Šéf NATO se setkal s izraelským prezidentem

Generální tajemník NATO Anders Foght Rasmussen se setkal v Bruselu s prezidentem Izraele Šimonem Peresem, aby spolu probrali otázky vzájemné bezpečnostní a technologické spolupráce. Dle oficiálního vyjádření se oba představitelé shodli na důležitosti spolupráce mezi Aliancí a Izraelem, přičemž Peres zdůraznil, že by NATO mělo využít technologické asistence Izraele a zkušenostní, jež doposud země načerpala v boji proti terorismu. Na schůzce se Peres zároveň snažil Rasmussenovi nastínit hrozby, jimž je Izrael v současnosti vystaven, hlavně s důrazem na aktivity hnutí Hizballáh. Snaha přesvědčit evropské země, aby EU uznala Hizballáh za teroristickou organizaci, je přitom účelem Peresovy diplomatické cesty po Evropě.

"Velmi rádi budeme sdílet informace i naše technologické kapacity s NATO. Izrael má zkušenost s vypořádáváním se s komplexními situacemi. Proto je třeba, abychom posílili spolupráci v boji proti terorismu a pomohli NATO s komplexními hrozbami, jimž čelí i v Afghánistánu," prohlásil na tiskové konferenci po schůzce Peres.

Kam dál?
Turecko údajně poškozuje vztahy mezi Izraelem a NATO (12.2. 2013)

Zdroj: Arutz Sheva (Izrael)

---

Rasmussen: NATO dlouhodobě podpoří afghánské bezpečnostní síly

Afghánský prezident Hamíd Karzáí obdržel od generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena ujištění, že NATO zachová podporu pro udržení současného stavu afghánských bezpečnostních sil i dlouho po stažení aliančních jednotek ze země v roce 2014. "Z politického hlediska je lepší dát bezpečnosti v zemi afghánskou tvář. Z ekonomického se naopak vyplatí financovat afghánské bezpečnostní síly, než do země vysílat zahraniční jednotky," vysvětlil důvod podpory Rasmussen.

Především obavy z možného narušení bezpečnosti v zemi vedly Alianci k přehodnocení původního plánu redukovat počet členů afghánské armády a policie z celkového počtu 352 tisíc na 230 tisíc. V současném početním stavu by podle nové dohody měly afghánské bezpečnostní síly zůstat minimálně do roku 2018. Kdo uhradí s tím spojené zvýšené náklady, jež vzrostou o víc jak půl miliardy dolarů ročně, však zatím není jasné.

Kam dál?
NATO rozhodne o budoucím působení v Afghánistánu do poloviny roku (6.3. 2013)
USA a NATO uvažují o zachování současné velikosti afghánské armády až do roku 2018 (22.2. 2013)

Zdroj: Marine Times (USA)

---

Britské škrty ohrožují závazky k NATO

Nové škrty v obranném rozpočtu by Velké Británii neumožnily dostát závazkům, jež má vůči Severoatlantické alianci, a ohrozily by "výjimečný vztah" Velké Británie a USA, varuje zpráva Komise pro obranu dolní sněmovny britského parlamentu. Plánované škrty ve veřejných výdajích dosahující hodnoty 10 miliard liber a další omezování vojenského rozpočtu by mimo jiné vedlo k snížení početního stavu britské armády o 30 tisíc vojáku.

Kromě narušení bojeschopnosti jak tankových jednotek, tak námořnictva by konečné výdaje na obranu nedosáhly na úroveň 2 procent HDP, což je závazek členů NATO, který v současnosti Velká Británie jako jedna z mála zemí splňuje. "Je důležité, aby obranné výdaje zůstaly nad úrovní 2 procent HDP, tak, jak jsme se zavázali NATO," shrnuje zpráva nezbytnost udržení výše obranného rozpočtu.

Ve vztahu ke snižování rozpočtu už dříve americké ministerstvo obrany pohrozilo, že omezování obranného rozpočtu Velké Británie by mohlo vést k pochybám ohledně americko-britské spolupráce. Právě na ní je přitom "výjimečný vztah" obou zemí postaven.

Kam dál?
Britští zákonodárci varují před snižováním rozpočtu na obranu (7.3. 2013)

Zdroj: Daily Telegraph (Velká Británie)

---

Ruský velvyslanec při NATO: chceme pragmatický a předvídatelný vztah

Rusko bude usilovat o pragmatický vztah se Severoatlantickou aliancí v přístupu ke společným hrozbám, nechal se slyšet ruský velvyslanec při NATO Alexander Gruško. "Co se týká společných hrozeb a jak bychom k nim měli přistupovat, ubírá se náš vztah NATO správným směrem," uvedl Gruško v interview maje na mysli především spolupráci v oblasti boje proti pirátství či terorismu. Další prioritou ve spolupráci mezi Aliancí a Ruskem je údajně i tranzitní podpora mezinárodních jednotek v souvislosti s odchodem z Afghánistánu.

Jakkoliv však Moskva podporuje spolupráci s NATO, není si jistá, je-li na to Aliance připravená. Některé její kroky, jako například otázka protiraketové obrany či rozšiřování NATO, brání podle Gruška vzájemné dohodě.

"Domníváme se, že projekt rozšiřování se už naprosto vyčerpal. Vůbec neřeší jakékoliv bezpečnostní problémy, akorát vytváří více dělících linií a nepotřebné politické napětí v Evropě," komentoval Gruško možnost aliančního rozšiřování.

Kam dál?
NATO a Rusko uspořádaly společné protipirátské cvičení (28.2. 2013)
Nová ruská koncepce hlásá spolupráci s NATO (20.2. 2013)

Zdroj: Voice of Russia (Rusko)

---

Gruzie deklarovala věrnost EU, USA i NATO

Gruzínský parlament schválil jednomyslně rezoluci, podle které bude země usilovat o připojení k Severoatlantické alianci a Evropské unii a jež definuje EU a USA za "vrcholné strategické partnery" Gruzie. Opoziční strana bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho prosadila do rezoluce garanci, že hlavní prioritou zahraniční politiky země budou evropská a euro-atlantická integrace, o něž by měly usilovat všechny budoucí vlády, bez ohledu na politickou stranu, která bude zrovna u moci.

Rezoluce také identifikuje gruzínské zájmy ve vztahu k Rusku, s kterým chce země urovnat vzájemný konflikt a vytvořit dobré sousedské vztahy. Další článek dokumentu nicméně deklaruje, že Gruzie nebude udržovat diplomatické styky ani vstupovat do aliance se zeměmi, jež uznávají nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Mezi nimi je přitom právě Ruská federace.

Kam dál?
Gruzie: Do NATO chceme i kdyby nás to stálo dobré vztahy s Ruskem (11.12. 2012)

Zdroj: Democracy and Freedom Watch (Gruzie)