zasahovat do dění na Ukrajině, udělá prý ale cokoliv, aby ochránilo Tatary na Krymu.

„Stejně jako Západ si i Turecko přeje zachování územní celistvosti Ukrajiny. Pokud NATO ohledně tohoto tématu přijme nějaké stanovisko, Turecko se ho bude také držet,“ uvedl Ergdogan. Kırımlıoğlu po schůzce s tureckým premiérem zase prohlásil, že krymští Tataři referendum, v němž se téměř 97 procent hlasujících vyslovilo pro připojení k Rusku, bojkotovali.

Kam dál?
NATO naléhá na Turecko, aby nekupovalo raketovou obranu z Číny (26.2. 2014)

Zdroj: Hurriyet Daily (Turecko)

---

Karzáí bezpečnostní smlouvu s USA nepodepíše

Vojenské jednotky USA mohou klidně z Afghánistánu odejít, neboť afghánská armáda již chrání 93 procent území země a je připravena přebrat zodpovědnost i za zbývající část území, uvedl prezident Hamíd Karzáí ve svém posledním projevu na půdě afghánského parlamentu. V této souvislosti také dodal, že nepodepíše dvoustrannou dohodu s USA o dalším působení amerických jednotek v zemi i po roce 2014.

Karzáí ale odejde z čela země po dubnových prezidentských volbách, přičemž všech deset kandidátů na afghánského prezidenta se již nechalo slyšet, že v případě zvolení bezpečnostní dohodu s USA podepíší.

„Chtěl bych říct všem zahraničním zemím, které buď ze zvyku, nebo protože chtějí, zasahují (do našich záležitostí), že by neměly,“ uvedl Karzáí v nacionalisticky zabarveném projevu. Ve svém projevu také vyzval Tálibán k mírovým jednáním a vyjádřil důvěru vůči síle afghánských bezpečnostních sil, které prý nadále nepotřebují podporu zahraničních jednotek.

Kam dál?
Karzáí: Propuštěných vězňů se USA nemusí bát (14.2. 2014)
Německo naléhá na Karzáího, aby podepsal dohodu s USA (10.2. 2014)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)