Polsko žádá NATO o více konzultací k Ukrajině

Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se na žádost Polska podruhé za poslední tři dny sejdou na společné schůzce. To je jednou ze zemí, které k ruskému postupu na Ukrajině zaujímají vyhraněnější postoj, kdy volají po rozhodnější reakci Západu i sankcích ze strany Evropské unie proti Rusku.

Polsko požádalo o konzultace na základě 4. článku alianční charty, jenž se uplatňuje v situaci, kdy členská země cítí, že je její bezpečnost, územní celistvost nebo nezávislost ohrožena. "Vývoj na Ukrajině představuje hrozbu pro sousední země a má přímý a vážný dopad na bezpečnost a stabilitu v euroatlantickém prostoru," uvedlo ve svém stanovisku NATO, které již požádalo o schůzku i ruského velvyslance při NATO Alexandera Gruška.

K zasedání NATO "pod 4. článkem" přitom nedochází často. Dosud takovouto možnost využilo jen Turecko, a to hned třikrát. Nejprve při válce v Iráku v roce 2003, následně dvakrát v průběhu konfliktu v Sýrii.

Kam dál?
Aliance by měla mluvit s Ruskem, nikoliv o Rusku (3.3. 2014)

Zdroj: Reuters (USA)

---

Rusko odmítá obvinění z vojenské intervence na Ukrajině

Rusko popřelo obvinění Severoatlantické aliance, podle níž na Ukrajině vojensky vyhrocuje situaci. "Kategoricky odmítáme stanovisko Rady NATO, která odvinila Ruskou federaci z vojenské eskalace na Krymu a porušení mezinárodního práva," zní vyjádření ruského ministerstva zahraničí, dle kterého takováto vyjádření ohrožují vzájemné vztahy s Aliancí.

Ačkoliv NATO tvrdí, že ruský postup nemůže stabilizovat situaci na Ukrajině a slouží pouze k dosažení vlastních "nezodpovědných politických cílů", Rusko si stojí za tím, že jedinou hrozbu pro suverenitu a územní celistvost Ukrajiny představuje vnitřní politická krize. Rusko navíc prohlásilo, že jeho černomořská flotila, která kotví na Krymu, do politické situace na Ukrajině vůbec nezasahuje.

Cílem ruských jednotek na Krymu je údajně pouze ochrana ruského přístavu a zabránění útokům na ruské obyvatelstvo žijící na Krymu ze strany extrémistů a radikálů. Předseda Státní Dumy, dolní komory parlamentu, se již nechal slyšet, že stále existují možnosti, jak situaci na Ukrajině uklidnit prostřednictvím politického dialogu.

Kam dál?
NATO odsoudilo vojenskou eskalaci na Krymu (3.3. 2014)
Vztahy Ruska a NATO jsou na ostří kvůli Krymu (27.2. 2014)

Zdroj: Xinhua (Čína)

---

Názory na krizi na Ukrajině se různí

S postupným posilováním ruských jednotek na Ukrajině se čelní představitelé světových mocností snaží o diplomatické řešení krize. Jejich pohled na situaci, konkrétně vyjádření americké vlády, ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského velvyslance při OSN Juriho Sergejeva, se přitom samozřejmě různí. Například zatímco podle ruského prezidenta je stále legitimním vládcem Ukrajiny zvolený Viktor Janukovič a současná ukrajinská vláda pozbývá legitimity, Sergejev se domnívá o opaku, kdy Ukrajina má podle něj v současnosti legitimní vládu.

Na otázku kolik je v tuto chvíli na Krymu ruských jednotek má Sergejev jasnou odpověď, podle níž bylo na Krym od konce února vysláno 16 tisíc vojáků. Putin se těmto číslům brání s tím, že "Rusko nikdy neřeklo, kolik vyslalo vojáků na Ukrajinu". Podle USA mají ruské jednotky kompletní operační kontrolu nad poloostrovem a přibližně šest tisíc pozemních a námořních jednotek.

Podobně se i názor různí ohledně toho, zdali má Rusko právo být na Krymu. Rusko se hájí smlouvou se sousedními zeměmi, dle které může Rusko na Krym vyslat až 25 tisíc vojáků. Podle Sergejeva je přítomnost ruských vojáků na Krymu agrese, americká vláda zase považuje ruskou vojenskou akci na Ukrajině za nebezpečnou hru s potenciálně devastujícími důsledky.

Kam dál?
USA, NATO a EU provokují Moskvu prohlášením o Ukrajině (28.2. 2014)
SACEUR zmírňuje napětí mezi NATO a Ruskem (28.2. 2014)

Zdroj: CNN (USA)

---

Ruská armáda dokončila vojenské cvičení u svých západních hranic

Ruský prezident Vladimir Putin ukončil neplánované vojenské cvičení západního a centrálního okruhu ruské armády. Učinil tak poté, co zpráva ruského ministra obrany zhodnotila, že vojenské manévry trvající od minulé středy dopadly úspěšně, uvedl mluvčí prezidentské kanceláře Dmitry Peskov. Vojenského cvičení se zúčastnilo až 15 tisíc vojáků, 90 letadel, 880 ozbrojených vozidel a tanků a na 80 válečných lodí.

Poslední fázi manévrů přihlížel sám ruský president, který navštívil vojenský prostor Kirillovsk v leningradském regionu na severozápadě Ruska. Závěr rozsáhlého cvičení byl nicméně trochu pokažen sněhovou bouří, kvůli které nedošlo k plánovanému nasazení ruských výsadkářů. Ačkoliv k cvičení došlo v kontextu probíhající krize na Ukrajině, podobná cvičení probíhají v Rusku údajně pravidelně a s ukrajinskou krizí nesouvisí.

Kam dál?
Generálové NATO a Ruska zůstanou kvůli Ukrajině v kontaktu (25.2. 2014)

Zdroj: Russia Today (Rusko)

---

USA přerušily vojenské styky s Ruskem

Spojené státy americké zmrazily v souvislosti s událostmi na Ukrajině veškeré vojenské styky s Ruskem, včetně společných vojenských cvičení či návštěv přístavů, uvedlo americké ministerstvo obrany. Ačkoliv jsou podle Pentagonu vojenské vztahy s Ruskem velice cenné, kvůli událostem na Ukrajině je bylo nutno přerušit. Pozastaveno tak bylo například plánování společných vojenských setkání a konferencí.

"Vyzýváme Rusko, aby de-eskalovalo krizi na Ukrajině a aby se ruské jednotky působící na Krymu vrátily zpět na své základny," uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Pentagon při té příležitosti zároveň vyvrátil tvrzení, že by americké námořnictvo vyslalo kvůli krizi do oblasti svá plavidla. Americké námořnictvo údajně v současnosti pouze pokračuje v naplánovaných operacích a cvičeních se svými partnery v regionu.

Kam dál?
Americké válečné lodě vpluly do Černého moře (6.2. 2014)
Rusko testuje nové rakety, tvrdí USA (30.1. 2014)

Zdroj: ITAR-TASS (Rusko)