natoaktual.cz

Zásahy aliančních stíhaček proti Rusku vzrostly o 20 %

Počet vzletů stíhaček Severoatlantické aliance proti ruským letounům nad Baltským mořem se v prvním čtvrtletí roku 2024 rapidně zvýšil. Aktivita aliančních stíhaček vzrostla o 20 % až 25 %, přičemž zvýšená aktivita ruských letounů je přisuzována nárůstu cvičení NATO.

V loňském roce podle NATO alianční stíhačky vzlétly více něž 300krát, aby zachytily ruské vojenské letouny většinou nad Baltským mořem. Od té doby však NATO zaznamenalo změnu ve skladbě ruských letadel spatřených v blízkosti spojeneckého území. Západní piloti už nepotkávají ruské stíhačky nebo strategické bombardéry, v tuto chvíli je většina zachycených letounů určená k pozorování nebo jde o dopravní letouny. Není zcela jasné, proč Rusko změnilo své chování, ale existuje předpoklad, že Moskva potřebuje své bombardéry a stíhačky na Ukrajině, kde boje nabývají na intenzitě.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

NATO posiluje ochranu evropské podmořské infrastruktury

Severoatlantická aliance zřídila jednotku na ochranu evropské podmořské infrastruktury a zvýšila tak dohled nad objekty, jako jsou plynovody a podmořské kabely kvůli obavám z útoku Ruska.

Poškození jakékoli kritické infrastruktury (KI) by narušilo fungování ekonomiky a společnosti. NATO a jeho spojenci výrazně posílili vojenské hlídky KI poté, co byl v loni poškozen plynovod Balticconnector a v roce 2022 rusko-německý plynovod Nord Stream.

Zdroj: Montel News (Norsko)

NATO: Rusové nemají jednotky pro strategický průlom na Ukrajině

Severoatlantická aliance pochybuje, že má Rusko zdroje na to dosáhnout významného průlomu na Ukrajině. Moskva bude ale dál pokrčovat v ofenzivě. „Rusové nemají počty potřebné k provedení strategického průlomu,“ tvrdí vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě generál Christoper Cavoli.

Podle Cavoliho Rusové nemají schopnosti a dovednosti, aby operovali v měřítku, které je nezbytné k využití jakéhokoli průlomu ve strategickou výhodu. Situaci Cavoli komentuje v době, kdy ukrajinské síly svádějí boje s ruskými jednotkami o kontrolu nad Vovčanskem. Je to klíčové město v severovýchodní Charkovské oblasti Ukrajiny.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) zpoždění dodávek pomoci ze západu napomohlo ruské ofenzívě tím, že to donutilo ukrajinské síly šetřit materiálem, což omezilo jejich schopnost se bránit. Moskevská armáda dle výpočtů ISW postoupila v oblasti Charkova maximálně osm kilometrů od společné hranice. Cílem Moskvy v regionu by mělo být vytvoření tzv. nárazníkové zóny, která by zabránila ukrajinským přeshraničním úderům na sousední ruskou Bělgorodskou oblast.

Zdroj: Euronews (Francie)

Vojenské kroky Ruska vyvolávají obavy o jižní křído NATO

Rusko údajně přesouvá více zdrojů do svého nejnovějšího středomořského centra v Libyi. Snaží se tím posílit svůj vliv v regionu a předstihnout západní rivaly. Podle několika zdrojů bylo v posledních týdnech do Libye vysláno nejméně 1800 ruských vojáků a žoldáků.

Libye nabízí Moskvě oporu ve Středomoří, ale i cestu do oblasti, která se někdy nazývá „pásmo převratů“. Jde o nestabilní země Sahelu, které se v důsledku nedávných politických nepokojů obrací na Rusko ve snaze oprostit se od francouzského a amerického vlivu.

Moskva buduje svůj vliv v Libyi už od svržení Muammara Kaddáfího v roce 2011, kdy se země rozdělila na několik válčících frakcí. Rostoucí vliv Ruska v oblasti západní a severní Afriky by mohl být hrozbou pro „měkký podbřišek Evropy“, který je už nyní zranitelný kvůli přetrvávajícím migračním tokům. Pokud se Moskvě podaří využít stálá námořní zařízení podél libyjského pobřeží její vliv v oblasti se upevní.

Zdroj: Newsweek (USA)

V Maďarsku skončilo alianční zdravotnické cvičení

V Maďarsku končí cvičení Vigorous Warrior 2024 spojené s cvičením Clean Care 2024, jehož cílem je řešit nejdůležitější otázky vojensko-lékařské oblasti v mnohonárodním prostředí pod záštitou NATO. Zúčastnilo se ho více než 1600 vojáků z 35 zemí Severoatlantické aliance a partnerských zemí. Maďarsko ...

Hlavním cílem letošního cvičení Vigorous Warrior bylo vzájemné poznání postupů v různých zemích, vyjasnění si odborných jazykových rozdílů a příprava na moderní výzvy. K těm patřilo zajištění mobility polních nemocnic a testování experimentů, jako je systém detekce epidemií.

Zdroj: SHAPE(NATO)

Rasmussen: NATO by mělo sestřelovat ruské rakety nad Ukrajinou

Členské země Severoatlantické aliance měly využívat protivzdušnou obranu ve východní Evropě k sestřelování ruských raket a bezpilotních letoun nad Ukrajinou. Prosazuje to bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Někteří členové NATO vyslali na začátku roku 2024 své stíhačky, aby pomohly...

Aliance by mohla udělat přesně totéž, aby pomohla Ukrajině sestřelit přilétající ruské drony a rakety, prohlásil Rasmussen. Úsilí chránit západní Ukrajinu by tímto způsobem mohlo být mnohem účinnější, přičemž by se Aliance vyhnula vyslání svých vojáků na její území.

Spojenci Ukrajině od března poslali vojenskou pomoc v hodnotě 118 miliard dolarů včetně systémů protivzdušné obrany, které Ukrajina používá s ničivým účinkem. I přesto však klesla míra zachycení protivzdušné obrany Ukrajiny za posledních šest měsíců ze 46 % na 30 % v minulém měsíci. Loni za jeden půl rok činila míra zachycení protivzdušné ochrany Ukrajiny 73 %. V reakci na tuto skutečnost Pentagon slíbil urychlené dodání raket protivzdušné obrany Patriot.

Zdroje: Bussiness Insider (USA)

Britská armáda na cvičení NATO tiskne náhradní díly

Britská armáda během cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Defender 2024 v německém Sennelageru vyráběla náhradní díly a vybavení pomocí 3D tiskáren. Tiskárny studených kovů vyráběné společností SPEED3D dokážou vytisknout kovové díly během několika hodin na rozdíl od ruční výroby. V současné do...

„Toto zařízení poskytuje armádě flexibilitu, kterou potřebuje k výrobě náhradních dílů, komponentů a úprav našeho vybavení v terénu, v místě a čase potřeby,“ vysvětlil podplukovník John Anthistle. „Armádě by to ušetřilo týdny i měsíce čekání na náhradní díly, ale také by to mohlo jednotkám umožnit tisk komponentů, které již nejsou k dispozici. Dále by mohly jednotky provádět opravy bojových poškození a upravovat vybavení tak, aby odpovídalo měnícím se hrozbám,“ dodal Anthistle.

Zdroje: The Defense Post (USA)

Maďarsko odmítá výzvu NATO k větší podpoře Ukrajiny

Navzdory rostoucímu tlaku ministr zahraničí Péter Szijjártó odmítá jakékoliv zapojení Maďarska ve výcviku ukrajinských vojáků a dodávky zbraní tak, jak to dělají ostatní země Severoatlantické aliance.

Podle Szijjártó je NATO neochotné tolerovat spojence, kteří se chtějí zdržet vojenských operací, a odvolává se na zakořeněný ideologický postoj organizace. Maďarsko bude i nadále upřednostňovat diplomacii a nevojenské řešení konfliktu. „Dodávky zbraní udržují bezvýchodný status quo,“ tvrdí Szijjártó.

Zdroje: Hungary Today (Maďarsko)

Bývalé sídlo NATO bude přebudováno na ‚zelené plíce‘

Brusel schválil přeměnu bývalého areálu sídla Severoatlantické aliance na rozsáhlou zelenou plochu. Obnova devadesátihektarového areálu se bude řídit podle řídícího plánu výstavby pod vedením společnosti prespective.brussels a vlámského ministerstva životního prostředí.

„Záměrem je vytvořit novou hustou městskou čtvrť a prostorný metropolitní park, který by měl fungovat jako nové zelené plíce pro severovýchodní část Bruselu. Tato zalesněná oblast bude rozvíjena ekologickým způsobem a bude přístupná místním obyvatelům, pěším i cyklistům,“ uvedl kabinet ministerského předsedy regionu hlavního města Brusel Rudiho Vervoorta.

Zdroje: The Brussels Times (Belgie)

NATO: Gruzínská legislativa o ‚zahraničních agentech‘ je krok špatným směrem

Nová legislativa, která nařizuje označování nevládních organizací financovaných ze zahraničí za zahraniční agenty, je podle Severoatlantické aliance pro Gruzii krok špatným směrem. Tato země usiluje o členství v NATO, přijetí zákona však znamená odklon od evropské a euroatlantické integrace. Své vzt...

V ulicích hlavního města Tbilisi již několik týdnů protestují proti návrhu tohoto zákona demonstranti. Vládnoucí strana Gruzínský sen jím chce podpořit transparentnost, boj proti pseudoliberálním hodnotám prosazovaným cizinci a zachovat suverenitu země. Odpůrci zákon označili za ruský a přirovnávají jej k legislativě, kterou Kreml v posledních deseti letech používá k zadržování svých odpůrců. Prezidentka Salome Zurabišvili má v plánu zákon vetovat, ale vládnoucí strana Gruzínský sen má dostatečnou většinu na to, aby rozhodnutí přehlasovala.

Zdroje: Al Džazíra (Katar)

Ukrajinská armáda svádí zuřivé boje uprostřed ruského útoku

Ruské a ukrajinské jednotky svádí intenzivní boje v okolí města Vovčansk na severovýchodě Ukrajiny. Zároveň pokračuje ruská ofenziva, která otevřela novou frontu a zvýšila tlak na přetížené ukrajinské síly.

Jedná se o nejvýznamnější vpád na hranice od zahájení ruské invaze. Pro Kyjev je jedním z nejnebezpečnějších ve dvouleté válce.

Podle analytiků se Moskva během pouhých dvou dnů zmocnila 100 až 125 kilometrů čtverečních, které zahrnují nejméně sedm vesnic.

Špatně vybudovaná opevnění a dlouhodobý nedostatek munice umožnily rozsáhlý postup Ruska v oblasti.

Ruské síly snažily odvést pozornost a rozptýlit ukrajinské jednotky na celé frontové linii dlouhé tisíc kilometrů, dokud na bojiště v příštích týdnech nedorazí velká dávka nové vojenské pomoci pro Kyjev od USA a evropských partnerů. Prozatím přichází jen pomoc ve formě dělostřelectva.

Zdroj: ABC News (USA)

Putin podpořil čínský mírový plán pro Ukrajinu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že podporuje čínský plán na mírové urovnání ukrajinské krize. Podle něj Peking plně chápe, co za krizí stojí.

V rozhovoru pro čínskou tiskovou agenturu Sin-chua Putin uvedl, že Rusko zůstává otevřené rozhovorům o řešení konfliktu.

„Přístup Číny k řešení ukrajinské krize hodnotíme pozitivně. V Pekingu skutečně chápou její příčiny a její globální geopolitický význam,“ uvedl Putin.

Další zásady, které Si stanovil při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem, byly „realistickými a konstruktivními kroky“, které „rozvíjejí myšlenku nutnosti překonat mentalitu studené války“.

Peking před více než rokem předložil dvanáctibodový dokument, který stanovil obecné zásady pro ukončení války, ale nezabýval se konkrétními kroky.

V Rusku i na Ukrajině se tehdy setkal s vlažným přijetím, zatímco USA uvedly, že Čína se prezentuje jako mírotvorce, ale odráží „falešný narativ“ Ruska a neodsuzuje jeho invazi.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Severokorejský vládce vyzval ke změně v přípravách na válku

Severokorejský vůdce Kim Čong-un během inspekce taktického raketového systému vyzval k „epochální změně“ v přípravách na válku dosažením cílů v oblasti výroby arzenálu.

Podle analytiků by KLDR vyzbrojená jadernými zbraněmi mohla testovat a zvyšovat výrobu dělostřeleckých a řízených střel před jejich odesláním do Ruska k použití na Ukrajině.

Během inspekce taktického raketového zbraňového systému Kim vyjádřil „velké uspokojení nad výsledky výroby, které letos zaznamenaly podniky obranného průmyslu“.

Raketomety vyrobené letos jsou určeny pro vojenské jednotky na západě země. KLDR v poslední době posílila vojenské vztahy s Ruskem.

Pchjongjang poděkoval Moskvě za to, že využila svého práva veta v Radě bezpečnosti OSN a zablokovala obnovení panelu expertů OSN, který dohlížel na mezinárodní zbrojní sankce vůči Kimovu režimu.

Jižní Korea a Spojené státy obvinily Severní Koreu z dodávek zbraní do Ruska, přestože sankce OSN takový postup zakazují.

Zdroj: Channel New Asia (Singapur)

Gruzie: Kontroverzní zákon doprovází zastrašování jeho odpůrců

Zastrašování a násilí proti kritikům nového kontroverzního zákona v Gruzii se stává součástí každodenního života, a to ještě předtím, než předpis vstoupí v platnost.

Protestující v Gruzii se obávají, že vláda zákon využije k zásahu proti médiím, opozici a občanské společnosti, a zároveň zmaří vyhlídky na vstup do EU.

„Můžeme být buď na cestě do Evropy, nebo na cestě do Běloruska,“ řekl opoziční politik Zurab Džaparidze. Dodal, že od začátku vyvolání odporu se ho skupina mužů pokusila třikrát napadnout.

Nejde však o jediný případ. Podporovatelé zákona prostřednictvím nenávistných plakátů označovali odpůrce zákona za agenty Západu.

Předseda parlamentu Šalva Papuašvili oznámil plány na vytvoření databáze těch, kteří se podle něj „podílejí na násilí, nezákonných aktivitách, zastrašování a vydírání nebo takové chování schvalují“.

Kontroverzní zákon zajistí, aby organizace, které získávají dvacet procent financí ze zahraničí byly registrovány jako agenti zahraničního vlivu.

Zdroj: Politico (USA)

Jordánsko odhalilo íránské spiknutí proti Izraeli

Jordánsko zmařilo údajné zbrojní spiknutí Íránu, které mělo destabilizovat zemi a ohrozit regionální stabilitu. Úřady zjistily, že Írán do Jordánska propašoval zbraně k Muslimskému bratrstvu, napojenému na Hamás.

Zbraně měly být použity k sabotážním útokům. Akce vyvolala obavy o bezpečnost v oblasti.

„Tyto zbraně ukrývají v jámách, kterým se říká mrtvá místa, jejichž polohu zjistí pomocí GPS a vyfotografují jejich umístění a pak dají pokyn mužům, aby je odtud vyzvedli,“ uvedl jeden z anonymních zdrojů.

Cílem spiknutí bylo údajně destabilizovat Jordánsko, které by mohlo být regionálním ohniskem krize v Gaze, protože hostí americkou vojenskou základnu a sdílí hranice s Izraelem i Sýrií a Irákem, kde sídlí Íránem podporované milice.

Krize v Gaze postavila Jordánsko do situace, v níž se snaží sladit podporu Palestiny s dlouholetým spojenectvím s USA a desetiletí trvajícím uznáním Izraele.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Srbsko musí pokračovat ve sbližování s EU, nabádal eurokomisař v Bělehradě

Eurokomisař Olivér Várhelyi jednal se srbským prezidentem Alexandarem Vučićem o budoucím členství země v Evropské unii. „Srbsko musí pokračovat v demokratických reformách a více sladit svou zahraniční politiku s politikou EU. Potom příští komise zajistí vstup Srbska,“ vyjádřil naději Várhelyi.

Od doby, co bylo Srbsko přijato v roce 2012 jako oficiální kandidátská země do Evropské unie, došlo jen k malému pokroku.

Některá politická rozhodnutí Vučiće vyvolala v Bruselu pozdvižení. Jedná se například o odmítnutí připojit se k sankcím EU vůči Rusku, o pokračující nákup ruského plynu a o doplňování svého vojenského arzenálu ruskou techniku.

Vláda prezidenta Alexandara Vučiće je obviňována z ústupu od demokracie. Podle nejnovější zprávy Freedom House má Srbsko v oblasti politických práv 18 bodů ze 40 možných, což ho řadí do kategorie částečně svobodných hybridních režimů s klesající tendencí k autoritářství.

Zdroj: Euronews (Francie)

Estonsko uvažuje o vyslání vojáků na týlové pozice na Ukrajině

Estonská vláda diskutuje o možnosti vyslat na západní Ukrajinu vojáky, kteří by od ukrajinských sil převzali týlové úkoly nesouvisející s přímým bojem. Uvolnili by tak ukrajinské vojáky pro boj na frontě.

„Před několika týdny se v armádě diskutovalo o vyslání vojáků na západní Ukrajinu, aby se ujali úkolů, jako je zdravotnická služba, logistika nebo protivzdušná obrana některých západních měst. Z těchto rozhovorů nedávno sešlo,“ uvedl velitel obranných sil generál Martin Herem.

Chtěl tím asi poukázat na reakci politické i veřejné sféry na komentáře francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Ochota různých zemí vyslat na Ukrajinu určité síly je potenciální dělící linií uvnitř Severoatlantické aliance. Každý člen aliance může vyslat své síly tam, kde to považuje za nutné z hlediska svých národních zájmů.

V případě invaze na Ukrajinu daly některé státy jasně najevo, že v tom vidí větší riziko než užitek.

Zdroj: Breaking Defense (USA)

Australský ‚whistleblower‘ odsouzen za únik vojenských informací

Bývalý vojenský právník a informátor David McBride, který pomohl odhalit obvinění z australských válečných zločinů v Afghánistánu, byl odsouzen k pěti letům a osmi měsícům vězení.

McBride cítil morální povinnost vojenské dokumenty zveřejnit potom, co neuspěl při pokusech o interní stížnost a následně ani při stížnostech na policii a ministerstvu obrany.

Vyšetřování odhalených vojenských dokumentů prokázalo, že jednotky australských sil během války v Afghánistánu nezákonně zabily 39 Afghánců a lhaly, aby je zakryly.

McBrideův případ vyvolal v Austrálii rozruch a upozornil na podle některých chabou ochranu informátorů a pomalý postup při stíhání vojáků, kteří nezákonně zabíjeli.

Zdroj: BBC (Velká Británie)

Připravuje se Rusko na dlouhou válku? Výměna ministra obrany tomu nasvědčuje

Ruský prezident Vladimir Putin mění složení své vlády. Na místo Sergeje Šojgua se novým ministrem obrany stane ekonom Andrej Bělousov. Horní komora ruského parlamentu musí Putinovu volbu schválit, ale je téměř jisté, že se tak stane.

Jmenování Bělousova na pozici ministra obrany naznačuje, že Putin připravuje Rusko na vleklou válku proti Ukrajině.

„Ruská armáda si v současné fázi konfliktu vede dobře, ale je jasné, že válka bude trvat několik let. Zřejmě chce Putin přivést někoho, kdo se vyzná více v ekonomice. To dává smysl. Pokud to má být dlouhá válka seženete dostatečné zdroje, abyste ji udrželi,“ poznamenal ředitel Centra pro politicko-vojenskou analýzu Hudsonova institutu Richard Weitz.

Šojgu je jediný člen Putinovi vlády, který byl vyměněn a jmenován na jinou pozici. Nebyl poslán na zasloužený odpočinek nebo do vězení. Byl jmenován tajemníkem ruské bezpečnostní rady, která figuruje jako poradní orgán vlády.

Zdroj: Voice of America (USA)

Moldavsko uzavřelo bezpečnostní pakt s EU

Moldavsko a Evropská unie prohlubují svoji obrannou spolupráci. Kišiněv se tím brání proti tlakům z Moskvy, podle níž by bližší integrace Moldavska k Západu mohla zemi přivést k osudu Ukrajiny.

Bývalý sovětský satelit se po začátku války rychle přiklonil k Západu – stal se formálním kandidátem na vstup do EU. Moldavsko se snaží rychle přepracovat svou soudní, hospodářskou a bezpečnostní politiku.

Nové bezpečnostní partnerství s Bruselem by mělo upevnit účast Moldavska na obranných misích EU. Součástí dohody bude zapojení do iniciativ obranného průmyslu a podpora sdílení utajovaných zpravodajských informací. Dále by mělo jít i o posílení spolupráce proti zahraničním manipulacím, kybernetickým a teroristickým hrozbám.

Zdroj: Financial Times (Velká Británie)

Japonská prevence sexuálního obtěžování nefunguje, ženy se do armády nehlásí

Japonsko chce vybudovat rozsáhlou armádu, a proto se snaží naplnit své řady i ženami. Po vlně případů sexuálního obtěžování se však počet žen, které se do armády hlásí, snížil.

Výzvy přicházejí v době, kdy Japonsko čelí rostoucím hrozbám ze strany Číny, Severní Koreje a Ruska.

Odborníci, kteří problém přezkoumávají, uvedli, že k problémům s kulturou v armádě přispívá povrchní vzdělávání v oblasti obtěžování, které se o sexuálním obtěžování zmiňuje jen v omezené míře, a nedostatek dohledu nad tímto školením.

Od roku 2023 ministerstvo pořádá přednášky externích odborníků o prevenci obtěžování.

Odborníci však tvrdí, že se školení rovná „obecným, povrchním prohlášením“, která „nejsou účinná v tom, aby pomohla lidem aplikovat školení v reálném světě“.

Doporučili, aby se Japonsko inspirovalo u jiných zemí, jako je USA nebo Velká Británie, kde se zaměřují na prevenci obtěžování od jeho kořenových příčin.

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

Súdán: Požáry jako zbraň zničily více měst než kdykoli předtím

Dubnové požáry v Súdánu zničily 72 vesnic a měst na západě země, což je nejvíce od začátku konfliktu před více než rokem. Nové informace objevila analýza projektu Sudan Witness britské neziskové organizace Center for Information Resilience.

„Když vidíme zprávy o bojích nebo leteckých úderech, které se shodují se shluky požárů, svědčí to o tom, že oheň je nevybíravě používán jako válečná zbraň. Tento trend se zhoršuje a nadále vede k masovému vysídlování súdánského obyvatelstva,“ uvedla ředitelka projektu Anouk Theunissen.

Vyšetřovatelé zkoumali vzorce požárů pomocí sociálních médií, satelitních snímků a veřejných údajů NASA o monitorování požárů. V jednom případě se podařilo ověřit požáry, které se shodovaly se zprávami o náletech súdánského vojenského letectva.

Súdán je zmítán násilím od poloviny dubna 2023, kdy napětí mezi súdánskou armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory vypuklo v celé zemi.

Zdroj: AP News (USA)

Británie musí zlepšit schopnosti protivzdušné obrany. Je velmi omezená

Britské systémy protivzdušné obrany jsou „velmi omezené, až zanedbatelné“, prohlásil jeden z klíčových dodavatelů britské armády v oblasti obrany Northrop Grumman UK.

Společnost reagovala na dotaz parlamentního výboru, který zkoumá poučení z války na Ukrajině.

Na otázku, zda je třeba zvýšit investice do integrované protivzdušné a protiraketové obrany, společnost uvedla, že nedostatečná kapacita Británie představuje velké riziko pro národní bezpečnost.

„Současné schopnosti jsou velmi omezené, až zanedbatelné, což je důsledek dlouhodobého podinvestování a přílišného spoléhání se na schopnosti partnerů v Severoatlantické alianci,“ uvedla společnost.

Společnost doporučila, aby země posílila investice v této oblasti, včetně infrastruktury tak, jako to provedlo Polsko. jehož vláda nedávno podepsala s americkou vládou dohodu v hodnotě 2,5 miliardy dolarů na pořízení systému k synchronizaci zbraní protivzdušné obrany.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Izrael otevřel další humanitární přechod do Gazy

Izrael oznámil otevření nového přechodu do severní části pásma Gazy pro dodávky humanitární pomoci. Jedná se o třetí přechod umožňující dodání pomoci na sever pásma.

Západní přechod Erez se nachází v oblasti Zikim na pobřeží přiléhajícím k severní hranici pásma. Armáda uvedla, že k otevření došlo „v rámci snahy o zvýšení počtu cest pomoci do pásma Gazy, a to zejména do severní části pásma Gazy“.

Po útoku Hamásu na začátku října Izrael zastavil přepravu téměř všech dodávek pomoci a blokádu uvolňoval jen postupně v průběhu následujících měsíců.

V současné době jsou aktivně využívány tři přechody pro přepravu humanitární pomoci z Izraele k Palestincům v severním pásmu Gazy.

Kromě pozemních přechodů je humanitární pomoc dodávána také prostřednictvím leteckých výsadků a Spojené státy zahájí dodávky prostřednictvím plovoucího mola u pobřeží centrální části Gazy.

Zdroj: The Times of Israel (Izrael)

Putin nahradil ruského ministra obrany Šojgua

Ruský prezident Vladimir Putin nahradil ministra obrany Sergeje Šojgua civilním ekonomem, což je významná změna ve vedení ruské armády od začátku války na Ukrajině.

Novým ministrem byl jmenován Andrej Bělousov, civilista, který dříve působil jako místopředseda vlády a specializuje se na ekonomii.

Šojgu zůstane vlivnou součástí Putinovy administrativy jako tajemník ruské bezpečnostní rady a nahradí bývalého šéfa FSB Nikolaje Patruševa.

„Dnes na bojišti vítězí ten, kdo je otevřenější inovacím, proto je přirozené, že v současné fázi prezident rozhodl, že ruské ministerstvo obrany by měl vést civilista,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

K otřesům dochází v době, kdy Rusko zahájilo nejvážnější přeshraniční pozemní útok od doby, kdy Ukrajina koncem léta 2022 znovu dobyla severní Charkovskou oblast.

Peskov dodal, že nové jmenování nesignalizuje změnu v současném ruském vojenském systému.

Zdroj: CNN (USA)

Německá opozice chce návrat povinné vojenské služby

Německo v souvislosti s válkou na Ukrajině a nízkou porodností diskutuje o návratu k povinné vojenské službě.

Hlavní německá opoziční strana CDU odhlasovala, že postupný návrat k povinné vojenské službě opět zařadí do svého programu. Pokud by se tedy CDU vrátila k moci, mohla by se pokusit změnit legislativu tak, aby mladí lidé jeden rok povinně sloužili buď v armádě, nebo v sociálním sektoru.

Německo takový systém dříve mělo, ale v roce 2011 jej zrušilo.

Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že chce do léta rozhodnout, zda navrhne návrat k určité formě povinné vojenské služby. V současnosti posuzuje různé možnosti, včetně švédského modelu.

Ve Švédsku se musí všichni osmnáctiletí dostavit k odvodu a někteří jsou pak pozváni na lékařskou prohlídku. Každoročně nastoupí na vojenskou službu mezi pěti až deseti procenty hlášených, ale rekrutováni jsou pouze mladí lidé, kteří jsou ochotni ji vykonat.

Zdroj: Deutsche Welle(Německo)

Česko podpoří nizozemského premiéra do čela NATO

Česká republika podpoří nizozemského premiéra Marka Rutteho do funkce generálního tajemníka Severoatlantické aliance.

Uvedl to český ministr zahraničí Jan Lipavský.

„Nejde jen o to, že je dobrým kandidátem, ale existuje řada velmi dobrých projektů mezi Českou republikou a Nizozemskem se zaměřením na bezpečnost. Je pro nás zcela přirozené Marka Rutteho podpořit,“ uvedl Lipavský.

Rutte je favoritem na post generálního tajemníka NATO, hovoří se také o rumunském prezidentovi Klausovi Iohannisovi. Současný šéf Aliance Jens Stoltenberg ve funkci skončí 1. října.

Po sérii únorových schůzek získal Rutte podporu více než dvaceti členů NATO, včetně Spojených států, Británie, Francie a Německa. Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán prosazuje užší vztahy s Ruskem, vyjádřilo výhrady. Kritické hlasy zazněly také z pobaltských států.

Zdroj: Brno Daily(ČR)

Filipíny a USA simulovaly reakci na invazi ve společném vojenském cvičení

Vojáci Spojených států amerických a Filipín nacvičovali odražení námořní invaze podél pobřeží Jihočínského moře.

Jednalo se o ukázku síly, která završila společné vojenské cvičení konané podél pobřeží města Laoag v severní provincii Ilocos, která je nejbližší pevninskou filipínskou provincií k Číně.

Jednalo se o největší společné vojenské cvičení amerických a filipínských jednotek Balikatan, které zároveň upevnilo bližší vztahy Washingtonu a Manily.

„Filipíny a USA mají společnou vizi svobodného a otevřeného Indopacifiku,“ řekl velitel společné operační skupiny Balikatan Michael Cederholm.

Americká armáda poprvé v asijsko-pacifickém regionu rozmístila nové odpalovací zařízení raket středního doletu s názvem Typhon. Ze severních Filipín je schopna dosáhnout cílů na Tchaj-wanu a čínských základen a infrastruktury v Jihočínském moři a na čínské pevnině.

Vojenské cvičení vyvolalo silnou reakci Číny, které se podařilo narušit nejméně jedno cvičení ostré střelby v Jihočínském moři.

Zdroj: Al Džazíra(Katar)

Vojenská přehlídka v Rusku předvedla osamělý tank ze sovětské éry

Na ruské vojenské přehlídce k výročí konce druhé světové války se již podruhé za sebou objevil osamělý symbolický tank, protože země byla nucena omezit svou obvyklou demonstraci vojenské síly kvůli válce, kterou rozpoutala na Ukrajině.

Jediným tankem, který projel Rudým náměstím, když ruský prezident Vladimir Putin prováděl přehlídku asi devíti tisíc vojáků, byl tank T-34 z druhé světové války nesoucí prapor, který Sovětský svaz použil, když spolu s dalšími spojenci porazil nacistické Německo.

Ruská přehlídka také zahrnovala několik desítek vozidel včetně obrněných transportérů BTR-82A, několik typů obrněných vozidel, obrněné sanitky a mobilní strategické raketové systémy Jars, které mohou nést mezikontinentální balistické rakety vyzbrojené jadernými hlavicemi.

Zdroj: The Guardian(Velká Británie)

USA: Kongres požaduje vysvětlení o útoku na kábulské letiště

Devět republikánů z amerického Kongresu vyzvalo v dopise ministra obrany Lloyda Austina, aby vysvětlil rozpory mezi zprávou CNN o útoku ISIS v Kábulu a závěry vyšetřování Pentagonu.

CNN odhalila, že po sebevražedném útoku ve dnech americké evakuace z Kábulu v roce 2021 došlo k mnohem více střelbám, než Pentagon připustil.

Někteří příslušníci námořní pěchoty uvedli, že měli pocit, že se na ně střílí, nebo sami zahájili palbu. Devatenáct Afghánců, kteří přežili, CNN v roce 2022 řeklo, že byli sami postřeleni nebo byli svědky toho, jak byli Afghánci postřeleni.

Dvě vyšetřování Pentagonu však dospěla k závěru, že jedinou střelbu po výbuchu vedli američtí a britští vojáci ve třech dávkách, které byly „téměř současné“ a nikoho nezasáhly.

Členové Kongresu uvádí, že závěr Pentagonu je „ v přímém rozporu s videozáznamem získaným CNN, který ukazuje 11 epizod střelby v průběhu téměř čtyř minut“.

Zdroj: CNN(USA)

Západní vojenští instruktoři by mohli odjet na Ukrajinu, uvedl litevský ministr

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis navrhl, že by Severoatlantická aliance mohla vyslat na Ukrajinu vojenský výcvikový personál podporovaný pozemní protivzdušnou obranou.

 „Naši vojáci cvičili Ukrajince na Ukrajině už před válkou, a to už mnoho let. Takže návrat k této tradici by mohl být docela dobře proveditelný,“ prohlásil Landsbergis.

Podle něj je návrh na výcvik Ukrajinců uvnitř jejich vlastní země praktičtější než výcvik probíhající na území členů NATO. „Tento krok by ukázal Putinovi, že není na něm, aby rozhodoval o způsobu, jakým pomáháme Ukrajině,“ dodal Landsbergis.

Podpořil tak výroky Emmanuela Macrona a Davida Camerona, aby se Západ postavil Vladimiru Putinovi. Podle Macrona strategická nejednoznačnost zneklidňuje ruského vůdce. A i přes ostrou kritiku si Macron dál stojí za svým názorem vyslat vojáky na Ukrajinu.

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)

Ukrajinská SBU zmařila ruský pokus o vraždu Zelenského

Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) zmařila ruský pokus o vraždu prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších vysoce postavených ukrajinských představitelů.

Byli zatčeni dva plukovníci ukrajinské vládní ochranné jednotky, kteří byli podle SBU součástí sítě agentů patřících ruské státní bezpečnostní službě (FSB). Plukovníci prý hledali mezi osobními ochránci Zelenského ochotné vykonavatele, kteří by ho unesli a zabili.

Zelenskyj je od začátku ruské invaze cílem číslo jedna. Od doby, kdy se ruští výsadkáři pokusili v prvních hodinách a dnech války v únoru 2022 přistát v Kyjevě, jsou pokusy o vraždu Zelenského na denním pořádku. Nedávno se ukrajinský prezident objevil na seznamu hledaných osob ruského ministerstva vnitra na základě blíže nespecifikovaného obvinění.

Zdroj: BBC News (Velká Británie)

Čínský prezident Si je na návštěvě v Srbsku v den výročí bombardování NATO v roce 1999

Čínský prezident Si Ťin-pching je na návštěvě v Srbsku.

 Přicestoval při příležitosti 25. výročí bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě Severoatlantickou aliancí, při němž zahynuly tři čínští novináři. Bělehrad je po Francii druhou zastávkou prezidenta Si během jeho návštěvy Evropy, která zahrnuje také Maďarsko.

Srbsko je považováno za nejdůležitějšího partnera Číny na Balkáně. Si by měl během návštěvy jednat o mnohamiliardových investicích Číny v Srbsku a o možných nových dohodách. Srbsko je největším evropským podporovatelem čínské iniciativy Nové Hedvábné stezky („Pás a stezka“). Čína provozuje doly a továrny po celém Srbsku.

Siova volba navštívit Srbsko a Maďarsko má podle odborníků za cíl přiblížit tyto dvě evropské země Pekingu. Obě jsou prorusky orientované a jsou velkými příjemci čínských investic. Čína byla v roce 2023 druhým největším obchodním partnerem Srbska po EU s celkovou obchodní výměnou ve výši 6,1 miliardy dolarů a patřila mezi pět největších investorů.

Zdroj: The Japan Times (Japonsko)

Polsko zahájilo program, jehož cílem je připravit děti na mimořádné události

Polská ministerstva obrany a školství zahájila nový program, v jehož rámci vojáci navštěvují školy a připravují děti na mimořádné události (MU).

 Do programu „Vzdělání s armádou“ se přihlásilo více než tři tisíce polských škol. Výuka počítá se třemi hodinami týdně po dobu šesti týdnů, během nichž vojáci naučí žáky první pomoc, kde najít úkryt a jak se chovat v krizových situacích (KS).

„Program je v pilotní fázi, ale je reakcí na současné bezpečnostní potřeby, výzvy a hrozby,“ uvedlo polské ministerstvo obrany. „Bezpečnost není jen dobře vybavená armáda, ale také síla a odolnost společnosti,“ prohlásil ministr národní obrany Polska Władysław Kosiniak-Kamysz.

V roce 2022 polská vláda nařídila provést průzkum dostupných úkrytů a loni spustila online službu, která pomáhá lidem najít nejbližší útočiště v případě MU nebo KS. Varšava bude investovat 117 milionů zlotých na zlepšení připravenosti hlavního města na MU a KS, včetně lepšího systému krytů.

Zdroj: Notes from Poland (Polsko)

Polsko v pohotovosti, Rusko zahájilo další masivní útok na Ukrajinu

Polsko uvedlo do pohotovosti své systémy vzdušné obrany, protože Rusko v noci na středu zahájilo masivní útok raketami a drony na Ukrajinu.

 „Byly zahájeny všechny nezbytné postupy k zajištění bezpečnosti polského vzdušného prostoru. Situaci budeme průběžně monitorovat,“ uvedlo polské operační velení ozbrojených sil.

Ruské rakety a bezpilotní letouny zasáhly téměř desítku ukrajinských objektů kritické infrastruktury a způsobily vážné škody ve třech tepelných elektrárnách. Ukrajinské letectvo sestřelilo 39 z 55 raket a 20 z 21 dronů použitých při útoku.

Zdroj: Polskie Radio (Polsko)

Francie a Japonsko zahájí formální jednání o vojenské spolupráci

Francie a Japonsko zahájí formální jednání nad dohodou o společných vojenských cvičeních a operacích v době rostoucího napětí v indo-pacifickém regionu.

Paříž o rozhovorech nad dohodou o vzájemném přístupu (RAA) se svým východoasijským spojencem z G7 usiluje více než rok.

Francie s Japonskem v posledních letech pořádala četná společná vojenská cvičení, jak bilaterálně, tak i jako součást širší skupiny spřátelených zemí. RAA vytváří rámec pro usnadnění vojenské spolupráce, například by měla usnadnit vstup zahraničních jednotek a vybavení pro hostující síly. Měla by také podpořit interoperabilitu mezi oběma armádami.

Japonský předseda vlády Fumio Kišida a francouzský prezident Emmanuele Macron se loni v lednu společně zavázali k užší bezpečnostní spolupráci v regionu Indopacifiku. Stalo se tak při první oficiální návštěvě japonského premiéra v Paříži od nástupu do úřadu. Podle zdrojů obeznámených se situací by uzavření dohody mělo trvat asi rok, ačkoli francouzská diplomacie věří, že by to mohlo být provedeno „velmi rychle“.

Japonsko už v prosinci roku 2023 oznámilo zvýšení svých armádních výdajů o 16 %, což je největší nárůst od 2. světové války. Tokio již podepsalo smlouvy RAA s Austrálií a Velkou Británií a vyjednává také s Filipínami. Nutno též dodat, že Japonsko na svém území hostí největší počet amerických vojáků ze všech zemí světa. Všechny tyto úkroky od japonského poválečného pacifismu jsou snahou posílit obranné vazby se spojenci kvůli čínské hrozbě.

Zdroj: RFI(Francie)