Španělské Patrioty v Turecku zůstanou, dokud NATO nerozhodne jinak

Španělské protiraketové systémy Patriot v Turecku zůstanou, prohlásil španělský ministr obrany Pedro Morenes v reakci na rozhodnutí USA a Německa své Patrioty z této alianční mise stáhnout začátkem příštího roku. Podle Morenese bude mise španělských Patriotů pokračovat tak dlouho, jak bude NATO potřebovat.

Španělsko rozhodlo o vyslání svého systému protivzdušné obrany do Turecka v září 2014, když v rámci svých povinností k NATO nahradilo jednotky z Nizozemska. Španělské rakety do Turecka dorazily 9. ledna. Německé baterie chrání jižní část země před možným ohrožením ze Sýrie od ledna roku 2013.

Kam dál?
Představitel NATO: Syrské rakety mohou dopadnout na Turecko (18.8. 2015)

Zdroj: Anadolu Agency (Turecko)

---

Stahování Patriotů z Turecka ilustruje rozdíly ve vnímání Sýrie mezi spojenci

Ve chvíli, kdy Spojené státy přesvědčily Turecko k aktivní účasti v koalici vedené USA proti teroristické organizaci Islámský stát (IS) a byl jim rozšířen přístup na leteckou základnu İncirlik, překvapilo turecké představitele rozhodnutí Washingtonu o stažení baterií systému Patriot z Turecka. Rakety systému Patriot vyslalo NATO koncem roku 2012, v reakci na raketový útok ze Sýrie a tureckou žádost o pomoc.

Současný mandát mise protiraketového systému je platný do konce roku. V následujících měsících proběhne podle představitele NATO vyhodnocení dosavadního působení, budoucnost mise pak záleží také na požadavcích Turecka. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung nicméně uvedl, že skutečným důvodem pro stažení německých a amerických Patriotů je rozdílný názor Turecka na Sýrii.

Kam dál?
USA stáhnou střely Patriot z Turecka, rozhodnuté je i Německo (18.8. 2015)

Zdroj: Today’s Zaman (Turecko)

---

Turecko se musí do boje s IS zapojit víc, tvrdí USA

Boj s organizací Islámský stát (IS) je především záležitostí Turecka, tvrdí americký ministr obrany Ash Carter. Ministr Carter uvedl, že Turecko by se mělo v boji „angažovat více“, než jen poskytnutím přistávacích drah pro americké stíhací letouny a drony. Washington chce, aby Turci převzali zodpovědnost za boj, který probíhá podél jejich hranic.

Carter uznal jisté úsilí, které nyní Turecko vyvíjí, po roce bojů a tisících uprchlíků v tureckých táborech ovšem stále není dostatečné. V hlídání vlastní dlouhé hranice se Sýrií a zachycování bojovníků a zásob hnutí IS má prý Turecko též co dohánět. Coby člen NATO musí země podle Cartera na mnohém zapracovat.

Kam dál?
Turecko nepočítá s pozemní operací v Sýrii (14.8. 2015)
Turecké útoky proti Kurdům by mohly zatáhnout USA do dalších bojů (11.8. 2015)

Zdroj: Foreign Policy (USA)

---

Švédsko a Finsko opět zvažují vstup do NATO

Již desítky let si Finsko a Švédsko pohrávají s myšlenkou vstupu do Severoatlantické aliance, obnovení hrozby z Ruska však nyní oba neutrální státy tlačí ke zvážení vstupu do Aliance. Byly zřízeny kanceláře pro studium vztahu s NATO a zhodnocení případného členství. Ruský prezident Vladimir Putin již dříve svému finskému protějšku Sauli Niinistömu řekl, že Finsko se s Alianci nesmí připojit.

Švédsko bylo před tímto krokem též varováno s tím, že Moskva by byla nucena přijmout protiopatření. Rusko by se muselo uchýlit k vojenské odpovědi a přeorientovat své jednotky a rakety, uvedl velvyslanec Ruska ve Stockholmu Viktor Tatarinstev. Švédský vojenský analytik Mike Winnerstig uvedl, že kvůli rozsáhlým škrtům v obranném rozpočtu není jeho země schopna se bránit.

Kam dál?
Finové vyšlou k hranici s Ruskem síly rychlé reakce (20.7. 2015)
Rusko vyhostilo švédského diplomata (5.8. 2015)

Zdroj: Politico (Belgie)

---

Sebevražedný útok na konvoj NATO v Kábulu, 12 mrtvých

Útok v hlavním městě Afghánistánu si vyžádal nejméně 12 životů a více než 60 raněných. K odpovědnosti za čin se dosud nepřihlásila žádná ze skupin. Mezi oběťmi jsou i tři američtí pracovníci soukromé bezpečnostní služby, cílem atentátníka byl pravděpodobně zahraniční konvoj. Bomba byla umístěna v automobilu poblíž nemocnice, výbuch tak zasáhl především afghánské civilisty.

Kvůli více než 5 000 mrtvých civilistů se rok 2015 možná stane tím nejnásilnějším od začátku války v Afghánistánu v roce 2001.

Kam dál?
Více než 200 Talibánců se vzdalo během operace v afghánské provincii Faryab (20.8. 2015)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)