Globální síť malých levných základen: nový trend v armádě USA

Elitní jednotka amerického námořnictva Navy SEAL zachránila dvaatřicetiletou americkou humanitární pracovnici a jejího šedesátiletého dánského kolegu, které v říjnu u somálských břehů unesli piráti. Záchranná akce v Somálsku byla nařízena poté, co únosci odmítli nabízené výkupné ve výši 1,5 milionu dolarů. Výše výkupného, kterou dostávají piráti za propuštění rukojmích, v současnosti dosahuje až deseti milionů dolarů.

Klíčovým pro úspěšnou záchrannou operaci se ukázala být nová americká strategie zřizování nízkonákladových vojenských základen rozmístěných po celém světě, které se mají stát odrazovými body protiteroristických operací. Z jedné takové, základny Camp Lemonier v Džibutsku, odstartoval vrtulník se zachránci humanitárních pracovníků. Příslušníci Navy SEALs posléze lehce zneškodnili piráty uspané žvýkáním kátu.

Strohé základny podobné Campu Lemonier jsou vybaveny ranvejemi, komunikačními prostředky, obytnými domy a nemocnicemi a jsou útočištěm amerických komand bojujících proti teroristům nebo slouží jako základna pro zpravodajské operace. Vzhledem k tomu, že obranný rozpočet USA se má i nadále snižovat, trend výstavby podobných nízkonákladových základen bude zřejmě pokračovat. 

Zdroj: The Week (Velká Británie)

---

Poláci utratili za výbavu do Afghánistánu 606 milionů dolarů

Polsko v letech 2007 až 2011 utratilo za výzbroj svých vojáků sloužících v misi v Afghánistánu 2,02 miliard zlotých, což je 606 milionů dolarů. Nejvíce utratilo v roce 2010 (925,6 milionů zlotých), naopak nejméně (125,5 milionů zlotých) v roce 2008, uvedl mluvčí polského ministerstva obrany Jacek Sonta. 

Od dubna 2007, kdy Polsko významně posílilo svůj kontingent v Afghánistánu ze 150 na 1 200 vojáků, spustilo ministerstvo obrany řadu projektů s cílem zlepšit vybavenost polských vojáků pro Afghánistán. Tyto programy dostaly přezdívku „afghánské balíčky“ a nakoupilo se v jejich rámci  například 8 400 útočných pušek, radiokomunikační systémy, deset bezpilotních letounů izraelské výroby, pět ruských přepravních vrtulníků Mi-17 a velké množství munice.

V roce 2010 se polský kontingent v Afghánistánu dále zvětšil na 2 600 osob, čímž se stal pátým největším v rámci zemí NATO v misi ISAF.

Kam dál?
Polsko: Mise v Afghánistánu brání modernizaci armády

Zdroj: Defense News (USA) 

---

Německo začíná stahovat vojáky z Afghánistánu

Německý parlament začal snižovat počet vojáků v misi v Afghánistánu. Cílem německé vlády je snížit počet Němců působících v misi ISAF ze současných 5 350 na 4 400 do ledna příštího roku. Úspěšnost tohoto plánu však závisí na vývoji bezpečnostní situace v Afghánistánu.

V současnosti Bundeswehr snižuje svoji přítomnost v misi ISAF na 4 900 vojáků. „Chceme, aby naše jednotky opustily Afghánistán v letech 2013 a 2014, nicméně si myslím, že jejich mandát bude spíše ještě dvakrát prodloužen,“ uvedl člen parlamentní skupiny sociálních demokratů Johannes Pflug.

Ve zbývajícím čase do konce mise se Německo bude soustředit na výcvik afghánských ozbrojených sil.

Kam dál?
Německo chce nechat vojáky v ISAF déle

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Obama nevyloučil možnost použití síly vůči Íránu

Americký prezident Barack Obama ve svém projevu o stavu Unie prohlásil, že Spojené státy nebudou tolerovat íránské snažení o získání jaderné zbraně, a zároveň nevyloučil možnost užití vojenské síly proti Teheránu.

„Íránští vůdci čelí tvrdým sankcím a pokud se budou i nadále vyhýbat zodpovědnosti, nátlak na ně nepoleví. Nepochybujte o tom, že Amerika je odhodlaná zabránit tomu, aby Írán získal jaderné zbraně, a já nevylučuji žádnou možnost, jak dosáhnout tohoto cíle,“ zdůraznil Obama s tím, že mírové vyřešení tohoto problému je možné, nicméně záleží pouze na Teheránu, zda dostojí svým závazkům a vrátí se do mezinárodního společenství.

Kam dál?
Nechte ropu proudit, zrazují spojenci Írán od blokády Hormuzské úžiny
Ahmadínežád: Jaderné zbraně patří minulosti

Zdroj: The Australian (Austrálie) 

---

Ruští vojáci odejdou z Jižního Súdánu

Rusko stáhne své mírové jednotky z Jižního Súdánu. Ke stažení 120 vojáků a osmi vrtulníků dojde do 1. dubna 2012. Stane se tak kvůli oficiálnímu ukončení mise OSN v Súdánu (UNMIS) 11. července 2011. Ruské jednotky nyní slouží pod hlavičkou mise OSN UNMISS v Jižním Súdánu, který byl vyhlášen nezávislým státem 9. července 2011.

Zástupce ruského ministra zahraničí Gennadij Gatilov minulý týden uvedl, že ke stažení vojáků z Jižního Súdánu by mohlo dojít kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v Jižním Súdánu a z obav o bezpečnost ruských mírotvorců. Etnické násilí a potyčky mezi jednotlivými kmeny si v poslední době údajně vyžádaly 3 000 mrtvých, OSN ještě toto číslo nepotvrdilo. Kvůli bezpečnosti samotných Rusů v Jižním Súdánu poslala Moskva do oblasti loni v listopadu zmíněné vrtulníky.

Kam dál?
Jižní Súdán se stal členem OSN

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)