Británie: Státy NATO by měly kvůli Ukrajině více investovat do obrany

Členské státy Severoatlantické aliance by měly s ohledem na krizi na Ukrajině více investovat do obrany, vyzval ministr zahraničí Velké Británie William Hague. Krize na Ukrajině chce podle něj Británie využít při zářijovém summitu NATO k přesvědčení ostatních členů NATO, aby zlepšily své obranné schopnosti.

Mezitím německá kancléřka Angela Merkel a ruský prezident Vladimir Putin telefonicky jednali o situaci na Krymu. Kancléřka při jejich rozhovoru uvedla, že referendum, jež by mělo potvrdit připojení Krymu k Ruské federaci, je v rozporu s ukrajinskou ústavou. S Putinem hovořil také německý vicekancléř, který Putina varoval, že je osobně zodpovědný za situaci na Ukrajině a měl by se zamyslet nad tím, jaký dopad by mohla současná krize mít na možnost opětovného rozdělení Evropy.

Kam dál?
NATO odsoudilo vojenskou eskalaci situace na Krymu (3.3. 2014)
USA vyzývají Evropu ke společným investicím do obrany (4.2. 2014)

Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)

---

Rusko zablokovalo ukrajinská plavidla na Krymu, chtělo dostat námořníky na svou stranu

Moskva nechala potopit tři ruská plavidla u vjezdu do zálivu Donuzlav, ve kterém se nachází přístav ukrajinského námořnictva. Ukrajinská plavidla jsou tak v zálivu zablokovaná a nemohou se připojit k dalším ukrajinským plavidlům, která se nacházejí v Oděse. V takovém případě by ukrajinské námořnictvo bylo podle kapitána Viktora Shmyganovského o poznání silnější.

Po zablokování přístavu ruský admirál Alexander Vitko dorazil na základnu a pokusil se přesvědčit ukrajinské vojáky, aby přešly na stranu Ruska. „Chtěli, abychom přísahali ruskému lidu. Námořníci však admirálovi odpověděli, že zůstanou věrni Ukrajině,“ uvedl ukrajinský kapitán Viktor Shmyganovsky.

Ruské lodě byly vyřazeny z flotily ruského námořnictva v roce 2011 a měly být sešrotovány. Teď je však Rusko využilo k blokaci ukrajinského přístavu. Kolik plavidel je v přístavu uvězněno, odmítá ukrajinské námořnictvo zveřejnit.

Kam dál?
Krym buduje vlastní flotilu, v čele má čerstvého ex-šéfa ukrajinského námořnictva (3.3. 2014)

Zdroj: SBS (Austrálie)

---

USA zakročí, pokud je k tomu Rusko svými kroky donutí, varuje generál

Podle náčelníka generálního štábu armády Spojených států amerických Martina Dempseyho nebudou USA váhat v případě, že ruské kroky v Evropě spustí některý z obranných mechanismů zmíněných ve Washingtonské smlouvě. Odkazoval přitom především na článek 5. „Když Rusové mohou porušit suverenitu země a vstoupit na její území pod zástěrkou ochrany etnických Rusů na Ukrajině, východní Evropa je vystavena nebezpečí, protože na celém jejím území jsou etnické enklávy,“ uvedl Dempsey. Jako příklad uvedl rumunskou menšinu na Ukrajině, jež čítá kolem 400 tisíc lidí.

USA reagovaly na přítomnost Ruska na Krymu vysláním několika bojových letounů F-15 na východ Evropy. Ty by mohly v tomto týdnu následovat také letouny F-16, jež by mohly být umístěny v Polsku.

Kam dál?
Pentagon posílá více stíhaček do Pobaltí, kvůli krizi na Ukrajině (6.3. 2014)

Zdroj: The Moscow Times (Rusko)

---

Kyberschopnosti NATO slouží pouze k obraně, nikoli k útoku

Schopnosti Severoatlantické aliance na poli kyberobrany slouží pouze účelům Aliance a za žádných podmínek nemohou být použity ke kyberútoku. To by totiž bylo proti všem zásadám NATO. Uvedl to člen aliančního týmu pro kyberoperace Vincent Banse při příležitosti prohlídky aliančního zařízení, jež se nachází nedaleko Bruselu.

Kromě 75 internetových stránek NATO se zařízení věnuje také kontrole elektronické pošty všech zaměstnanců Aliance. Mezi nejběžnější problémy, se kterými se zařízení potýká, patří činnost organizovaného zločinu. Naopak nejméně časté jsou kyberútoky ze strany teroristů.

Kam dál?
Francie se připravuje na kyberválku (22.1. 2014)

Zdroj: KUNA (Kuvajt)

---

Intervence NATO na Krymu nepřipadá v úvahu, tvrdí ministr Stropnický

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického nepřipadá intervence Severoatlantické aliance na Krymu v úvahu. Vojenský zásah NATO by podle něj nepřispěl k vyřešení krize. Sám se přiklání k diplomatickému řešení situace na Ukrajině.

Stropnický zároveň doporučil, aby se zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pokusili dostat do oblasti Krymu za každou cenu. Přesto očekává, že OBSE ve své monitorovací misi na Krymu neuspěje. Situaci by podle něj měla řešit především Rada bezpečnosti OSN.

Zdroj: Prague Monitor (Česká republika)