natoaktual.cz

Finské letectvo čeká v létě mise air policing v Rumunsku

Finské vzdušné síly vyšlou v létě do Rumunska stíhací letouny, které se přidají k mírovým misím Severoatlantické aliance s názvem Air Policing a Air Shielding.

Finská jednotka bude čítat maximálně osm stíhacích letounů F/A-18 Hornet a sto letců, kteří budou nasazeni na letecké základně Mihail Kogălniceanu na jihovýchodě Rumunska.

Finové budou operovat společně se stíhačkami Typhoon britského Královského letectva, které od dubna létaly po boku stíhaček F-16 rumunského letectva.

„Pro finské letectvo je cílem nasazení posílit naši integraci do vzdušných sil NATO, dále prohloubit bilaterální spolupráci s britským letectvem a rozvíjet naši schopnost operovat ze spojenecké letecké základny,“ uvedl velitel vzdušných sil Finska Juha-Pekka Keränen.

Letouny účastnící se air policingu sledují a chrání integritu aliančního vzdušného prostoru. Air shielding naproti tomu spočívá ve zvýšené přítomnosti stíhaček a jednotek protivzdušné obrany ve východním křídle NATO.

Zdroj: NATO

Humanitární molo u Gazy bude zprovozněno už o tomto víkendu

Molo, které postavila americká armáda na pobřeží Gazy, bude brzy zprovozněno.

Pomoc by tak mohla začít proudit k Palestincům již příští týden, pokud časový plán nezpozdí počasí nebo logistické problémy.

Projekt je považován za způsob, jakým chce americký prezident Joe Biden ukázat svým kritikům, že podniká kroky k řešení humanitární krize v Gaze, a zároveň obejít neochotu izraelské vlády otevřít své pozemní hranice pro kamiony s pomocí.

Americké síly budou u pobřeží Gazy pomáhat s dodávkami potravin, vody, léků a další pomoci.

Bezpečnost projektu zajišťují izraelské obranné síly. Mise je riskantní, protože se americký personál může dostat pod palbu ze strany Hamásu i náletů Izraele.

Zdroj: Politico(USA)

Americký podmořský dron Manta prošel prvním testem v oceánu

Americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) oznámila, že u Kalifornie prošel prvními testy obrovský podmořský dron Manta Ray, který byl sestrojen tak, aby se mohl pohybovat po oceánech „velmi dlouhou dobu“ bez doplňování paliva.

„Naše úspěšné testování Manta Ray v plném měřítku potvrzuje připravenost vozidla na postup do reálného provozu,“ uvedl vedoucí programu Kyle Woerner.

Cílem projektu je využít pohyb oceánu k pohonu ponorného dronu tak, aby mohl zůstat na hladině mnohem déle než současné podmořské drony. Takové stroje by pak mohly pomoci při pátrání po čínských nebo ruských ponorkách.

USA nejsou jediným státem, který se v této oblasti snaží o vývoj. Rusko oznámilo, že vyrobilo ponorkový dron s dlouhým dosahem, nazvaný Poseidon. Vypadá podobně jako torpédo, ale je poháněn jadernou energií a může nést jadernou hlavici.

Zdroj: Defense One(USA)

Rusko zvyšuje výrobu zbraní pro válku na Ukrajině

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil zvýšit výrobu zbraní pro válku na Ukrajině.

Ministerstvo obrany to uvedlo poté, co Spojené státy americké schválily odložený balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě přesahující šedesát miliard dolarů.

„Pro udržení požadovaného tempa ofenzívy je nutné zvýšit objem a kvalitu zbraní a vojenské techniky dodávané vojskům, především zbraní,“ řekl Šojgu.

Zatímco ruské jednotky postupují na klíčových místech podél tisíc kilometrů dlouhé frontové linie, někteří ruští představitelé vyjádřili obavy, že podpora USA povede k eskalaci konfliktu.

Ukrajinským jednotkám dochází munice. Kvůli přesile byly nuceny takticky ustoupit z nejméně tří vesnic na východě země. Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj varoval, že zemi hrozí další ztráta území, pokud jí Západ rychle nedodá zbraně.

Zdroj: Al Džazíra(Katar)

Niger: ruské a americké vojenské síly působí na stejné základně

Ruské a americké jednotky pobývají již několik týdnů na stejné vojenské základně v Nigeru.

Obě armády se tak dostaly do těsné blízkosti v době zvýšeného napětí kvůli válce na Ukrajině a v době, kdy vládnoucí junta v zemi dala najevo přání, aby americké jednotky odešly.

Ruská přítomnost na základně byla hlavním bodem sporu mezi USA a nigerskou vojenskou juntou, která se chopila moci po převratu loni v létě.

Po vypjaté březnové návštěvě amerických diplomatů v Nigeru oznámili nigerští představitelé, že ukončují dohodu, která od roku 2014 umožňovala působení amerických vojáků a civilních zaměstnanců v zemi. Americká armáda nyní spolupracuje s nigerskými představiteli na provedení spořádaného stažení vojáků ze země.

Rusko a Niger se letos v lednu dohodly na posílení svých vojenských vazeb. Rusko v dubnu poslalo do Nigeru vybavení a sto vojenských instruktorů.

Zdroj: CNN(USA)

Skupina zemí NATO chce zvýšit výdaje na obranu

Několik členských zemí Severoatlantické aliance požaduje, aby byl cíl obranných výdajů zvýšen ze současných dvou procent HDP na tři.

 Uvedl to nejvyšší představitel EU pro obranu Timo Pesonen.

Tlak na zvýšení výdajů přichází v době, kdy se ruská válka na Ukrajině vleče již třetím rokem.

„Lidé spekulují, jak dlouho bude válka trvat, což je podle mého názoru zbytečná spekulace, protože hrozba zůstane,“ řekl Pesonen.

Jeho slova přišla několik dní poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že spojenci „musí jít dál“ než na dvě procenta HDP, což je cíl stanovený před deseti lety v důsledku ruské anexe Krymu. Hrozba ze strany Moskvy od té doby jen vzrostla.

V současnosti vydávají na obranu více než tři procenta HDP jen tři alianční země: USA, Polsko a Řecko.

Zdroj: Politico(USA)

USA a EU sledují vojenskou spolupráci KLDR a Íránu

Spojené státy americké a Evropská unie pozorují Pchjongjang a Teherán kvůli případné vojenské spolupráci, protože Írán potvrdil návštěvu severokorejské delegace v zemi.

Spojené státy „využijí všechny dostupné nástroje, včetně zákazů a sankcí, k řešení takových aktivit“, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí USA.

Unijní mluvčí sdělil, že EU rovněž „pozorně sleduje vztahy mezi Íránem a KLDR a jejich potenciální spolupráci, pokud by porušovala stávající sankce OSN“.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání však jakékoliv podezření na spolupráci v oblasti jejich raketových programů odmítl s tím, že se jedná o „tendenční spekulace“ založené na nepravdivých zprávách.

Írán je motivován k získání raket ze Severní Koreje „vzhledem k současnému přístupu Íránu, který se snaží obklíčit Izrael pomocí raket dodávaných svým zástupcům – Hizballáhu, Hamásu a Hútíům,“ uvedl výzkumník Robert Peters.

Zdroj: Voice of America (USA)

USA uvalily další sankce kvůli pomoci ruské armádě

Spojené státy americké vyhlásily sankce na více než 300 ruských a mezinárodních subjektů, včetně některých v Číně a Turecku.

Důvodem je poskytování podpory ruské armádě.

Nová opatření odrážejí obavy Washingtonu z Číny a dalších zemí, které poskytují prostředky pro udržení ruské vojensko-průmyslové základny. Na seznamu jsou dvě čínské skupiny, které Moskvě dodávaly nitrocelulózu, složku střelného prachu a raketového paliva, a také ruští dovozci těchto chemikálií.

„Dnešní opatření dále naruší a znehodnotí ruské válečné úsilí tím, že půjdou po jeho vojensko-průmyslové základně a únikových sítích, které ji pomáhají zásobovat,“ uvedla ministryně financí USA Janet Yellen.

Čínské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že Čína „rozhodně odmítá“ to, co označilo za „nezákonné jednostranné sankce“. Uvedlo, že Peking „dohlíží na vývoz zboží dvojího užití v souladu se zákony a předpisy“.

Zdroj: The Financial Times(Velká Británie)

Moskva vystavuje západní zbraně ukořistěné na Ukrajině

Vojenská technika včetně tanků, které Rusko ukořistilo na Ukrajině, je vystavena v moskevském Parku vítězství. Výstava předchází oslavám Dne vítězství.

Na měsíc trvající výstavě bude k vidění přibližně 30 tanků, obrněných vozidel a dalších zbraní, které prý Ukrajině darovaly různé země včetně USA, Velké Británie, Německa, Francie, Švédska, Austrálie a Jihoafrické republiky.

Reportáž ruské státní televize popisuje akci jako oslavu úspěchu Ruska „proti ukrajinským ozbrojencům a jejich západním stoupencům“.

Mezi předváděnými vozidly byl i německý tank Leopard 2, bojový tank M1 Abrams americké výroby nebo obrněné vozidlo Bradley a další.

Někteří zpochybnili autenticitu výstavy sponzorované ministerstvem obrany, zejména proto, že Jihoafrická republika Ukrajině žádné vybavení od počátku invaze nedarovala. Na výstavě je však k vidění nejméně jedno vozidlo označené vlajkou této africké země.

Zdroj: Euronews(Francie)

Polsko se neshodne v otázce jaderných zbraní

Polsko by mohlo být vystaveno ruským útokům, varoval náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna poté, co Varšava prohlásila, že na svém území umístí jaderné zbraně Severoatlantické aliance, aby posílila východní křídlo NATO.

Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že Varšava je „připravena“ hostit jaderné zbraně NATO. Vysloužil si tak kritiku Szejny, který uvedl, že prezident měl svá slova „nejprve konzultovat s vládou“ a že výroky o umístění jaderných zbraní vystavují Varšavu riziku ruských raketových úderů.

Varšava podporuje akce a iniciativy NATO určené k posílení jaderného odstrašení Aliance, v neposlední řadě program sdílení jaderných zbraní, který se týká využití jaderných zbraní pro kolektivní obranu všech členů NATO. O umístění jaderných zbraní v Polsku se však bude v budoucnu diskutovat.

Zdroj: Newsweek(USA)

Rusko denně postupuje na východě Ukrajiny

Ruské síly na Ukrajině dosahují na denní bázi taktických úspěchů.

 Územní zisky se jim daří v několika oblastech na východě země. Tyto pokroky zdůrazňují naléhavou potřebu munice a zbraní pro Kyjev od Spojených států a dalších spojenců.

I když jsou zisky spíše skromné, přibližně několik set metrů až jeden kilometr území, jsou téměř každodenní a obvykle se odehrávají na několika místech najednou.Přestože se očekávají další taktické úspěchy Ruska, renomovaný Institut pro studium války podotýká, že ukrajinská obrana pravděpodobně zatím nebude přemožena.

Ve světle územních ztrát se ukrajinští vojenští blogeři zaměřují na oficiální komunikaci Kyjeva a obviňují ozbrojené síly ze stále více nerealistických aktualizací z bojiště.

Minulý týden jeden z ukrajinských blogů podal již několikátou stížnost na mluvčí armády a označil je za nekompetentní. Zdálo se, že velitel ukrajinské armády Syrskyj na tyto obavy reaguje ve svém nedávném příspěvku na Telegramu a naznačuje, že nedorozumění byla způsobena plynulostí vývoje.„Situace se dynamicky mění, některé pozice se obměňují několikrát denně, což vede k nejednoznačnému chápání situace,“ napsal.

Syrskyj však také uznal, že se celková situace Ukrajiny zhoršila. „Situace na frontě se vyhrotila. Ve snaze chopit se strategické iniciativy a prolomit frontovou linii nepřítel soustředil své hlavní úsilí do několika směrů, čímž vytvořil významnou převahu v několika částech fronty,“ podotkl.

Zdroj: CNN(USA)

Stoltenberg: Ukrajina je na „nezvratné cestě“ do NATO, podpora bude pokračovat

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg jednal při své návštěvě Kyjeva s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o současném stavu války a budoucí podpoře ze strany aliančních zemí.

Oba představitelé hovořili o přípravách na červencový summit NATO. „Spojenci se již dohodli, že plánují větší roli NATO při koordinaci bezpečnostní pomoci a výcviku pro Ukrajinu,“ uvedl Stoltenberg.

„K udržení naší podpory také potřebujeme víceletý finanční závazek. Ukázat, že naše podpora Ukrajině není krátkodobá a ad hoc, ale dlouhodobá a předvídatelná. Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát.“

Generální tajemník také vyzdvihl otázku ukrajinského členství v NATO: „Správné místo Ukrajiny je v NATO. Ukrajina se stane členem NATO. Práce, kterou nyní podnikáme, vás přivádí na nezvratnou cestu k členství v NATO, takže až nadejde správný čas, Ukrajina se stane členem NATO.“

Stoltenberg během svého pobytu na Ukrajině navštívil také ukrajinský parlament a Univerzitu národní obrany, kde pozdravil příslušníky ozbrojených sil Ukrajiny. Setkal se také se zaměstnanci zastoupení NATO na Ukrajině, aby jim poděkoval za jejich službu a obětavost.

Zdroj: NATO

Americké lodě pracují na výstavbě mola pro pomoc Gaze

Loď amerického námořnictva a několik armádních plavidel jsou zapojeny do pomoci pro Pásmo Gazy.

U pobřeží enklávy budují plovoucí platformu, která má dle vyjádření Pentagonu přijít na nejméně 320 milionů dolarů. Přístavní plošina by měla umožnit dodávky humanitární pomoci válkou zdevastovanému území.

Americká armáda by měla molo sestavit na moři a následně posunout k pevnině, aby vojáci nemuseli na souš. Z bezpečnostního i logistického hlediska jde o velmi náročnou operaci, jelikož přístav musí být chráněn před teroristy.

Na provozu přístavu by se poté mělo podílet okolo tisíce amerických vojáků. Izraelská armáda uvedla, že teroristé z Hamásu na jedno z mol, které je již nyní v provozu a přes které už proudí humanitární pomoc, vystřelili z granátometů.

Zdroj: Associated Press(USA)

Austrálie posiluje vojenskou pomoc Ukrajině

Austrálie oznámila další balíček vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát by měl Kyjev obdržet podporu v hodnotě přibližně 65 milionů dolarů.

Země se řadí mezi největší donátory ukrajinským obráncům mimo státy Severoatlantické aliance.

Balíček zahrnuje financování dronů, systémů protivzdušné obrany, nafukovacích člunů, elektrických agregátů a také vybavení, jako jsou helmy, masky a boty. Dodatečné financování oznámil australský vicepremiér Richard Marles během své krátké návštěvy Ukrajiny.

Austrálie je už delší dobu součástí mnohonárodního programu, který pomáhá ve výcviku ukrajinských vojáků na území Velké Británie. Canberra se také připojila k takzvané „koalici dronů“ vedené Spojeným královstvím, aby posílila ukrajinskou protivzdušnou obranu. Nový balíček zvýší celkovou finanční podporu Austrálie Kyjevu na více než 650 milionů dolarů.

Vláda v Canbeře také uvalila sankce a omezení na stovky ruských politiků, včetně prezidenta Vladimira Putina, vojenské velitele a oligarchy. Jsou to nejrozsáhlejší sankce, jaké kdy Austrálie uvalila. Kromě toho Canberra také zakázala dovoz ruské ropy, uhlí a plynu.

Zdroj: Voice of America(USA)

Kanadská armáda obvinila důstojníka z hanlivých komentářů o nadřízených a spojencích v NATO

Kanadská vojenská policie obvinila vysokého armádního důstojníka z hanlivých a neloajálních komentářů o svých vojenských nadřízených a také o spojencích v rámci Severoatlantické aliance během mise v zahraničí.

 Veterán z afghánské války plukovník Robert Kearney čelí obvinění z „chování na úkor dobrého pořádku a disciplíny“.

V krátkém prohlášení tamní ministerstvo obrany uvedlo, že plukovník Robert Kearney, toho času asistent náčelníka štábu Sboru rychlé reakce spojeneckých sil v Innsworthu ve Velké Británii, byl obviněn z pěti případů předsudečného chování, porušení pořádku a kázně.

Obvinění přišla poté, co vojenská policie loni na podzim obdržela stížnost na odřad v německém Geilenkirchenu. K prvnímu přestupku údajně došlo již před třemi lety, ty zbývjící čtyři následovaly během roku 2023. Stát se měly na území Velké Británie a v Rumunsku. Případem se nyní bude zabývat vojenská justice.

Zdroj: CBC(Kanada)

Ukrajina: Bojové jednotky byly na východě donuceny takticky ustoupit

Podle velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského byly ukrajinské jednotky nuceny takticky ustoupit ze tří vesnic na východě. Jde o vesnice západně od města Avdijivka, které letos v únoru obsadily ruské ozbrojené síly.

Rusko dále pokračuje v útocích podél celé frontové linie, která je dlouhá více než tisíc kilometrů. Situace se bude zhoršovat, dokud se do bojových zón nedostanou tolik potřebné zbraně z vojenského balíku americké pomoci.

Balík pomoci v hodnotě 61 miliard dolarů byl po dlouhé době konečně schválen.

„Moskevské síly mají možnost postupovat vpřed v okolí Avdijivky a mohou ohrožovat i nedaleké město Časiv Jar. Jeho dobytím by Rusko mohlo získat kontrolu nad návrším, z něhož by mohlo dále útočit na klíčová města tvořící páteř obrany východní Ukrajiny,“ zhodnotil americký Institut pro studium války (ISW).

Podle ISW by postup Ruska vpřed neměl v nejbližší době způsobit zhroucení ukrajinských obraných linií.

Zdroj: Associated Press News (USA)

Proč by neměla americká armáda věřit umělé inteligenci?

Americké ministerstvo obrany zkoumá, jak mohou být velké jazykové modely (LLM) užitečné pro armádu. LLM je umělá inteligence (AI), která napodobuje lidskou komunikaci a odpovídá na dotazy uživatelů.

Na jaře 2022 ministerstvo obrany zřídilo úřad pro digitální a umělou inteligenci. Ten měl za úkol prozkoumat, jak by AI mohla pomáhat ozbrojeným silám.

V listopadu 2023 vyšla strategie ministerstva obrany pro zavedení AI v armádě. Několik složek amerických ozbrojených sil s LLM experimentuje. Využívají je pro válečné hry, vojenské plánování a základní administrativní úkoly.

Navzdory velkému nadšení pro AI a LLM v Pentagonu jsou však na místě obavy z rizik, které tyto technologie přináší. Obě technologie mohou být užitečné, ale jejich jednání je obtížné předvídat a mohou provádět nebezpečné kroky, které mohou eskalovat.

Neměly být používány k přijímání rozhodnutí s vysokou mírou rizika, zvláště v bojových situacích. To ale neznamená, že by armády neměly AI nebo LLM využívat.

Zdroj: Foreign Affairs (USA)

Japonsko v příštích letech výrazně zvýší výdaje na obranu

Koncem roku 2022 Japonsko zahájilo program na posílení své obrany. Jedním z klíčových cílů programu mají výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Toho chce japonská vláda dosáhnout do konce fiskálního roku 2027.

Potřeba posílit výdaje na obranu v Japonsku zesílila v souvislosti s rychlou vojenskou modernizací Číny a jejími kroky vůči Tchaj-wanu a také s vlnou raketových startů ze strany Severní Koreje, která disponuje také jadernými zbraněmi.

Podle expertní skupiny však bude muset japonská vláda čelit řadě překážek pro splnění cíle 2 % HDP na obranu. Jednou z nich je prudký nárůst cen a oslabení jenu.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

Miliony Afghánců utekly před válkou do Pákistánu, dnes jim hrozí deportace

Během desetiletí válek uprchlo do Pákistánu zhruba 1,7 milionu Afghánců. Žijí v Pákistánu nelegálně bez jakékoliv dokumentace a nyní jsou terčem tvrdých opatření proti migrantům.

Od října loňského roku, kdy začaly represe nelegálních migrantů z Afghánistánu, se „domů“ vrátilo přibližně 600 tisíc z nich.

V Pákistánu žijí děti Afghánců, které se zde narodily a vyrostly a mají dnes vlastní děti. Ti Afghánci, kteří v Pákistánu i na nadále zůstávají, se stáhli ještě více do ústraní. Mnoho z nich opustilo svá zaměstnání a jen zřídka opouští své úkryty v komunitách, aby se zbytečně nevystavili deportaci.

Zdroj: Yahoo News (USA)

Pokud se Sýrie zapojí do války v Gaze, zakročíme, varoval Izrael

V posledních měsících došlo k několika útokům na íránské cíle v Sýrii. Z útoků je obviňován Izrael. Útoky na íránská aktiva vyvrcholily 1. dubna náletem na budovu nacházející se vedle teheránského konzulátu v Damašku, kde přišlo o život sedm velitelů íránských revolučních gard.

Vláda syrského prezidenta Bašára Asada se snaží balancovat svoji věrnost těmto zemím uprostřed konfliktů na Blízkém východě.

Sýrie má historické konexe jak k Íránu, tak k Rusku kvůli jejich podpoře během 13 let dlouhé občanské války. Podle neznámého západního diplomata Izraelci jasně varovali Sýrii, aby se nezapojovala do války v Gaze jinak zničí režim Asada.

Zdroj: The Times of Israel (Izrael)

USA hrozí Číně novými sankcemi kvůli její podpoře ruskému zbrojnímu průmyslu

Americký ministr zahraničí Antony Blinken navštívil Čínu pět měsíců po vcelku úspěšném summitu mezi prezidentem Joem Bidenem a prezidentem Si Ťin-pchingem.

Blinken jednal se svým protějškem, čínským ministrem zahraničí Wang I.

Podle Wanga je nedávné zlepšení vztahů ohroženo. Spojené státy americké hrozí sankcemi vůči čínským společnostem za dodávky materiálů pro ruský obranný průmysl a zpřísňují kontroly vývozu vyspělých počítačových čipů.

Blinken upozornil Wanga, že sankce by nemusely přijít pouze ze strany USA, ale i ze strany evropských spojenců, kteří souhlasí s tím, že Čína živí snahu Vladimira Putina dobýt Ukrajinu. Čína toto považuje za vměšování do obchodních vtahů s blízkým strategickým partnerem. Obnovené napětí mezi oběma stranami by podle Wanga mohlo vést zpět k rivalitě, konfrontaci, a dokonce ke konfliktu.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Turecký prezident Erdogan jednal s iráckým premiérem o bezpečnosti a PKK

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se setkal v Bagdádu s iráckým premiérem Mohammedem Shia’ Al Sudanim.

Jednali spolu o bezpečnostní, hospodářské a energetické spolupráci.

V rámci bezpečnosti se obě strany domluvily na společných krocích proti ozbrojené skupině Strana kurdských pracujících (PKK), která se usídlila na severu Iráku a je označována Tureckem, západními spojenci i Irákem za teroristickou skupinu.

Erdogan s Al Sudanim podepsal desetiletou dohodu o správě vodních zdrojů. Dále se dohodli na spolupráci při rozvoji výstavby cest v hodnotě 17 miliard dolarů. Hodnota bilaterálního obchodu mezi Tureckem a Irákem byla loni 20 miliard dolarů, což je o 4 miliardy dolarů méně než v roce 2022.

Zdroj: Al-Džazíra (Katar)

Americké rakety dlouhého doletu dodané Ukrajině znovu rozvířily německou debatu o systému Taurus

Spojené státy americké oznámily, že poskytly Ukrajině rakety dlouhého doletu (ATACMS).

To znovu přitáhlo pozornost k probíhajícím debatám o dodávkách německých řízených střel Taurus ukrajinským silám. Německý kancléř Olaf Scholz spolu s většinou německých zákonodárců opakovaně odmítl dodávky systému Taurus. Během setkání s britským premiérem Rishim Sunakem Scholz znovu potvrdil svůj nesouhlas s poskytnutím raket Taurus.

Postoj kancléře Scholze vyvolal ostrou kritiku ze strany opozice. Křesťanskodemokratická unie (CDU) je pro vyslání systému Taurus na Ukrajinu. Pro dodání systému Taurus jsou i někteří členi Scholzovy koalice, konkrétně Zelení a liberálové z FDP. Střely Taurus KEPD-350 jsou považovány za jeden z nejmodernějších zbraňových systémů bundeswheru a mohly by Ukrajině pomoct udělat pokrok v bojích s Ruskem.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

Velká Británie a Německo prohlubují obrannou spolupráci

Britský premiér Rishi Sunak a německý kancléř Olaf Scholz se dohodli na užší obranné spolupráci.

Sunak uvítal možnost užší spolupráce s Německem po tom, co oznámil zvýšení výdajů na obranu na 2,5 % HDP do roku 2030. Během schůzky oznámili společné plány na vývoj dálkově řízených dělostřeleckých systémů ráže 155 mm a projednali spolupráci na energetických projektech. Oba lídři se shodli, že se musí Evropa sjednotit a podporovat Ukrajinu v boji proti Rusku tak dlouho, jak to bude nutné.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Stoltenberg letěl v německém stíhacím letounu Eurofighter

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg navštívil 73. taktickou letku německého letectva na letišti Rostock-Laage.

Během návštěvy se Stoltenberg posadil do jednoho ze stíhacích letounů Eurofighter a s německým pilotem vyrazil na jedinečný životní zážitek. Za letu byl Stoltenberg svědkem a účastníkem několika leteckých manévrů, doplňování paliva ve vzduchu a také si vyzkoušel letoun pilotovat.

Stoltenbergova návštěva měla velký význam pro bundeswehr. „Dnešní den byl pro nás samozřejmě velmi důležitý, protože jsme mohli generálnímu tajemníkovi NATO předvést schopnosti německého letectva, zejména zbraňové systémy letounů Eurofighter,“ poznamenal velitel německých vzdušných sil generál Ingo Gerhartz.

Zdroj: Welt (Německo)

Ukrajinská armáda nabízí při rekrutaci možnost volby

Ukrajina se snaží pomocí nových metod rekrutovat nové vojáky do armády.

Předchozí odvody mužů do boje proti Rusku se setkaly se skepsí veřejnosti, a proto museli představitelé obrany a vojenských jednotek přehodnotit své postupy.

Nový nábor bojeschopných Ukrajinců probíhá na webových stránkách pracovních agentur, v informačních centrech, na billboardech a sociálních sítích. Hlavním mottem náboru je prvek volby. Uchazeči si mohou vybrat jednotku a funkci, která odpovídá jejich schopnostem, a také například dobu, po kterou budou sloužit.

Oficiální nábory jsou doprovázeny přímým oslovováním civilistů jednotlivými vojenskými jednotkami. Několik brigád a menších jednotek zahájilo nebo zintenzivnilo vlastní náborové kampaně.

„Taková náborová kampaň je něco nového, ale nevyřeší vážný nedostatek vojáků. Ten by plně vyřešila pouze mobilizace,“ uvedl vojenský odborník Michael Kofman z think tanku Carnegie Endowment for International Peace. Příští měsíc má vstoupit v platnost mobilizační zákon, který ukládá mužům povinnost aktualizovat u úřadů své odvodní údaje.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Ukrajina pozastavila konzulární služby pro bojeschopné muže žijící v zahraničí

Ukrajinské úřady pozastavily konzulární služby pro ukrajinské muže v zahraničí, kteří jsou v bojeschopném věku.

Ukrajinská armáda se potýká s problémy na frontové linii v bojích proti Rusku částečně kvůli nedostatku vojáků. Konzulární úřady vydají nové dokumenty pouze těm mužům, kteří se vrátí na Ukrajinu.

Ukrajinská vláda přijala mobilizační zákon, který vstoupí v platnost v květnu. Zákon zpřísňuje tresty pro ty, kteří se vyhýbají odvodu, a ukládá mužům povinnost aktualizovat svou vojenskou registraci. Ukrajinští muži mají od začátku invaze až na některé výjimky zakázáno vycestovat ze země. Někteří však nežili na Ukrajině už před začátkem války a další tisíce uprchly ze země nelegálně.

Zdroj: France 24 (Francie)

V Rusku byl zatčen jeden z náměstků ministra obrany

Náměstek ministra obrany Timur Ivanov byl zatčen pro podezření z braní úplatků.

Podle ruské tiskové agentury TASS měl Ivanov přijmout úplatek v hodnotě nejméně jednoho milionu rublů. Pokud bude prokázána jeho vina, hrozí mu až 15 let za mřížemi. Ivanov byl o svém zatčení předem informován. Ivanov je jedním z dvanácti náměstků ministra obrany Sergeje Šojgua.

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

USA zvažují uvalení sankcí na izraelskou ultraortodoxní vojenskou jednotku

Spojené státy americké se chystají uvalit sankce na izraelskou vojenskou jednotku.

Prapor Netzah Jehuda byl původně zřízen pro ultraortodoxní židy a jejich potřeby, ale stal se spíše oblíbenou jednotkou radikálních pravicových osadníků.

Netzah Jehuda byl v průběhu let obviněn z několika případů porušování lidských práv Palestinců na Západním břehu Jordánu před útokem Hamásu na Izrael. Zpráva o sankcích vyvolala v Izraeli rozhořčené reakce. Pokud by došlo k uvalení sankcí, prapor Netzah Jehuda by nesměl používat americké vybavení včetně zbraní a munice. To by pro izraelské ozbrojené síly (IDF) znamenalo rozpustit prapor nebo ho uvést do speciální pohotovosti, dokud nebudou sankce zrušeny.

„Prapor Netzah Jehuda je nedílnou součástí IDF, ale je to jednotka, za kterou by se měla jakákoliv armáda stydět,“ uvedl politolog a odborník na izraelsko-palestinský konflikt z King’s College v Londýně Ahron Bergman.

„Moji izraelští kolegové mě budou nenávidět, když řeknu, že Prapor Netzah Jehuda je něco jako Wagnerova skupina v izraelském stylu,“ dodal Bergman. Podle Bergmana jsou očekávané sankce ze strany USA jasným vzkazem pro Izrael, který nedělá dost pro vyšetřování nezákonných akcí svých vojáků, a když už se rozhodnou vyšetřovat, trest je příliš mírný.

Zdroj: France 24 (Francie)

Britské výdaje na obranu se do roku 2030 zvýší na 2,5 % HDP

Britský předseda vlády Rishi Sunak slíbil navýšení výdajů na obranu.

Do roku 2030 by obranné výdaje měly dosáhnout 2,5 % HDP. Podle Sunaka by se výdaje v následujících letech postupně zvyšovaly tak, aby v roce 2030 dosáhly 87 miliard liber.

Nové investice do obrany by umožnily vytvoření vlastních muničních zásob a další financování již probíhajících programů ministerstva obrany. Bohužel nové investice nezmění velikost britských ozbrojených sil a ani nezvrátí škrty v počtu vojáků.

Zdroj: BBC News (Velká Británie)

Britský premiér slibuje dosud největší vojenskou pomoc Ukrajině

Britský premiér Rishi Sunak přislíbil zatím největší vojenskou pomoc pro Ukrajinu a varoval, že Vladimir Putin se v případě ruského vítězství nezastaví na polské hranici.

Britská pomoc by měla zahrnovat 400 vozidel, více než 1 600 raket, 4 miliony nábojů, 60 člunů a 500 milionů dolarů jako finanční podporu. „Ukrajinské síly statečně pokračují ve své obraně, ale potřebuji naši pomoc. A potřebují ji teď. Tento balík pomoci jim zajistí vše potřebné k obraně proti Rusku,” podotkl Sunak.

Velká Británie se v průběhu dvou let plnohodnotné ruské agrese zavázala k pomoci Ukrajině ve výši téměř 12 miliard dolarů, přičemž 7,1 miliard je vojenská pomoc, zbytek byla humanitární a ekonomická podpora.

„Nikdy nenecháme svět zapomenout na existenční bitvu, kterou Ukrajina vede a s naší trvalou podporou i zvítězí,“ dodal britský ministr obrany Grant Shapps.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Britský zbrojní průmysl přechází do válečného režimu

Britský premiér Rishi Sunak prohlásil, že britský zbrojní průmysl přejde do válečného režimu, a zároveň oznámil největší finanční injekci do obrany za poslední dvě dekády ve výši zhruba 100 miliard dolarů.

Příslib padl při jeho návštěvě Polska, kde také představil plán na navýšení obranných výdajů na 2,5 % HDP do roku 2030. Britský předseda vlády dodal, že tento plán udělá z Británie suverénně „největší vojenskou sílu v Evropě” a ukáže nepřátelům, jak je Británie „přímočará a odhodlaná”.

Sunak ve svém prohlášení také citoval Winstona Churchilla: „Naléhat na připravenost obrany neznamená přivolávat válku. Pokud by totiž válka byla bezprostřední přípravou na obranu, bylo by už příliš pozdě.“

Zdroj:The Telegraph (Velká Británie)

Šéf NATO pochválil Polsko za investice do obrany

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg pochválil Polsko za výdaje na obranu, které dosahují téměř 4 % HDP.

Více nedává žádný člen Severoatlantické aliance. Řekl to při své návštěvě Varšavy, kde mimo jiné vyzdvihl také klíčovou roli Polska při pomoci Ukrajině a válečným uprchlíkům.

Šéf NATO dále prohlásil, že 10 tisíc aliančních vojáků na území Polska vysílá jasný signál, že Aliance je připravena a ochotna bránit všechny své členy.

Spolu s polským premiérem Donaldem Tuskem a britským premiérem Rishim Sunakem navštívil základnu poblíž Varšavy a podotkl, že velmi vítá rozhodnutí Velké Británie poslat Ukrajině další vojenskou pomoc a ochotu navýšit britské obranné výdaje na 2,5 % HDP do roku 2030.

Stoltenberg novinářům také sdělil, že se neobává změny ve vzájemných vztazích mezi Spojenými státy a zbytkem NATO po případném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Američané podle něj jsou a budou i nadále „silným a loajálním spojencem“.

Zdroj: Polskie Radio(Polsko)

Příchod ruských vojáků ukončil americkou přítomnost v Nigeru

Spojené státy ukončily svou vojenskou přítomnost v Nigeru po příchodu ruských ozbrojených sil do země.

Spolupráce Nigeru a Ruské federace byla vnímána jako nevyhnutelná po převratu, který svrhl demokraticky zvolenou vládu prezidenta Mohameda Bazouma. Nová orientace země na Moskvu je vnímaná jako strategické vítězství Kremlu.

Niger řídí vojenská junta kritizovaná Francií i Spojenými státy, které po převratu pozastavily vojenskou a ekonomickou pomoc ve výši téměř 600 milionů dolarů. Bezpečnostní a diplomatická spolupráce mezi Nigerem a Ruskem se od začátku roku zintenzivnila, přičemž ruské ministerstvo obrany v lednu prohlásilo, že obě země budou spolupracovat na „stabilizaci situace v regionu“. Vladimir Putin před měsícem telefonoval s vůdcem junty o plánu „rozvíjet vzájemně výhodnou spolupráci v různých oblastech“.

Stahování amerických jednotek ze země bylo zahájeno už v březnu, když mluvčí vojenské junty označil dohodu mezi nimi za nezákonnou a prohlásil, že „porušuje všechna ústavní pravidla“. Spojené státy o definitivním odchodu rozhodly minulý týden s tím, že přesun více než tisíce vojenských a civilních zaměstnanců může trvat měsíce. Osud amerických aktiv v zemi, včetně šest let staré základny bezpilotních letounů na severu země, je nejasný.

Zdroj: Financial Times(Velká Británie)

Americký senát schválil dlouho očekávanou pomoc Ukrajině

Americký senát podle očekávání schválil balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů.

Zákon by měl podle svých slov prezident Joe Biden podepsat ještě dnes a dodal, že dodávky pomoci by měly začít už tento týden.

Návrh zákona v celkové hodnotě 95 miliard dolarů zahrnuje také vojenskou podporu pro Izrael a zároveň humanitární pomoc Gaze (celkem 26 miliard) a 8 miliard pro Tchaj-wan. Spolu s ním putuje k prezidentovi také návrh na potenciální zákaz čínské aplikace TikTok, nové sankce vůči Íránu a podmínky využití zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu.

Čtyři návrhy zabalené do jednoho prošly hladce, pro bylo 79 senátorů, proti jen 18. „Dnes večer se k sněmovně připojila dvoustranná většina v senátu, aby reagovala na naši historickou úlohu v tomto kritickém čase,“ uvedl Biden v emotivním prohlášení.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Řecko a Španělsko jsou pod tlakem poskytnout Ukrajině systémy PVO

Řecko a Španělsko jsou pod silným tlakem spojenců ze Severoatlantické aliance a Evropské unie, aby Ukrajině poskytly více systémů protivzdušné obrany.

Ukrajinské vedení naléhavě žádá západní partnery o dalších sedm systémů protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty nebo sovětské S-300 v době zesilujících ruských útoků na civilní a energetickou infrastrukturu.

Na řeckého a španělského premiéra bylo naléháno ze strany ostatních lídrů zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu, který se uskutečnil minulý týden. Oba státy disponují minimálně 12 kusy systému Patriot a řadou sovětských systémů S-300.

„Patrioty můžete označovat jako systémy protivzdušné obrany pouze tehdy, když chrání lidské životy. Teď jsou jen ve skladech bez využití,” upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev ovšem zajímají i sovětské systémy S-300, které ukrajinské síly již využívají a mají pro ně adekvátně vycvičený personál.

Zdroj: Financial Times(Velká Británie)